Délka polibku devadesát

Řekla bych, že se jedná o poměrně vydařenou parodii na socialistické plánování a s tím související podporu růstu porodnosti za každou cenu. Některé situace jsou sice poplatné době vzniku, stále jich však zůstává relativně dost nadčasových. Nejde sice o žádné velké umění, ale jako kousavá satira do samotného nitra komunistického režimu tenhle film funguje docela dobře. (65%) (28.11.2023)

Moskalykova snaha po satirické komedii? Zasmál jsem jen jedinkrát při vyplňování dotazníku - Vaše činnost za okupace... Kolikrát jsme takové nesmyslné formuláře vyplňovali. Dnešnímu divákovi tenhle film neřekne vůbec nic, já se ho aspoň snažil pochopit v kontextu poněkud uvolněné doby 60. let, kdy bylo dovoleno do nepravostí tepat, ale jen opatrně, soudruzi; takže socialistický byrokratismus vytvořil Úřad, který sledoval, jak se budou rodiče paterčat chovat po svatbě, aby ho mohl prezentovat jako zářný příklad. Současně však pan Hofman (scénárista) vytvořil nevědomky viagru půl století dřív, než byla skutečně objevena. Místy mi to trochu připomínalo nepovedeného Felliniho (Cabiriny noci?), stříknutého surrealismem. Jedna hvězdička s přimhouřením oka. (03.01.2016)

Výživná esence experimentů ze šedesátek. Taková ta snaha, aby to bylo správně socialistické, ale taky světové a novátorské... Zaujalo mě pár záběrů ze Zlína, ale jinak to byla šílená nuda. Manželům se narodí paterčata a v rámci pokroku je nutno přijít na to, jak podobnou věc zopakovat a zprůmyslnit. Dostanou vilu, vybavenou hromadou "moderních" vynálezů, které po většinu času nefungují a jsou spíš na obtíž a pod tlakem dohledu úředníků se sobě navzájem odcizí. To se děje prostřednictvím všemožného bloumání po zšeřelých místnostech, mačkání prskajících tlačítek, hekání a poulení očí. (14.08.2009)

Překvapuje mne nízké hodnocení (zatím hodnoceno 15 uživateli). Film pokládám za zdařilou satirickou komediii, nesklouzává do nepřijatelné trapnosti, což může být u satir problém. Za hereckou jedničku zde pokládám O. Krejču, který zde ve své postavě jednoznačně zářil se svými pohotovými funkcionářskými frázemi a klišé. Já jsem se bavil. (14.08.2009)

Připadá mi, že na konci roku zbylo na Barrandově v rozpočtu spousta peněz, a tak se narychlo přemýšlelo, co s nimi. Scénárista dostal za úkol během dvou hodin vymyslet děj, tak si zašel do restaurace na vydatný oběd, hodinu a půl se prospal a během maximálně posledních 10 minut naházel na papír všechny představy, co ho právě napadly. A podle toho film také vypadá. Smršť vzájemně nijak zvlášť navzájem pospojovaných scének a nešetření s penězi (např. jsem v žádném jiném českém filmu neviděl, aby v jednom obraze bez souvislosti s dějem jen tak přistál vrtulník). (12.02.2012)