Severní blata

V době pásové výroby nespočtu vyretušovaných zaměnitelných spotřebních kriminálek, to na mě působilo jako opravdové zjevení, oáza... Víc než jako jednu z řady jsem ji vnímala jako příběh, atmosféru, lidi,... Moc mě potěšil návrat ke zdravějšímu a snad i pravdivějšímu vnímání silných momentů v životě (jakým bezesporu setkání se smrtí je) a celých lidských osudů. Fascinující obrazy (nejen díky prostředí Islandu) a nic z toho nepůsobilo vykalkulovaně. Zázrak. Obrovská palba emocí, atmosféra, krajina, síla živlů (hodně se mi líbila třeba kombinace, kdy za rozzlobenou ženou bouří moře), exotika (m.j. ten šílený fast food s ovčími hlavami... následně jistá podobnost při exhumaci)... Nejdřív jsem měla, pravda, trochu chaos ve jménech postav, ale to byl asi jediný mráček na celém širém obzoru. Jinak taky moc milé dialogy: -Mladý muž: "Dobrý den, nebyla jste znásilněna?" -Stará dáma:"Ne, děkuji.".... Jiné dveře:"Dobrý den, nebyla jste znásilněna?" -Stařenka: "Ne, bohužel." (18.09.2010)

Tentokrát jsem přesvědčená o tom, že kdybych si knižní předlohu přečetla předem, tak budu s filmovým zpracováním určitě víc spokojená, protože bych se líp koordinovala v ději, to je totiž přesně to, co mně tam scházelo. Klasicky severská atmosféra byla vynikající, ale v té překombinovanosti jsem se občas ztrácela. A závěrečné finále, které mně také moc nesedlo nakonec přispělo pouze k mému průměrnému dojmu. (10.03.2013)

Už jsem viděl dvakrát a mohu doporučit. Co se reálií týče, tak se mají naše detektivky co učit. Žádná skupinka ideálních detektivů, kde je každý v perfektní formě. A k tomu skvělá dávka islandského suchého humoru, no prostě skvělé. A navíc zápletka také nepatří k běžným, ale je pravda, že by se to nemohlo stát jinde, než na Islandu. (11.09.2016)

Asi dva roky po přečtení knihy jsem zhlédla i film. Některé postavy (zvlášť Evu Lind) jsem si představovala trochu jinak (a autor je i jinak popisoval), ale nedá se říct, že by ta změna příběhu nějak uškodila. Naopak naprosto přesně filmaři vystihli Sigurdura Óliho! Humorná je scéna, kdy má vyslýchat stařenky ohledně třicet let starého zločinu... Jenom si říkám, že diváci, kteří předem nečetli knihu, se museli cítit trochu zmatení, když se ukázalo, že dvě linie filmu nejsou paralelní a jedna se odehrála dřív než druhá. Hodně působivá je návštěva Mýrinu... Celkově patří snímek mezi nadprůměr a moc se mi líbil, ale na knihu nemá. Bohužel, druhý díl série o Erlendurovi je prakticky nezfilmovatelný, takže pokračování se asi spíš nedočkáme - a pokud ano, pak nejspíš až třetího dílu. Pro zajímavost, tady je recenze na jeden z románů: http://novakova.blog.idnes.cz/c/7421/Islandsky-mistr-napeti-zasahl-v-Karlovych-Varech-a-nejen-tam.html (03.12.2007)

Severské sklamanie, Islanďania to robia inak a je to vidieť. Akoby všetko vsadili na svoju prírodu, veď príbeh netreba, divákovi sa stačí pozerať na sneh. Ale nie, veď kriminálka má mať trochu šťavnatejší dej, príbeh možno prekvapivejší, nikto nechce bezducho pozerať na nekonečné hory alebo more. V snahe dobehnúť Dánov, Nórov alebo Švédov sú na Islande v oblasti kriminálka stále v štádiu pokusu. (05.09.2018)