Zkažená mládež

Jeden zatoulaný sešit, jedna třídní láska, jeden šikanovaný spolužák.. jeden pravdivý příběh!! Tady bylo všechno špatně, od přístupu rodičů až k učitelům (věřte nebo ne, současným pedagogům trestuhodně chybí psychologické proškolení, každý špatný krok v otázkách šikany může vést až tam, čeho jsme byli svědky).. Chybičky by se určitě našly – více propracovat postavu hlavního „vůdce“ jádra, stejně jako prokreslení přijetí norem hlavních strůjců šikany od ostatních (morálně zaslepených) spolužáků. Vlastně už jsme do pořádně rozjeté šikany vstoupili. Ale jinak velmi povedené, sugestivní drama, snažící se přizpůsobit a přiblížit dnešní mládeži, určené nejen pro všechny debílky, kteří rádi kopou do slabších!! Výjimečný evropský zástupce, který by i našim tvůrcům mohl ukázat, jakými cestami se dá i za minimální rozpočet vydat. (30.06.2008)

Ano, postavy se chovají nelogicky, nepříjemně, k nikomu z nich si pravděpodobně nevytvoříte sympatie, možná s výjimkou Kaspara, ale chování všech bylo prostě nadmíru reálné. Lidé, zvlášť v pubertálním věku, jsou často hloupá, manipulativní, stádní, bezempatická, agresivní stvoření, co v těchto situacích jednají téměř výhradně pudově. Čtu tady, že není možné, aby šikanovala celá třída. Já říkám, že je to velmi možné. Často jsou organizátory jeden, dva, tři žáci. Zbytek je ze strachu a stádnosti podporuje, tiše i nahlas. Skoro horší, než ono aktivní šikanování, mi přišla reakce dívek, které jakoby s tím nesouhlasily, avšak všemu se smály a tím vlastně dávaly všemu souhlas. Zamrazilo mě, když jsem si vzpomněl, že to samé jsem víceméně dělal taky, když jsem náhodou nebyl terčem já. A se mnou všichni ostatní. Kdybych se stejnými reakcemi na šikanu nesetkal sám, filmu bych to určitě vyčetl, takhle ale nemůžu. Postava They byla rovněž zajímavým charakterem. Dívka, která při prvním náznaku toho, že její chlapec nezapadá do kolektivu a potřeboval by pomoc, se od něj nejdříve distancuje, pak ho zapře. To je také velmi typické. Nepříjemným aspektem filmu byla téměř nepřetržitá chyba v komunikaci v podstatě všech zúčastněných. Ať už ve vztahu syn X rodiče, učitelka X žáci, Kaspar X Thea, žáci X žáci...měl jsem pocit (těžko říct, jestli oprávněný), že bych to já všechno dokázal vyřešit slovy, a proto mě tenhle aspekt na filmu hrozně štval, ale i ten je prostě reálný. Šikanové děti se to bojí komukoliv říct. Samotný konec jsem očekával a je vidět, že i takové jednání může být velice pochopitelné, pokud člověk zná všechen kontext. Že jsem vůbec nezmínil formální stránku? To jsou holt ty filmy, kde je obsah tak silný, že všechno ostatní zastíní... (10.08.2009)

Realita je občas opravdu hodně krutá, kdo nezažil šikanu nepochopí, kdo ano, rozhodně mi dá za pravdu. Klass možná přehání, ale přehání záměrně, aby ukázal, že dojít k tomuhle už je jen kousek cesty, která pro někoho může trvat věčnost a pro druhého jen pár minut. Šikana je ale pojem, který se snaží vymítit školský systém, tak dlouho jako je pomalu sám na světě. Nejhorší je, že povyšování je asi tak na ráně jako shazování druhého před ostatními. Je těžké potom právě na tento film koukat, když je to vlastně nechutné, zlé, odporné a bohužel nedojde k ničemu dobrému, k ničemu protože člověk má prakticky dvě možnosti. Buď tomu vzdorovat, zdravě a hrdě, nebo podlehnout a pak už je konec. Pak už jen čeká a čeká, až mu rupne v bedně a dál otom radši ani nechci přemýšlet. Vidím takhle první film z Estonska a jsem hodně překvapen jak slušný film dokázali natočit. Není to žádná radost, ale je to krutá realita, která se musí vidět. Možná tomu, který šikanuje do života něco dá, ale rozhodně ho jen tak nepoučí, i když by opravdu chtěl. Už jen tím jak přehání, ne teda šikanou, ale chováním žáků, chováním celé třídy. Ta šikana je tam až jednoduše průhledná, že ostatní nejednají, jen tupě sledují, a to mi tam rozhodně nesedělo. Jinak je to hodně silný příběh, který ale chvíle po zkouknutí spíše znechutí než zpříjemní. Je to prostě realita a nikdo neřekl, že realita je příjemná. (19.08.2008)

Film sa ideálne hodnotí porovnaním s tematicky podobným švédskym Zlom. Oba snímky vzbudzujú silné emócie a sú rovnako cieľavedomé v tom, čo nám chcú odkázať, ale zatiaľ čo Zlo je atraktívne aj po filmárskej stránke (a to viac než dosť), Klass je filmársky strohý. Je nakrútený bez akéhokoľvek zápalu, akoby skrytou kamerou. To, čo sa pred ňou odohráva síce graduje a dáva zmysel, ale je to scenáristicky i obrazovo maximálne mechanické a nekreatívne. Nebyť aktuálnej a naliehavej témy, film by sotva vykukol za hranice Estónska. (25.03.2009)

Joosep je neustále šikanovaný svojimi spolužiakmi. Spočiatku odmeraný Kaspar sa taktiež zabáva na jeho účet. Nakoľko si odstupom času začína uvedomovať svoje správanie, postaví sa na stranu bezbranného Joosepa. Jeho rozhodnutie spúšťa sled udalostí, ktoré navždy zmenia dejiny Estónska. Film podľa skutočnosti. Veľmi slušná depresívna dráma na uvoľnené popoludnie. Pokiaľ si chcete pokaziť deň, nech sa páči. (07.04.2014)