Sigur Rós - Heima

Sedačka. Venku sychravo. Dopoledne, odpoledne, podvečer, večer... To je fuk. Ta sedačka. Nastavení audia na DTS. Play. A pak už nic. Jen v té sedačce nechat tělo, duši si nechat ukrást emocemi prosáklou hudbou, od těchto umělců (!) a podívat se na sychravý Island... Pak se vrátit. A litovat. Litovat, že něco tak silného, co se hudby týče v ČR nemáme. (04.08.2011)

Islndská melancholická čtverka hraje a zpívá na domácí půdě. Zažil jsem Sigur Rós na koncertě v Praze a podobný zážitek jsem snad ještě z koncertu neměl. Nádherné záběry islandských exteriérů s hudebním podkresem tak syrově pochmurným a zároveň básnicky očistným jako Island sám - jsou v totální symbióze. Výtečný kus... (25.08.2008)

Cestovní kancelář Sigur Rós Vás zve na Island. Ukážeme Vám tu nejčistší přírodu, uvidíte vodu bublající mezi kameny až k vodopádu, orla obletujícího zelenou horu v mlžném oparu a když budete řádně naslouchat, tak z povzdálí uslyšíte hudbu pracovníků naší cestovní kanceláře, která jakoby pomalu prosakovala na povrch z naší podmanivé krajiny. Trochu ukňouraný zpěv našeho kolegy by možná potřeboval trochu vyhladit, ale doufáme, že Vás to od návštěvy našeho krásného ostrova neodradí. (15.06.2018)

Při poslechu jejich skladeb někteří lidé propadají zoufalství, mají sebevražedné sklony. Jsou pro ně až tak depresivní, že nevidí jinej způsob, než vylézt na tovární komín a se slovy : "Glósoli" skákají vstříc posmrtnému životu. Já to mám jinak. Tihle islandští klucí jsou pro mě spásným andělem ve chvilích, kdy mám dost. Chci bejt sám v sobě, přemejšlet. Oni mi připomenou, že život je skvělý. Že ti, kteří ho neprožijí ve fantasii a hlavně s úsměvem na tváří, jsou pěkná banda blbů. Jejich hudba je odjinud, snad z vesmíru? Heima není odtamtud. Tenhle koncert vás donutí spořádaně si sednout a dýchat z hluboka (nádech-výdech, jako u doktora, lidičky). Práská do vás energii, jako týdenní pobyt v lázních. Někdy uklimbává, jindy nastavujete volume na maximum a s rukama nad hlavou (symbolizující asi tohle: " Jděte mi všichni do prdele s tím, že život je depresivní. Já jsem dítě "sigurrovců", dítě maniakálního optimismu...") ve vás vzbuzuje héroický smích, který se mění každou sekundou. Tohle mě baví. A určitě ještě dlouho bavit bude. Děkuju za pochopení....... (20.02.2009)

Jejich hudba uklidní, pohladí na duši a neskutečně uvolní jako snad žádná jiná. Sigur Rós jsou, řekl bych, již národními hrdiny po celém Islandu, co se historie a budoucnosti této země týče. Na jejich koncerty chodí nepřeberné množství lidí a je jedno kde, vždy svými nádhernými, neskutečně osobitými nástroji dokážou své diváky vtáhnout do své báje, která nekončí, ale právě začíná. Island je zvláštní země, a této kapele neskutečně prospívá. Její hloubka, její myšlení, její krajina, její nádherná, a neskutečně okouzlující atmosféra spolu s výbornou akustikou dokáže nevídané. Jít na jejich koncert je, jakoby se posluchač okamžitě propadl do jiného světa. Tak jako se Alenka objevila v říši Divů. To vše, přijde v tomto dokumentu tak neskutečně samozřejmé, že se divák nestačí divit, jak krásný kus země, ojedinělý kus země, na Světě existuje. Zvláštní tak moc, že ho dokáže pohltit do svých útrob společně s jejich muzikou, jejich folklórem. Island a Sigur Rós jsou jako jedna tvář, která se nikdy nerozdělí ani se neztratí ze vzpomínek diváků a posluchačů. Tak jest pojmenována Heima, hudební dokument o zemi, o národu, o skupině, kteří svojí mentalitou přesahují hranice absolutna. (10.01.2008)