Die Pfauenfeder
Pávie pierko
Režie:
Petr WeiglScénář:
Petr WeiglKamera:
Richard ValentaHrají:
Michal Dočolomanský, Emília Vášáryová, Eva Vejmělková, Tobias Hoesl, Marcello Catalano, Radovan Lukavský, Zdeněk Řehoř, Gustáv Valach, Jaroslava Adamová, Vlasta Fabianová, Marie RosůlkováObsahy(1)
V tmavej noci sa nad drevenou kolískou s práve narodeným chlapčaťom skláňajú tri sudičky. Každá z nich mu želá čosi iné - ale všetky spolu sa zhodnú, že keď dospeje, stane sa vládcom krajiny. On, syn chudobného uhliara žijúceho hlboko v lesoch. Len čo sa to dozvie kráľ, prikáže dieťa zabiť. (oficiální text distributora)
Recenze (53)
Remake "Plavčík a Vratko". Viac kecania ako rozprávkového deja, dosť nudný snímok. ()
Pohádka se zřejmými motivy Plaváčka a Ptáka Ohniváka mne příliš neoslovila hlavně po herecké stránce, o něco lepší hodnocení snese co se týče příběhu a způsobu jeho vyprávění. 50%. ()
Pro děti je to v poho ... ()
Další variace na Plaváčka. Výpravná pohádka s nádhernými kostýmy, pečlivě a promyšleně udělaná. Výborné herecké obsazení. Potěšila mne minirole Radovana Lukavského, který mluvil slovensky téměř bez přízvuku. Co mi vadí, je přehršel vnitřních monologů, někdy se ztrácíme v tom, co si postava myslí pro sebe a co už říká nahlas. Pohádka se snaží přinášet hodnoty a hledat odpovědi bezmála na smysl lidské existence, bohužel divák se v tom filosofování ztratí a děj je prakticky potlačen. Dodnes vlastně nevím, ke komu Plaváček šel a co měl donést. Docela by mne zajímalo, jak tuto pohádku vnímají slovenští kolegové, emocionální hnutí mysli spíše odpovídá slovenskému naturelu než českému. A ještě připomínka v souvislosti s tímto dílem: roky mi vadí dabování slovenských herců v českých filmech a naopak, ale moje myšlenka, že každý herec by mohl mluvit svou mateřštinou je asi příliš revoluční (ačkoli to funguje již několik let úspěšně na Shakespearovských slavnostech). ()
Spíše psychologizující vyprávěnka se zajímavou variantou na téma Tři vlasy děda vševěda. Ty kostýmy byly krásné, sníh i kopce také. Něco na té stylizaci je, že vás to upoutá, i když klidně by pohádce stačila i hodina. Musím říct, že ta scéna Očka se služebnou byla poněkud zbytečná. Ale aspoň vyniklo, že je to hajzl, když později chtěl princeznu za každou cenu. ()
Krásné natáčení, exteriéry, krásní herci, Marcello Catalano, hrál pak vůbec ještě někdy? ()
Princezna je krásná, a je i velmi rozumná. Bratři jsou hodně rozdílný. Tento příběh je velmi zajímavý. Hvězdiček 4 ()
Tento film, resp rozprávka mala všetky predpoklady k úspešnému snímku, ale bohužiaľ sú v nej mnohé faktory, ktoré brzdia entuziazmus a väčší záujem o ňu. Prvým je veľmi nízka dynamika nielen deja, ale aj dialógov a pohybu postáv. Niekedy mi to pripomínalo priam recitačnú súťaž pred tabuľou v škole. Druhým faktorom boli reminiscencie na Plavčíka a Vratka. To bolo neodškriepiteľné a neprehliadnuteľné. Už len v názve filmu a cieľa nebezpečnej cesty hlavného hrdinu, ktorou mal dokázať svoju odvahu pre získanie milej. Zaujímavá scénka pri morskom brale našťastie mnohé zachránila, ale bolo to stále málo, aby sa to vyrovnalo vtedajším najlepším snímkov. ()
Klasická pohádka, která nemůže nezaujmout velkolepou výpravou ve stylu francouzské gotiky (zejména dechberoucí kostýmy) i snahou o trochu psychologičtější pojetí hrdinů. Sympatické je, že děj není pojat příliš prostě a snaží se o velice realistické zvárnění, které pohádku přibližuje i dospělejšímu divákovi. ()
Klasická rozprávka, ktorá bola natočená tým "starým dobrým štýlom", ktorý mám na československých rozprávkach tak rada. Výborné herecké obsadenie (najmä Miško Dočolomanský a Milka Vášáryová). Vždy si ju rada pozriem znovu. ()
Pohádka, která měla dík hereckému obsazení, nádherným exteriérům, velmi vkusně zvládnutým kostýmům a možná i tou trochou filosofie dost ambicí na to, aby byla povedená. Místo toho to bylo celé německy studené jak psí čumák, postavy jak kdyby postrádaly hraniční emoce, nikdo se ani nezasmál, ani nezaplakal, ale o to víc se kecalo. Korunu tomu nasadilo předabování postav, to bylo cosi jako velká filmová katastrofa. Herci, kteří by své role zvládli namluvit (i slovenští herci česky) levou zadní velmi dobře, protože o jejich herectví se pochybovat nedá ani v pominutí smyslů, byli předabování jakýmisi druhořadými neumětely, což bylo tím horší, že jejich původní hlasy (Vašáryová, Dočolomanský, Lukavský, Řehoř, Adamová, Vejmělková) jsou notoricky známé a nenapodobitelné a k těm obličejům prostě patří. Že by režisér potřeboval "dát chleba" některým nepříliš zaměstnaným hercům? Předabování bych pochopila v případě herců, kteří slovanským jazykem mluvit neumí, ale proč to režisér dopustil např. u Radovana Lukavského, od kterého by se výslovnost, dikci, výraz mohli všichni studenti herectví pokorně učit, to opravdu nechápu. Výsledek: opravdu důkladné a velmi velké zklamání. ()
Toto je z roku 1987, zaujímavá forma prednesu, taká Shakespearovska. Hlavný predstaviteľ sa podoba na Perzea zo súboja titanov (1981). Asi najlepšia rola Dočolomanského, škoda, že slečna princezná nebola viac komplexná. ()
aj tuto rozprávku mam niekde natrvalo vypalenu v mojom harddisku spomienok, pekny pribeh ...az na tie ťažko-važne dialogy ...skoda toho. ()