Journey to the Center of the Earth
Cesta do stredu Zeme
Režie:
T.J. ScottKamera:
Philip LinzeyHrají:
Ricky Schroder, Victoria Pratt, Peter Fonda, Steven Grayhm, Mike Dopud, Simon Baker, Ken Kirzinger, Elyse Levesque, Jorge Vargas, Carmen MooreObsahy(1)
Profesor Jonathan Brock je sice vědec a antropolog, ale na své cesty a výzkumy si přivydělává jako boxer. Jednoho dne ho osloví bohatá dědička Martha Dennisonová s prosbou, zda by jí pomohl najít jejího zmizelého manžela. Edward Dennison se před čtyřmi lety vydal na cestu do středu Země a od té doby se neozval. Brockovi se to zprvu moc nezdá, není detektiv, ale Martha nabízí opravdu velkorysou sumu peněz, které by pokryly i dluhy, které udělal jeho otec, a když vidí nadšení svého synovce Abela, začínajícího novináře, nakonec s cestou souhlasí. Abel si bude vést deník, do něhož bude zapisovat zážitky z cest a kreslit. Jejich cesta vede na Aljašku, kde se seznamují s mužem jménem Sergej. Sergej viděl Edwarda, jeho přítel Michail s ním odešel. Sergej souhlasí, že výpravu doprovodí, protože podle mapy, kterou výprava má, ví kudy jít. Martha však upozorňuje, že najít skrytý vchod do jeskyně lze jen 23. září, a to je už za 10 dní. Musí se na cestu vydat okamžitě a neztrácet cenný čas. Vchod do středu Země vede důlní šachtou do sopky, kde naleznou Michailovy ostatky. Vlastně díky náhodě se výpravě podaří najít vchod do neznámé země. Je jisté, že evoluce se zde neubírala stejnou cestou jako na Zemi, a lze zde spatřit pravěké tvory. Sergej s Jonathanem najdou opracované klády, ze kterých si postaví vor. Ty klády tam jistě nechal Edward, protože už je nepotřeboval. Na voru se vydají na moře, ale není to zrovna klidná plavba. Musí si zachránit život před nenasytným plesiosaurem a také před pravěkými ptáky. Zajímavé je, že tvorové, kteří zde žijí na Zemi, žili v různých obdobích, ale zde žijí pohromadě. Abel spatří dvě domorodkyně a výprava najde most přes propast. Takový most musel postavit někdo, kdo se vyzná v inženýrství, není to žádná primitivní stavba. Na mostě je obklíčí domorodci a odvedou do vesnice. Vesnici k překvapení všech vede Edward. Vesničané ho považují za boha, který jim přinesl pokrok. Martha je rozčarovaná, když zjistí, že se Edward vůbec nehodlal vrátit, a navíc si našel novou ženu. Skupina vesničanů se pokusí o převrat a Edward jednoho z nich zastřelí. Martha mu dá ránu do obličeje a Edwardovi teče krev. To je pro domorodce jasné znamení, že Edward není bůh a semknou se proti němu i proti ostatním bělochům. Nezbývá, než vzít nohy na ramena a pokusit se utéct zpět domů... (TV Prima)
(více)Recenze (36)
První polovina filmu se celkem slibně rozbíhala, výprava se zdála být slušná a přestože televizní efektová pachuť byla občas cítit, říkal jsem si, že by ... ? Ovšem druhá polovina mě zcela zklamala. Tajemnost a dobrodružnost příběhu se zvrhla v lacinou televizní blbinu, která zcela ignorovala základní logičnosti děje. Škoda. ()
Jedna z mnoha variací na známé téma. Účastníci nebezpečné výpravy do samotného středu Země se chovají jako čtveřice nezvedených dítek na školním výletě a na své záchranné misi úspěšně ztrácejí jednu hvězdu po druhé, až jim pověstný poslední hřebíček do rakve zatlučou místní "domorodci". P.S.: Ale navzdory všemu musím přiznat, že představa světa v hlubinách naší planety, který naše moderní doba ještě nestihla objevit - a tím pádem zdevastovat, je pro mě neobyčejně přitažlivá, takže jednu drobnou hvězdičku nechávám ležet na místě. ()
Stejnojmenná dobrodružná kniha Julesa Verna byla již zfilmována několikrát. Mám moc ráda dílo tohoto vizionáře, ale tato verze je nejslabší, co jsem zatím viděla. Je smutné konstatovat, že již v roce 1959 s daleko jednodušší technikou, byl natočen mnohem kvalitnější film, než o padesát let později. I když se jedná o televizní snímek, tak při dnešních technických možnostech by měl mít dokonalejší vizuální efekty, jinak jsou to vyhozené peníze. Stačilo sáhnout do filmového archivu. A to ještě pominu fakt, že v tomtéž roce byla natočena ještě jedna kvalitnější filmová verze. Není to jenom v technice, jsou tam mnohé dějové rozpory vymykající se logice. Jules Verne se musí v hrobě obracet. ()
Taky se hlásím k těm, kteří byli natolik líní a neověřili si, o jakou verzi se jedná (ano, taky jsem si myslel, že jde o tuto verzi). A i když jsem svůj omyl poznal prakticky okamžitě (po prvních sekundách pochopíte, že pod tohle by se žádné velké studio, tím pádem ani Fraser, nepodepsal(o)), dal jsem tomu šanci, abych si po konci filmu nadával, že jsem to nevypnul. Tohle je ztráta času. Krom začátku (podle kterého jsem si myslel, že tohle by nemusela být ztráta času) a té scény na voru nic nestojí za zmínku. Ani herci, ani efekty, opravdu nic. Hvězdu dávám vlastně jen kvůli tomu, že existují mnohem nudnější a hloupější filmy. Jo a proto, že to mělo jen hoďku a půl… 20 %. ()
Co na to říct? Standardní americká předělávka slavné knihy, z které zůstalo zachováno akorát to, že se leze do nějaký ďoury v země, kde má být údajně ztracený svět. Zbytek už si kreativní scénárista domyslí. Nevzrušivý režisér, který zřejmě po čas natáčení upadal do kómatu angažoval pár zkrachovalých televizních herců, plus Fondu, jenž hraje jenom kvůli tomu, aby dokázal okolí, že ještě není mrtev. Celý cirkus si vyjel do laciné kanady, tam na odpornou digitální kameru na snímali pár pěkný zátiší, občas jí epileptický kameraman zatřásl, kvůli vzbuzení akčnosti a důležitosti. To vše se podbarvilo nezajímavou hudbou, hranou lacinými syntezátory. Co na to říct? Asi to, že se Rus neumí ani správně pokřižovat. Tak u příští adaptace dasvidaňa tavariš. ()
Reklama