Korunní princ

Herec který hrál Rudolfa nevypadal ani trochu jako Rudolf a pekařka Sára z Prahy spíše měla hrát Mizzi se svou tváří. Nechápu proč nevybrali více podobné herce realitě. Zároveň mi některé dialogy mezi císařovnou a Rudolfem připadají jako by si byli blízcí i když z jeji strany to tak nebylo. Zároveň konec Rudolfa nebyl jako ve filmu - oba byli zavření uvnitř a kočár se měl jen připravit, Mary nešla ven a pak zpátky. Zároveň byla nahá když ji nalezli mrtvou. A nepamatuji si že by hraběnka Larischova jela po Rudolfovi... (04.11.2020)

Velmi dobré zpracování tragédie Mayerling. Realistické, věcné a velmi inspirativní. Nechyběla ani kapitola o princově encyklopedii Rakousko-uherská monarchie slovem i obrazem, ani pražská kapitola, ani cokoli dalšího, co podstatně ovlivnilo vykreslení princova charakteru. Pro zájemce o osudy Habsbursko-Lotrinské dynastie ideální volba. Ze starších hereckých hvězd překvapí Omar Sharif, který hrál v Mayerlingu z roku 68 hlavní roli, nyní jako princův učitel, a Klaus Maria Brandauer jako František Josef I., který ideálně zapadá do kolekce televizně filmových monarchů, které známe i my například s tváří Otomara Korbeláře nebo Rudolfa Hrušínského. (30.06.2014)

Hrozně rád bych filmů z naší historie z c..a k. období viděl víc. Bohužel podunajská monarchie se rozpadla a nikdo jiný asi její příběhy točit nebude. Aspoň by naše obyvatelstvo taky pochopilo, že Rakousko jsme vlastně byli jako "my", a že to nebylo jen národní obrození a divadlo, ale že jsme byli od roku 1526 součástí velkého celku, žili a fungovali v něm. No a že zásadní momenty 19. století jsme prožili pod taktovkou Johanna Strausse a Franty Pepy Jedničky. Film se nás vlastně bezprostředně týká, jelikož Rudolf pobývá v Praze. Jeho příběh je jeden z těch známějších (citován i ve Švejkovi). Natočen je poctivě a na televizní ptodukci i draze. Na můj vkus místy moc melodramatu. ale jinak moc dobré...80% (21.09.2013)

Velmi výpravný koprodukční snímek, který se snaží zachytit přecitlivělého následníka trůnu způsobem, který by v nás asi měl zanechat dojem, že by byl býval osvíceným vladařem moderní doby. Nicméně tvůrci se nemohli rozhodnout, zda jeho příběh popsat jako atraktivní romantický film - jen se smutným koncem nebo hlouběji sledovat četné běsy, pochybnosti a propady labilního prince. Výsledek je možná hodný pozornosti, ale nepřesvědčil mě, že by opravdu postihl tragédii rakouského prince. V Rakousku říkají, že Rudolf tak dlouho hledal hloupé děvče, které by se s ním bylo ochotné rozžehnat se světem, až ji našel. Hloupá mi tedy opravdu Marie Vetser připadala. Zajímavější bylo zobrazení císařského páru, tomu se ale nedostalo tolik prostoru. Dívat se na tragédii jejich syna jejich očima by bylo zajímavější. Oni však příběhem pouze proplouvají a prince nechtěně k tragédii posouvají. Protože si tvůrci přáli prince vyjádřit jako rozháraného - nikoliv jako duševně chorého, tak samotnou tajemstvím zahalenou sebevraždu berou hodně zkrátka - kvapíkem. Rakouský dvůr se bál připustit dědičné zatížení z rodu Wittelsbachů. Proto se vyrojilo řada absurdních, romantických teorií o vraždě či nucené sebevraždě. Absence císařovny na synově pohřbu není dokonce v tomto díle nijak komentována ani vysvětlena. (27.06.2008)

Třetí příběh korunního prince Rudolfa viděný během dvou dní. Zpracování se na rozdíl od ostatních dvou (viděných o den dříve) věrně drželo historických reálií. Snad až příliš, jen rozloučení s Erzi proběhlo malinko jinak než se zde nastínilo. Na začátku to korunnímu princi následníkovi moc slušelo (v souladu s ostatními zpracováními, tedy zvlášť s tím v Maraisově podání z roku 1948), měl takový ten pohled plaché laně, na konci se na něm zračila jeho nemoc i trpké zklamání ze života (to už tu laň pěkně uštvali). Jenže jsem občas měla pocit jako by někdo (aha, tak Brigitte Hamann) napsal historická fakta a pak požádali Rosamunde Pilcher, aby z toho vytvořila příběh pro scénář... Navíc Marie Vetserová v podání Vittorie Puccini mi připadala jako někdo, koho Rudolf vyhodil dveřmi a ona se mu vrátí oknem...Ale nebyla to zas žádná hrůza, jak by se z předchozích dvou vět mohlo zdát, obzvlášť pak první díl, a musím vzít v potaz i to, že šlo o tv film. Za film uděluji přesně polovinu z hvězdiček (2.5) a jednu za von Thunova Rudolfa, byl nejen velmi koukatelnej, ale podle mě i dobře zahranej. Asterix jako Taaffe byl taky dobrý počin... A Nero z Quo vadis 1985 jako stařičký mocnář (do něhož mu v té době ještě pár let chybělo) jakbysmet. (20.01.2013)