Režie:
Anna ProcházkováScénář:
Anna JuráskováKamera:
Věra ŠtinglováHudba:
Jiří BažantHrají:
František Staněk, Veronika Žilková, Barbora Hrzánová, Jaroslava Obermaierová, Marta Malá, Ilona Svobodová, Jiří Ornest, Robert Vrchota, Vladimír Ráž, Vítězslav Bouchner, Jaroslav Pešice (více)Obsahy(1)
V této pohádce se prolínají osudy princezen s kouzelným světem víl. Hodná víla Bibiána má svěřenku, krásnou a milou princeznu Karolínku, zatímco zlá víla Sidónie má ve své péči protivnou princeznu Leokádii. A pak je tu ještě kouzelník Balduin, jehož svěřencem je princ Leon. Sidonie se postará o to, aby princ, omámen růžovými brýlemi, slíbil svatbu Leokádii, ale ten, když prozří, zamiluje se do něžné Karolínky. A od té chvíle osudy lidské i pohádkové vzájemně proplétá dobré i zlé kouzlo. Ale opravdová láska nakonec zvítězí, jak to má být. (Česká televize)
(více)Recenze (14)
Zbytečně dlouhá poněkud psychedelická záležitost, kde mne překvapivě nejvíc zaujalo šest zbývajících a opomíjených víl. Kromě toho, že princezna v podání Hrzánové byla trošičku nevychovaná a s buranskými způsoby, jsem na ní ani její matce neshledal nic, proč by měly být proměněny v myši a honit je kocour pomstychtivé víly. „Něžná“ Karolínka v podání Žilkové vypadá jak vychlastaná štětka z putyky čtvrté cenové, která si hraje na naivku, aby klofla kunčofta. Vztah kouzelníka a víl jsem vůbec nepochopil, a už vůbec ne, proč se vymáčkl až po stu letech. Když začala mluvit zvířata, vybavila se mi hláška ze Shreka: „Boží, mluvící kůň!“ A do toho básničky od Jirky Chalupy, které se Ráž mimo obraz snaží statečně nějak dramaticky podat, ale zdá se, že i jemu přijdou plytké. ()
Špatně, špatně, špatně. V této pohádce je všechno špatně. Dementní příběh, kdy postavy jednají naprosto imbecilním způsobem, tragický František Staněk v roli blankytného ševce, totálně mimo Veronika Žilková. Zlo je v pohádce tak nesnesitelné, že jsem měl chuť těm nechutným ženským nafackovat. Dobro je tu slabounké a navíc dobré postavy jednají fakt debilně. Nemám vůbec co chválit, pryč s tou veteší. ()
Pohádka mého dětství! Jak já obdivovala zázračný svět kouzelníků a vil a jak jsem fandila Ilonce Svobodové coby trochu nešikovné víle Bibiáně! Samozřejmě, dokonalé to není a František Staněk je v roli prince naprosto nemožný (a taky strašně zpívá). Pravda, novější verze této pohádky, Modrý pták, je lepší, ale Blankytná pohádka má také něco do sebe. A mimoto - vynikající Bára Hrzánová hraje v obou :-) ()
Ta jedna hvězdička je pouze za to, že ty dvě víly byly docela hezké. Vše ostatní nestálo za nic, pohádka působila nechutně a vulgárně, Žilková byla ukňučená a Hrzánová se chovala jako nějaká hokyně a ne jako princezna. Nelíbí se mi, že se hradní panstvo chová stejně jako to, které teď sedí na Pražském hradě. ()
"No tak, mámo, jak to vlastně je ?? Vdávám se nebo ne ??" ;) Příšerně afektovaná Bára Hrzánová si nevzala prince Leona, protože ten ji nechtěl, ona si zas nechtěla vzít téhož v podobě prý blankytného ptáka, a tak nakonec skončila s Holubem..;) A mě místy tuhla krev v Žilkách.. Příšerná šmíra z šílené mysli Anny Juráskové, která se nejspíš ani se svou jmenovkyní Procházkovou příliš nepochopila.. ()
Reklama