Die Rebellion

Přišel o nohu, získal vyznamenání a licenci k živnosti... Hanekeho Rebelie v první řadě nevzdává hold vojákům, kteří v boji za svou vlast v první světové válce přišli o život či o zdraví, zato se zaměřuje na velmi trpký osud jednoho z přeživších hrdinů, který svou vzdorovitou povahou vůči jiným nešetřil ani po válce... a kterého osud navzdory jedné světlé chvilce nešetřil také. Snímek si postačí s velice skromnou výpravou, jež spolu s převažně černobílými a sépiovými odstíny vytváří působivou atmosférou rané meziválečné doby. Někdo by mohl skrze nízký rozpočet a televizní formát očekávat konverzační drama, navzdory komornímu pojetí a mnohdy i delším scénám z jedné místnosti dostáváme především působivé vyprávění obrazem. Netradiční koncepce příběhu a Štíbrova kamera představují v tomto směru velkou devizi, stejně tak hudba, která nechává v prodloužených záběrech silně zvýraznit emoce. Vypravěč svou přítomností dolazuje zpracování starého příběhu připomínající drobný útržek z kulturní paměti; osobitě musím zmínit starou malbu i chytlavou melodii z flašinetu, což tvoří nápaditý rámcující prvek s přímo poetickým nádechem, v tomto jinak spíše potemnělém filmu. Tohle zřejmě netradiční (pro mě teprve první) setkání s tvorbou slavného režiséra Hanekeho mi přineslo skvělý zážitek, rovněž nadšení z nádherné filmařiny i jistý kus znepokojení, které ve mě po závěrečné úvaze nad spravedlností ještě nějaký čas přetrvává. 95% (12.12.2020)

Objektivně bych dal jen tři hvězdy, ale on tam hraje Pepíček Kemr a dokonce sám, nedabovaný, mluví celý svůj part poměrně čistou němčinou! Jinak Hanekeho podezírám, že sice převedl knihu, která je obžalobou války a její nesmyslnosti tak, aby ve filmovém přepisu toto téma zůstalo zachováno (a ctitelé předlohy tam to své našli), ale že si poněkud škodolibě přisadil a přidal ještě jednu rovinu. Už od první scény v nemocnici docela jasně patrnou. Totiž že za svou smůlu si Andreas mohl sám svým přístupem k životu. Co nechápal a neslučovalo se s jeho myšlením, tím se odmítl zabývat a přemýšlet o tom, a jel si jen to svoje a ty "ostatní" pohrdlivě nazýval pohany. K flašinetu přišel v podstatě podvodem. A jen blbec by netušil, že po něm vdova vyjela jen proto, že měl licenci, tudíž jistou obživu. Svou určitou ani ne tvrdohlavostí, ale spíše tupostí, kdy neustále odmítal přemýšlet alespoň o krok napřed nebo za roh, se dostal do situace, v jaké byl. Ale jedna věc mě potěšila - Haneke sice "svou" postavu rozkrájí div ne na kousky, ale je zřejmé, že s ní soucítí. Hodně mě potěšil konec, že i po tak zvláštním člověku zůstane alespoň písnička, která uvízne někomu v paměti. Líbila se mi kamera a výprava, popravdě mi přišlo, že velkolepější (řekněme celovečerní pro kina) provedení by filmu spíše uškodilo. Úžasné jsou i ty kontrasty obrazu a hudby, jak to vidíme hned na začátku, kde se bojuje v zákopech, s děly, a do toho zní ta kolovrátková melodie flašinetu. Jinak mi přijde, že pár scén je dost vatoidních, někde to chtělo trochu přidat na tempu a jinde trochu ubrat na vypravěči, ale na to, že jsem měl Hanekeho zafixovaného jako inťošského kýčaře, jde o povedený film. (03.06.2022)

Komorní drama vysloužilého vojáka, který ve válce přišel o nohu, na druhou stranu dostal licenci k obživě a tím jistotu příjmu, tedy ta výchozí pozice nebyla beznadějná.. Příběh invalidy Andrease Puma rozehrál Branko Samarovski výborně, působil na mě přesvědčivě, chvíli jsem měla pocit, že on skutečně je Pumem, za to zaslouží smeknutí klobouku.. Mýma očima velice smutný a ve finále tíživý i skličující snímek.. (27.12.2023)

Zdravotně postižený bývalý voják Andreas Pum (Branko Samarovski) ztratil nohu ve válce pro zem císaře a otce. Po odchodu z armády dostane licenci k provozování živnosti a flašinet. Jednoho dne se dostane do vyhrocené diskuse s vysoce postaveným mužem, a za narušení pořádku končí ve vězení, kde přichází i o to málo co měl. (30.06.2020)

Smutný příběh jednoho muže, bývalého vojáka, na kterého po jednom vážném zranění v životě nečeká už nic moc dobrého. Něco dobrého sice ano, ale moc toho není. A jedna pitomá náhoda/událost mu ten život zhorší ještě víc. Ačkoli to je televizní film a ze začátku to na mě tak i dost působilo (netuším proč - ale kvůli 4:3 to nebylo), nakonec z toho vypadlo hodně povedené drama se slušně představenými postavami (+ nějakou jejich psychologií), sympatickým hlavním hrdinou, podmanivou atmosférou, skvělou kamerou a s nejednou silnou scénou (včetně celkového silného dojmu), z nichž u mě vedou dvě - SPOILERY ta, kdy z auta vidí svoji (nebiologickou) dceru a ta úplně závěrečná, kdy Andreas Pum zemře a vlastně až po té smrti se dočká klidu (a teoreticky by se dalo říct, že se dostal do Nebe - kde teda není jeho dcera, protože je ještě naživu) KONEC SPOILERŮ. Takže jo, i přes občasnou rozvleklost, pár zbytečných voiceoverů popisující činnost právě se odehrávající v obraze jak od Bressona a nedostatečné ukázání pouta mezi Andreasem a jeho dcerou, které asi mělo být silné, ale úplně to z toho nevyplývá, se mi tenhle Hanekeho film hodně líbil. A ačkoli někteří Hanekeho nazývají jako krutého a bezcitného, tady bych si dovolil tvrdit opak. Jen mě překvapuje, že i přes to jak je zde na ČSFD relativně oblíbený, tenhle film skoro nikdo neviděl. Přitom se dá jednoduše sehnat a dokonce k němu existují české titulky (!). Jen je mi trošku líto jejich autora, snad si nemyslí, že to byla sisyfovská práce... Silné 4* (16.05.2021)