Čtvrtý druh

The Fourth Kind: stupidní sračka! Ala Paranormal activity. Když se něco mělo dít, tak rozmazaná kazeta. Bože, neuvěřil jsem ani slovu. Kupa pomatenců. Milla Jovovich u mne klesla na minimum. A mimochodem, taky se občas ve 3:30 hod. budím..... a jdu do práce A za oknem občas vídám kosi a holubi. Je možné, že mne taky unášejí a znásilňují :-) (28.02.2010)

Soundtrack Atli Örvarsson: 1. Flight To Nome [3:09] ,2. Owolowa [3:58] ,3. Hypnosis [2:45] ,4. The Owl [2:53] ,5. Ashley [1:40] ,6. Completely Surreal [3:58] ,7. They're Not From Here [2:46] ,8. The Fourth Kind [2:45] ,9. Torn Apart [4:31] ,10. Abduction [4:27] ,11. Northern Lights [4:06] ,12. Conclusion [2:41], (14.06.2011)

„Človek neprestane byť šialený len tak, keď sa mu zachce. Je to s ním už nastálo.“ Najradšej by som tomuto klamstvu (z produkcie Joea Carnahana) dal kopanec medzi nohy a nie až 40%. Nie preto, že ma klame, ale preto, že ma klame veľmi amatérsky (tvorcovia si nevedeli - alebo im to bolo jedno? - overiť ani základné informácie, napr v Nome nemajú šerifa). Navyše v dnešnej dobe found footage rozširovať "normálne nakrútené" scény ako dokumentárne scény , tak to už je ozaj troška naivné. Atmosféra je v kombinácii s alajšskou výpravou celkom fajn strašidelná, vrátane pár scén, ale inak je to veľká bieda s nie príliš zaujímavým scenárom. Korunku tomu nasadzujú mizerné herecké výkony. Millu Jovovich som rešpektoval, kým sa na nič nehrala, ale teraz mi jej herecké scény (smiešny plač) pripadali až odpudivo. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org: http://recenzie.org/agresivne-ufo/416-stvrty-druh-4o- (10.11.2010)

Hodně zajímavě natočený horor. Skutečné záběry naháněly husí kůži. Milla Jovovich převedla skvělý herecký výkon, který jsem u ní nikdy neviděl a tím se Fourth Kind dost zvedl. Výborný horor, který váš vyděsí, ale jen pokud věříte. Věta, která zazněla ve filmu na začátku i na konci ,,Záleží pouze na vás zda tomu věříte nebo ne". Tato věta byla perfektní a Fourth Kind nepředhazuje rovnou to, že je to podle skutečné události, což beru jako obrovský klad. Záleží jen a jen na vás. Po třetím zhlédnutí jsem se rozhodl pro 9/10 = 90% (29.01.2010)

V hororu dneska evidentně frčí krom masakrování mládeže taky ‚based on true events…‘, kde stačí pár nastříhaných záběrů ‚documentary-like‘ a kasičky pokladen už jenom cinkají. Šel jsem do toho s čistou hlavou, ale sotva Milla nakráčí do záběru, vytušil jsem, odkud asi tvůrci tu svoji pravdu brát budou. Uznávám, že zážitek to nakonec nebyl zase až tolik děsivý (ve smyslu filmařském), ale bohužel ani emocionálním. Paradoxně na mě více fungovala chvílemi umě navozená atmosféra znepokojení, než samotné hypnotické seance, ale jak už to bývá, horor je hlavně o postavách. Tyhle nemají nic moc ke hraní, byť jim snaha upřít nelze, když odříkávají ty jakože o dekádu dříve proběhnuvší dialogy. Nad touhle módou začínám pomalu zívat. 2 a ½. (08.02.2010)