Čtvrtý druh

„Človek neprestane byť šialený len tak, keď sa mu zachce. Je to s ním už nastálo.“ Najradšej by som tomuto klamstvu (z produkcie Joea Carnahana) dal kopanec medzi nohy a nie až 40%. Nie preto, že ma klame, ale preto, že ma klame veľmi amatérsky (tvorcovia si nevedeli - alebo im to bolo jedno? - overiť ani základné informácie, napr v Nome nemajú šerifa). Navyše v dnešnej dobe found footage rozširovať "normálne nakrútené" scény ako dokumentárne scény , tak to už je ozaj troška naivné. Atmosféra je v kombinácii s alajšskou výpravou celkom fajn strašidelná, vrátane pár scén, ale inak je to veľká bieda s nie príliš zaujímavým scenárom. Korunku tomu nasadzujú mizerné herecké výkony. Millu Jovovich som rešpektoval, kým sa na nič nehrala, ale teraz mi jej herecké scény (smiešny plač) pripadali až odpudivo. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org: http://recenzie.org/agresivne-ufo/416-stvrty-druh-4o- (10.11.2010)

Mnou dlouho opomíjený rest a taková pecka!! Jo tak tohle na mne fungovalo mnohel víc, než všelijaký duchařiny a tak nějak se to vyvážilo u kvalitních vymýtačských hororů. Ono totiž dle jistých věděckých směrů problematika "únosů" a problematika "posedlostí" od sebe není příliš vzdálená, rozpracovával to již C. G. Jung, ovšem to bych zabíhal ... Zde to, co se zpočátku jeví jako velmi dobře propracované psychologické drama s pomalejším vyprávěním, nabírá v polovině na intenzitě a poslední hodinu se jedná o fakt hustou a pro mne osobně dost nepříjemnou, znepokojující jízdu. Koukal sem na to v poledne v neděli a stejně jsem se krčil pod peřinou s tím, že se otevřou dveře a "ono to příjde i ke mě" ... Zajímavé, znepokojující, velmi dobře a působivě natočené. U filmů se v podstatě nebojím, proto skutečnost, že tento u mne dokázal vyvolat jisté nepříjemné pocity, poukazuje pro mne na jeho jednoznačnou kvalitu ... (07.04.2013)

Moje oblíbené téma a moc dobrý námět, ale zpracování by bohužel zasluhovalo pár facek pro každého, kdo se na filmu podílel. Jediné, čemu se jakžtakž nedá moc co vytknout ,je tu a tam opravdu hodně mrazivá atmosféra, jenomže bohužel jsem si neužil ani to, protože jsem byl neustále myšlenkama jinde, když jsem přemýšlel, jaké to možná mohlo být žrádlo v rukou někoho úplně jiného. (11.05.2010)

Je to jako s Gibsonovým Umučením Krista. Zatvrzelým odpůrcům bude tenhle film připadat k smíchu a lidem, kteří na UFO věří nebo (můj případ) jsou o něm alespoň schopni přemýšlet (protože prostě nejsou tak sobečtí, aby si mysleli, že vesmír je kromě nás mrtvý), se bude líbit. Co se Čtvrtého druhu týče, výhrady mám jen k přítomnosti samotného režiséra v něm - podle mě mohl doktorku Tylerovou zpovídat kdokoliv jiný, ale tenhleten Olatunde se zřejmě moc chtěl vidět na plátně - a k jedné scéně ze závěrečné čtvrthodiny (MOŽNÁSPOILER: Millu na palubě lodi a okolo ní rotující mimozemšťanské "lékařské" nástroje opravdu nebylo nutné ukazovat). Jinak vše OK, film se mi líbil, ze scén (hypnózy, střelba, závěrečný monolog skutečné Tylerové) slušně mrazilo, herci (Jovovich, Koteas, Patton) odvedli dobrou práci. Pochvala za minimalistickou, ale atmosférickou hudbu. A za to, že jsme se nedočkali ani jednoho E.T. (25.07.2010)

kdyby to byl dobrý film, byl by to vynikající film, ale že je to špatný film, je to přímo tragický film. zní to jako paradox, ale hned vysvětlím, co tím míním. stejně jako většina dobrých a úspěšných hororů či sci-fi hororů nestaví ani Čtvrtý druh na původním námětu, ale velkou měrou čerpá z postmoderní mytologie. miliony Američanů jsou přesvědčeny o tom, že mimozemšťané navštěvují Zemi a unášejí lidi. jen o málo méně jich věří, že sami byli uneseni. existuje velmi detailní model pro představy, jak přesně takový únos vypadá, jakým způsobem jej lze prošetřit a jaké jsou souvislosti. Čtvrtý druh tento model přijímá, lehce adaptuje a o několik kroků dotváří. koncept má proto už v základu velký potenciál oslovit početné masy diváků, jelikož předjímá jejich vlastní pověrčivost, zneužívá jí a útočí do slabých míst, kde polevuje obrana diváka. nevím, jak ostatní diváci, ale já jsem silný skeptik. přesto, abych si mohl užít fantastický film, ať už sci-fi, horor, nebo hybrid obou žánrů, musím být otevřený. musím vstoupit do hry, v níž balancuji mezi aktivní snahou uvěřit věrohodnému, a přirozeným nutkáním zpochybňovat, vyvracet a odmítat vše, co se naopak jeví jako falešné. nejvyšší metou pro filmaře pracujícího s naznačeným konceptem by přirozeně měla být autenticita. v tomto ohledu ovšem Čtvrtý druh naprosto selhává. pozorný divák s trochou soudnosti filmu věřit nemůže ani při dobré vůli. dokumentární části jsou ledabylé a velmi nešťastně napojené na nesouladné ilustrační pasáže s Millou Jovovich. těm by pro změnu neuškodilo více kameramanské zručnosti, vyspělejší využití zvukových efektů a v neposlední řadě větší důraz na výpravu a kresbu unikátního aljašského prostředí, která by zachytila tamního genia loci. ze všeho nejvíce ovšem film trpí špatnými hereckými výkony. vada je to o to patrnější, že přesně na herectví stojí působivost filmu. divák musí napřed uvěřit herci, aby teprve mohl přijmout širší souvislosti. mizerné herectví a laciné pozlátko televizní konverzačky nejenže nedovoluje ani přístupnému divákovi pohroužit se do relativně atmosférického nitra filmu, ale nad to obnažuje absurditu premisy v jeho základech. /// bylo velmi férové připomenout na začátku filmu divákovi, že jde o jeho svobodnou volbu, zda uvěří, nebo ne. bohužel, volba je zcela jasná, od začátku až do konce. (02.09.2012)