Černobylské deníky

Chtěla jsem tomu dát šanci. Vážně chtěla. Jenže styl "vezmu kameru a točím", už je dost ohraný, asi jako Schwarzenbergův pěvecký výstup… A mě to pomalu začíná unavovat. Když se hodně soustředím, zahlédnu jakousi čmouhu v záběru; tak nevím… byla to ta černobylská mutace, nebo jsem taky viděla jen (ne)zřetelný hovno. Jasný… je to hovno. No, nic… hážu na to bobek a jdu sledovat budoucí hvězdu SuperStar. (18.01.2013)

Po tomhle filmu je to jasné. Evropa a zvláště rusky hovořící země mají spadeno na mladé americké turisty a většina z nich už svoji rodnou americkou půdu již více nespatří. Zvláště, pokud se nechají zlákat na exkurzi ukrajinského Černobylu, který i přes letité působení radiace po tragickém výbuchu jaderné elektrárny, není tak pustý a prázdný, jak se na první pohled nezkušeného a nadšeného amerického turisty hledajícího dobrodružství pro něj jistě v exotických končinách, může jevit. Děsivé tajemství, které nemělo spatřit světlo světa a je úzkostlivě střeženo armádními jednotkami, postupně vyplouvá na povrch v radiaci zamořeném prostoru a veselý výlet se mění v boj o holé životy. Působivý hororový příspěvek mísící realitu s fikcí je natočen velmi dynamickou kamerou, která evokuje dokumentární styl,který v tomto případě zaručeně funguje. Debutující režisér Bradley Parker zbytečně nezatěžuje diváka sáhodlouhým okecáváním, a po příjezdu do zpustošeného města zkázy, velmi úderně a napínavě rozehraje působivý a přímočarý boj o přežití. Kamera velmi často ukazuje jen to, co chce a zdařile navozuje dojem, kdy má divák pocit, že je přímým účastníkem akce. Byl jsem zvědavý a napjatý, co se v příštích okamžicích strhne, a zda se turistům podaří najít z toho pekla cestu ven. Nějaké to překvapení v podobě drastického konce nesmí chybět, a navíc neokoukaná herecká sestava to zahrála velmi uvěřitelně. Nejznámější z nich je asi populární zpěvák Jesse McCartney. Film mně hodně rychle utekl, nemá příliš rozvětvené dialogové pasáže, je napínavý, má spád, a tak nestihne nudit. Kdo ví, jak to tenkrát bylo, když to před léty v Černobylu bouchlo, co se utajilo a co ne, a tohle téma doposud ještě žádný horor neřešil. Tenhle se toho nebál a přišel se zajímavým zpracováním známých faktů zabalených do kvalitního dynamického a napínavého hororu. Já si exkurzi po městě duchů dal s chutí. 100% (16.07.2012)

Ako polnočný film na víkend v televízii sú Černobyľské denníky vhodným zabijakom času. Prečo sa ale tento film objavil v kinách a chcel po divákoch plné vstupné? V nejakom zastrčenom zavšivenom kine za dva doláre/eurá prečo nie, ale široká distribúcia? Bohužiaľ treba konštatovať, že Černobyľ, katastrofa a jej obete tu nie sú spoločenským odrazom ničoho a nikoho, jedná sa iba o vhodné hororové lokácie a monštrá. Denníky tak vznikli iba ako súčasť pásovej výroby nízkorozpočtovej hororovej tvorby. Pôsobí to potom značne dehonestujúco a tie monštrá sú napokon ziskuchtiví tvorcovia, že. Lenže film slušne funguje, obsahuje jednu výbornú scénu (medveď) a proste pozerať sa na horor odohrávajúci sa na sídlisku vo východnej Európe má pre nás pridanú hodnotu navyše. 50% (23.10.2016)

Výborný nápad, škoda výsledku. Letos mě pobavila více Piraňa 3DD. Jenže porovnávat to nelze, protože John Gulager to s Piraňou 3DD nemyslel vážně jako Bradley Parker s jeho Chernobyl Diaries. V 90 minutové stopáži nabídnout scény, ve kterých se něco bude odehrávat, vyvíjet se, budovat atmosféru tu narážíme až v závěru, NAVÍC nejde nic vidět. Nejen, že nefungují postavy, lekačky a zvuk, ale i myšlenka, která k ničemu nesměřuje. Pokud by tvůrci nahodili bílé prostředí (atmosféry) se sněhem s menší mlhou a krve v bílém sněhu, kdy bude v nečekaných sekvencích vybíhat "neznámé zlo" ze všech stran určitě by to diváka vtáhlo daleko více, než tma, kde vidíme stíny, které navíc nebyly nijak strašidelné - rozebírám to v tomhle směru, protože Parker chtěl horor, chtěl vystrašit diváka a měl velmi dobrý námět (nápad), ale takhle to zkazit. Snímek mě lákal, protože kolem Černobylu je spousta záhad, škoda. +++ Jediná dobrá část je útěk v tunelu připomínající ILS, ale to je tak vše. Zklamání roku to ale není, jen ztráta času. (02.09.2012)

Hvězdu navíc za to, že mě prostředí okolo Černobylu fascinuje a rád hltám cokoli, co se na toto téma objeví. Ony Černobylské deníky opravdu nejsou žádné veledílo, ale jsou až překvapivě dobře koukatelné - zejména první polovina, kdy se skupinka mladých nadšených turistů vydává do tohoto bohem opuštěného místa je skvělá (škoda, že nebylo použito více autentických záběrů z reálné Pripjati). Jakmile se ale odhalí nepřítel, atmosféra jde do háje a strach mizí úplně. Survival je to slušnej, pointa není úplně marná, ale jak jsem řekl na začátku, hlavně od toho nečekat bůhvíjaký nářez. (14.02.2015)