Záhada Blair Witch

Já jsem se opravdu nebál, jenom až ke konci, kdy IMHO atmosféra velmi houstla a byla podle mě o hodně jiná, než v předchozích minutách :-/ V podstatě jenom za originální nápad dávám tolik hvězdiček, jinak by to bylo horší. Ale taky je možné, že Blairské lesy jsou natolik rozlehlé, že vám lezení na strom nepomůže a zároveň mají řídký porost. (22.07.2003)

Horor je možná jediný typ filmů, které zas tak s radostí na tváři vidět nemusím, možná hodnotný jako některý německý romantický snímek, co si nechají na nedělní odpoledne na Primě a ještě na něj nedají ani jednu upoutávku. Jenže je tu jedna jediná změna a tou je právě Záhada Blair Witch. Očekával jsem masakr a řekl bych, že jsem ho koneckonců dostal. Tento film je dle mého nejnápaditějším filmem za posledních pár let dozadu. Teď ho dokáže překonat maximálně tak Cloverfield. Ona reklamní kampaň, která donutila na divákovi snést fakt, že všechno se stalo, že všechno co se zde odehrává je vlastně z videokazet, které se našly v samotném lese je opravdu pozoruhodná. Šel jsem do tohoto filmu s tou myšlenkou, že uvidím dokument, který navždy změní můj život a musím dodat, že se to tak stalo. Autoři dokázali nemožné. Za málo peněz hodně muziky, ale tak moc muziky, že to ani oni sami nemohli čekat. Celý autentický příběh je natolik zajímavý, že nejde od filmu odtrhnout oči. A samotný konec přinutí diváka přemýšlet. Přemýšlet nad tím vším. No a přitom je odpověď na něj už v samotném začátku filmu. Jen to chce pořádně poslouchat. Upozorňuji, že jsem film viděl s tím, že to je opravdu skutečnost, že se to opravdu stalo. Žádná fikce. Byl jsem autory neskutečně oklamán, ale jsem za to rád. I když i to je málo. Znám případ, který na tento film šel do kina, letního, které se v našem městě nachází uprostřed lesa. Jakmile film skončil, šel s rozporuplným pocitem SÁM lesem domů. Prošel si peklem, věřím tomu. Už já jsem si jím prošel, když jsem, to, všechno viděl v pohodlí domova. Tejden jsem nemohl usnout...Až tak mě tento film poznamenal. Jediný opravdový horor, u kterého jsem se nedokázal smát, jen tupě zírat a mít strach z každého pohybu větve. Když si to tak uvědomuju, já jsem z toho filmu vlastně byl docela dost slušně na prášky. Přitom se to nezdá, ale pochybuju, že by o něm někdo něco neslyšel. (20.01.2008)

Nápad s (pseudo)dokumentem mě docela zaujal, i když to není nic nového pod sluncem (zůstaneme-li v žánru, asi netřeba připomínat "Cannibal Holocaust"). Bohužel, také pod vlivem kladných ohlasů (říkalo se, že ten film po celkově úpadkových 90.letech zase pozvedl zájem o horror :-) jsem vyrazil do kina, a bylo to trpké zklamání. Vidět BWP náhodně v TV, a neznat předtím celou tu reklamní kampaň a humbuk kolem, určitě bych ho ocenil jako vcelku zajímavý malý film. Takhle bylo zklamání příliš velké. Snímek, ve kterém se skutečně celou dobu nic neděje, by nedokázala udržet ani hustější atmosféra, než tam byla. Neříkám, že se nenašlo pár dobrých momentů, ale ono je to ve výsledku stejně jedno. Navíc hlavními postavami jsou opravdu nesympatičtí a hloupí jedinci, o které se asi nikdo nebál - i když zrovna tohle mohl být záměr (stejně jako ve zmiňovaném Cannibal Holocaustu). Kdo ví? Ještě bych rád upozornil, že hodně z toho lepšího co BWP nabízí, vykradl bez skurpulí z původního Texas Chainsaw Massacre (1974). (21.12.2005)

filmová imitace autentického videozáznamu se během let stala už zavedeným trendem, nicméně tehdy se jednalo o průkopnický experiment. nejlepší filmy pokračující tradice se Záhadou Blair Witch nechaly inspirovat (Monstrum, REC atd.), horší filmy se vydaly cestou polopatické doslovnosti (Paranormal activity), už to samo o sobě svědčí o významném a dodnes působícím vlivu. pod vrstvou naprostého, sotva snesitelného neumětelství filmu přetrvala stálá kvalita jakési nejednoznačnosti, nedořečenosti. divákovi jsou předkládány možnosti a indicie, nikdy finální odpovědi, dostává vodítka a nástřely různých, znepokojivých možností, z nichž lze vyvozovat pádné závěry. definitivní rozřešení ovšem scházejí. aura tajemství zůstává zachována, a proto i atmosféra filmu na diváky působí i jistou dobu po jeho skončení, usazuje se a vstřebává. nese v sobě motiv krutého trestu za zvědavost, za snahu tajemství odhalit, a tak vyvolává bázeň, opatrný respekt ke všem tajemstvím, zapovězeným skutečnostem a okultním jevům - pocity, které spolu se sžírající zvědavostí cirkulují v duších pravověrných hororových diváků a garantují silné zážitky u silných filmů. /// sledovat Záhadu Blair Witch v tehdejší atmosféře, když tolik ostatních diváků věřilo či chtělo věřit autenticitě filmu, nelze popsat. velice lituji, že tyto okolnosti jsou neopakovatelné. (02.09.2012)

Než jsem to viděl, ze všech stran na mě šly informace že je to podle zkutečné události, že se tohle vážně stalo. A když už jsem to viděl, běhal mi mráz po zádech. Věřte mi, že to se mi u hororů stává málokdy. Možná jeden z nejoriginálnějších a nejpropracovanějších manévrů ve filmové historii, celá ta kampaň kolem ale hlavně samotné pojetí filmo. Žádné bytosti v oblečcích, jen zvuky, jen symboly. A závěr? Tohle dokáže jen malá řádka hororů, opravdu šokovat a to i na druhý krok. Na ten kdy se vám všechno rozleží v hlavě a vy máte možnost znovu přhodnotit svůj zážitek tak, že se snažíte usnout ale nejde to. Pravda, herecké výkony nejsou nic extra ale právě a možná právě tohle dává Záhadě BlairWitch ten půvab. Zkrátka klobouk dolů a všechna čest. Za pár doláčů natočit poctu strachu. Za hororové fanoušky z celého srdce děkuju. (07.02.2004)