O bílé paní

Čekala jsem totální katastrofu. Jestli něco nesnáším tak je to Martha Issová v českých televizních pohádkách. Je strašně trapná, nehezká, nepříjemná, otravná. A Molavcovou taky zrovna nemusím. Ovšem pohádku dost zachraňoval Liška, Zadražil a protivný Prachař. A co musím pochválit je písnička, já písničky v pohádkách vyloženě nesnáším, ale tady mi nevadila. Počítačová animace byla opravdu příšerná, a příběh byl takový... No, jako příběh české pohádky. Ale dalo se to přežít. (04.12.2011)

Tyto papundeklové pohádky jsou bizárem, který čas od času pozvedne na vyšší úroveň nějaký hodně ujetý nápad a samozřejmě herecké výkony. Těch se ovšem s materiálem jako Issová, Liška nebo Prachař nemáme šanci dočkat. A to mě posledně jmenovaný tu výhodu, že jsme byli značné části jeho "hereckého výkonu" díky brnění ušetřeni. (23.03.2020)

Jedna z mála nových televizních pohádek primárně určených na nedělní odpoledne, kde se zábava sešla s tvůrčí schopností, solidními herci (až na Mathu Issovou, která hraje teda hrozně na to, že jde o pohádku), pěknou animaci, slušnými hláškami a dokonce i zajímavou hudbou a písničkami. Pohádka pobaví malé i dospělé, nikoho nepostraší a konečně není o všudypřítomných čertech. Natáčeno na zřícenině hradu Hrádek u Úštěku (neboli Helfenburk u Úštěku). (18.07.2013)

Stupňovat v časové posloupnosti fakticky od třetího stupně k prvnímu je z gramatického hlediska sice prazvláštní, ale na druhou stranu - cítíme-li v tom odpovídající kvalitu - to ještě nemusí být ta nejhorší možnost. Molavcové BÍLÁ PANÍ by v předlistopadu snesla ještě o něco ohebnější scénář, na druhu stranu však záměr-námět i režie minimálně odvedly svůj standard a o třídu výš stály i herecké výkony. Standardní pohádka, zachovávající čistotu žánru v postatě bez ztráty pomyslné kytičky, je i v kontextu sváteční vánoční pohádkové původní tvorby spíše výjimkou-bílou vranou v černé ovci nepsaného pravidla ponurých autorských pohádek posledních let. Radost z pohádkové pohádky by měla měla být samozřejmostí - ne povzdechem. Ještě smutnější je, že tento povzdech je vlastně úlevným poděkováním. A tak mi nezbývá než odvolat se na nedávná slova Lucie Vondráčkové, která, jsouc dotázána na svůj názor na polistopadovou pohádkovou českou tvorbu filmovou i televizní, uvedla, že nejdůležitější je, když se každý rok navzdory všemu nové pohádky nejen natáčejí, ale i vysílají. A že kvalita přijde časem. Doufejme. (25.12.2008)

Mám neodbytný pocit, že by pohádce prospěla mnohem více dramatičnost postav před jejich hranou tupostí a trapnou vtipností. Neznamená to, že si myslím, že pohádka má být suchá nebo ponurá, ba právě naopak, veselá, vtipná, trošku napínavá, ale hlavně ne hloupá. No a to se mi zdá, se zrovna nepovedlo, ne však scénářem, ale ztvárněním "loupežníků" ehm. (02.11.2014)