Footloose: Tanec zakázán

// A jedem !! Koho zajimá ta slabá premisa a prosté dialogy...hlavně když se paří !) A myslím to vážně, ten film by postavil na nohy i tým basketbalových paraolympiků. Parádní hudba, skvělá choreografie (hádám) a i když to asi nebyl plán, polovinu filmu jsem měl debilní výraz štěstí a druhou jsem prosmál, zkrátka super. Julianne Hough je pekelně sexy, Dennis Quaid si protentokrát vybral roli toho největšího vocase a perfektně mu padla a Kenny Wormald - to je klasický americký borec na druhou. Nejde mu nefandit. No a já už si teď jen říkám, že při první příležitosti se taktéž vrhnu na parket, nejlepší způsob jak balit holky. Loose, footloose, everybody got footloose! :)) edit:// nevím jak je je to možné, ale s odstupem času to vypadá, že můj první komentář jsem psal značně podnapilý... jinak si nedokážu vysvětlit, proč si z toho filmu už nevybavuji ani jednu vteřinu. ;X loss, memory loss, everybody got memory loss! (21.11.2012)

Další taneční pohádka pro dvanáctileté odrostlé princezny je tady. Možná někteří slyšeli o původním snímku s Kevinem Baconem (já ano, ale neměl jsem tu čest) a ti ostatní možná na tenhle kus nekladli pražádné nároky. Vyplatilo se. Sází na osvědčené postupy, i když občas jde ještě dál, až je divákovi stydno (třeba při jednání městské rady nebo při sólo tanci v továrně). Spojí osudy hocha (který přišel o matku – zase ta zákeřná rakovina) a dívky (jejíž brácha to narval s dalšími spolužáky pod kola kamionu), kteří (pochopitelně každý je z jiné společenské vrstvy) čelí tomu, kterak je v maloměstě zakázaná veškerá „nebezpečná“ zábava. Včetně pohupování se v rytmu. Nad vším bdí místní reverend (překvapivě její otec), i když každý ví, jak tahle báchorka skončí. Základní stavební materiál je tak, přiznejme si, hodně chatrný, ale tu a tam není od věci si připomenout, jak to v tom pohádkovém americkém středoškolském prostředí šlape. Navíc když je to solidně natočené. Hlavní hrdina je nemastný neslaný, Julianne Hough je sice lehce zaměnitelná, ale má fajn hrubej hlas a umí parádně natřásat pozadím. Andie MacDowell je zbytečná, nevyužitá a mimo mísu. A stopáž je vražedná. Minimálně čtvrthodinku pryč. Lepší dvě, bídné tři, tak si vyberte!! (26.10.2014)

Zbytečný a dosti nudný remake, který se svým příběhem měl ale radši zůstat v 80. letech, stejně jako hlavní představitel hrající si na Travoltu. Příběh o prdelákově, ve kterým se nesmí tancovat a zpívat už dneska asi moc lidí žrát nebude. Zvláště, když je tady toho tance minimum a postavy jsou naprosto nesympatické. Dennis Quaid už by se měl naučit vybírat role a Andie MacDowell jsem tu málem nepoznal. Ale aspoň, že ty songy jsou celkem fajn. (02.04.2012)

Je to tady, pozor, budu nadržovat a hledat něco, co pod slupkou možná ani není. Footloose se mi líbilo a ač jsem neviděl žádný současný taneční film, troufnu si tvrdit, že je právě tento něčím mnohem víc. Návratem k bezstarostnosti třeba takové Pomády. Může za to hlavně Kenny Wormald v hlavní roli – čistě heterosexuálně uznávám, že jsem se do jeho “jamesdeanovského” charakteru zamiloval, bavil mě a perfektně mi zapadl do prostředí maloměstského zapadákova, kde jeho duše opravdu úzkostlivě trpí z místní omezenosti. Craig Brewer i ve svém třetím celovečerním zářezu ušatému divákovi dokazuje, že jako perfektní hudební dramaturg v rádiu by se určitě neztratil (to není urážka). Jeho soundtrackové doprovody jsou jedinými “VA”, které mě dnes dokážou zaujmout. Samozřejmě se najde spousta (spousta!) scén, které naprosto nakopávají do zadku logiku, a také nesmyslných dialogů, jež uši trhají až u kořínků (absurdní scéna “Každý víkend tady závodíme s autobusy.”). Ale světe div se, překousnu to a remake Footloose se zařazuje mezi má malá guilty pleasure. 70 % (10.04.2012)

Viem, že to je prerábka, ale tak v roku 2011 nezmeniť scenár a stále veriť, že niekde je možné zakázať tancovať? Čo sme v Pyšnej princeznej, kde sa zakazovalo spievať? Ale keby aj - už vidím, že keby autority zakázali tancovať tak mládež príde s reprákmi, aby na plné pecky pustili drogového kriminálnika Wiz Khalifu s rasovo správne orientovanou pesničkou Black and Yellow, to je fakt realistické. Asi tak realistické, ako keď sa chuderka postaví pred idúci vlak a chlapec ju v poslednej chvíli zachráni a spadne na ňu a je to láska od smradu koľajníc. (04.02.2024)