Režie:
László BenedekKamera:
Hal MohrHudba:
Leith StevensHrají:
Marlon Brando, Mary Murphy, Robert Keith, Lee Marvin, Jay C. Flippen, Peggy Maley, Hugh Sanders, Jerry Paris, Timothy Carey, Richard Farnsworth, Bruno VeSota (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Johnny a jeho motorkářský gang přijíždějí do Carbonville na soutěž motorek. Kvůli svému chování jsou však vyhozeni z města. Dostanou se do nedalekého Wrightsville, kde pokračují ve své hrůzovládě. (Cinemax)
Recenze (87)
Na svou dobu to musel být opravdu kontroverzní a výjimečný snímek, to nepopírám, ale dnes působí hodně směšně a hloupě. Škoda, že se Marlon Brando po celou dobu filmu tváří jako by mu uletěly včely a ne jako rebel. On byl nejnudnější postavou celého příběhu, i když byl oblečený jako frajírek a měl charisma na rozdávání.. ()
"Trubte na poplach..." Darebný jinoch k pomilování Marlon Brando na svém pekelném oři rozpálí vás i asfalt na silnici dřív než luskne prsty. Válí jako kápo "mladých pušek" motorkářského klanu, brázdí americké provincie bez cíle. Jen tak volnomyšlenkářsky si štípnul lístek do ospalého maloměsta. Rozvíří místní prach pouliční, naruší chod "kuchyně domova" i veget místních zapadlých vlastenců. V mundúru z kůže se jménem na prsou a ikonicky vypálenými iniciály příslušníků "černých rebelů" na zádech, frajersky a vztekle podupává nohou ledabylé zahálky proti společenské mašinerii. Dým v báru zatuchlý rozčeří svěží vítr nesvázanosti a nestrnulosti zvenčí. Do oka padne mu dívka skromná, jeho slovy "smutná žába," avšak propašování do jejího srdce, není věc snadná. Povyky a výtržnosti se kupí. Poprask na rynku hláškující ranař Lee Marvin vyprovokuje. Zaprodanost tragiky se blíží. Zbyly jen střepy, které posbíral. Válečnou sekeru zakopal, dárek na usmíření a úsměv na tváři s pomyslným sbohem, lásko, zanechal. Je čas jet zas o dům dál... Marlon Brando odpálil vysoký nadhoz kultu "profese" rebelů. Stal se rytcem písma buřičského, poetou filozofie vzorců budoucí garnitury kompliců filmových "výtržníků." ()
Divoch tematizuje osud, jelikož ze svobody motorkářů, kteří vlastně nikam konrétně namířeno nemají, paradoxně utváří predestinaci nevyhnutelné katastrofy. Ovšem spíše než by film reagoval na Sartrovo „odsouzen k svobodě“ a Nietzscheho, který upozornil na obtížnost a nepohodlí svobodného života, vyčkává a objektivisticky finguje vědeckou nezúčastněnost. Nejvíce to dává najevo postavami na hraně, jako třeba pragmatický policista nebo děvče zaseklé v místním zapadákově. Tyhle postavy fungují jako soudci Brandona a jeho party a na nich záleží, kam se osud přikloní. Jsou tak svobodnější než motorkáři. ()
Jeden z prvních filmů o v té době právě vznikající motorkářské subkultuře. Aneb, když vojáci přišli zpět z válka a hledali bratrství a vzrušení, tak zakládali motorkářské gangy, a o tom to je. O společenstvu a loajalitě. Mladý Brando a jeho kamenná tvář byla perfektní, to se ovšem už nedá říct o zbytku motorkářů. ()
Výborný film, který jsem si užil jak ze strany motorek tak ze strany hereců, prostředí a clekově i filmařiny. Velice dobrá zápletka a celkově má snímek určitě co nabídnout jakémukoli divákovi. I přes to, že jsem film viděl hodně dávno, pořád ho mám vrytý do paměti a to pro mě znamená hodně! Vřele doporučuju. ()
Galerie (44)
Photo © Columbia Pictures
Zajímavosti (10)
- Postava China (Lee Marvin) je založena na skutečném 'bikerovi' Willie Forknerovi, známém též jako "Wino Willy". (Mol)
- Motorka (1966 650cc Triumph 6T Thunderbird) která byla ve filmu nedílnou součástí Marlona Branda, byla jeho osobní. (formelin)
- Námětem filmu byla povídka „The Cyclists´ Raid“ od Franka Rooneyho, která sama našla inspiraci v události známé pod jménem „Hollister riot“. Oslavy Dne nezávislosti v kalifornském městečku Hollister byly v roce 1947 spojeny s pořádáním motocyklových závodů. Během nich se někteří účastníci vymknuli kontrole a způsobili v dosud ospalém městě rozruch, který byl posléze zveličen senzachtivým tiskem. (Všežrout)
Reklama