Star Trek: Do temnoty

JJA včlenil do Star Treku také nějakou tu společenskou rovinu, především je jeho film ale opět tím vycizelovaným kouskem vyprávění, kde do sebe vše zapadne, což mě vede k myšlence, že nějaká ta disharmonie by občas neškodila. A příliš mnoho informací na začátku druhé třetiny filmu ubírá trošku na pozornosti. Jinak je to ale velmi osvěžující snímek i z toho důvodu, že v něm velmi jde o obyčejné chlapské přátelství. 90%. (12.06.2013)

Těžko dokážu abstrahovat od emocionálního faktoru, protože podobně jako v případě předchozího dílu jsem se cítil jako doma a hltal Abramsem zmodernizovanou poetiku rigidní Federace a méně upnuté posádky vesmírné lodi Enterprise plnými doušky. V něčem je let do temnoty o něco méně suverénní než předchůdce - ten byl na prolog vlastně netypicky svižný, funkční, dynamicky propojený a chytrý. Budoval základy nové mytologie, skládal poklonu staré, úsporně črtal novou chemii postav. Pokračování se o poznání více lopotí s vysvětlením některých motivací a událostí, přičemž poslední instancí bývá deus ex machina, nebo odkaz mimo svět filmu (ke Khanovu hněvu, k seriálové epizodě "Space Seed", k prvnímu Abramsovu ST, k doprovodnému komiksu etc.). Díky tomu se Do temnoty může zdát jako nerdí encyklopedie s chabou logikou. Do jisté míry souhlasím, každopádně pokud abstrahujeme od občasné naivity, nevydařeně pointovaného dialogu a jisté řídkosti (nebo spíš uhýbavosti) scénáře, film jednoduše funguje. Elegantně zužitkovává nastolené motivy, chytře re-interpretuje známé události rastrem "změněné skutečnosti", přitom neopomíná pracovat s klíčovým prvkem nového ST: vztahem Kirka a Spocka. V mnohém je překvapivě sbližuje (otcovský motiv, hněv), přitom nepůsobí jen jako derivát původní filmové dvojice. Cumberbatch v roli Khana je zřejmě nejzdařilejším přepisem - dovedl skvěle spojit jistou lidskou křehkost s teatralitou Ricarda Montalbána, zároveň funguje jako katalyzátor: v něčem se blíží Spockovi (nadřazené fyzické i psychické schopnosti), v něčem zase Kirkovi (zjevná záliba v improvizaci a problémy se sebekontrolou a řádem), každopádně oba vystaví do situace, kdy musí přehodnotit svoje základní postoje a pohledy na službu. Naštěstí v ničem nepřipomíná "ničivé osudové" padouchy, které tak mistrovsky zkonstruoval Christopher Nolan, ale je vlastně v jádru staromódní (good old fashion revenge). Nový ST je především atrakce. Občas se zdá, že druhdy až obsedantní záliba v domýšlení a vykreslování, kterou prosluly trekové seriály, šla stranou a nahradila ji čistá dynamika. Přesto pozorovat nápaditost a dynamiku často paralelních a precizně vystavěných akcí přináší skoro infantilní rozkoš. Stejně jako zakoušet návaly nostalgie z povědomých scén, které se nově lesknou a přes jistý racionální kalkul stále fungují a obohacují nový příběh. Film, kde pro mě je vše na svém místě. Občas je poněkud záhadné, jak se to tam ocitlo, ale ST jednoduše nabídne dost na to, aby se s tím divák odkojený Rodenberryho světem smířil. (10.06.2013)

Grandiózní zklamání od J.J. Abramse poprvé. Efektní pozlátko, na které se sice hezky kouká, ale jinak mi nepřineslo potěšení takřka v ničem. Příběh je odvyprávěn neuvěřitelně ledabyle, v podstatě nechápu, o co ve filmu vlastně přesně šlo. Líbivosti a vysokému tempu je podřízeno vše - než se stav nastolený jedním zvratem stačí pořádně ustálit, aby jej divák pochopil, přijde další zvrat - a vše je zase jinak, aniž by film samotný poskytoval možnost pochopení oněch změn, neboť dějově se nikdy nedostaneme příliš do hloubky. Zásadní rozhodnutí, na která by bylo potřeba několika hodin či dnů rozvažování, se zde činí během několika mikrosekund. Prostě šup sem, šup tam, nám už je to všechno jedno. Na té nejzákladní úrovni od scény ke scéně to jakž takž funguje (krátkodobé cíle postav jsme schopni sledovat), ale kdo se vlastně o co přesně snažil dlouhodobě teď absolutně nejsem schopen dát dohromady a mám podezření, že to prostě nedává smysl. Ani trochu. Fakt, že se ve filmu mluví zásadně jen v tupých frázích, také zrovna nepomáhá. Mírně jsem vůči druhému Star Treku (první díl se mi přitom velmi líbil) pookřál v závěru, kdy se mu na chvíli podařilo vydolovat ze mne jisté emoce. Trvalo ale asi jen pět sekund, než jsem si uvědomil, že se vlastně nic nestalo, a přesně jsem odhadl, jakou další berličku film použije, aby se dostal k nekonfliktnímu cíli. Celkově jsem tedy poměrně silně roztrpčen. Film, v němž extrémně charismatického záporáka hraje extrémně charismatickým způsobem extrémně charismatický herec, ale při pohledu zpět si uvědomíte, že o něm vlastně nic nevíte a že si z jeho výstupu na plátně pamatujete jen pár psychopatických grimas, si vyšší hodnocení nezaslouží. (06.06.2013)

Člověk musí mít stále na paměti, že je to pořád jen ten Star Trek. Nic víc. Tam, kde kdysi bodoval nepříliš technicky zdatný seriál i film, tedy v příběhu, nápadu a snad i v hudbě, tvůrci nyní krapet opouštějí a vyvažují to dokonalou akcí a triky. Najde se chvíle i pro ten humor a celkově z toho vyvane úchvatný blokbastr, na který se do toho kina vyplatí jít. Kirk i Spock jsou sice pořád jako dva teplí bratři, a z této šablony se jim daří vymanit jen velmi ztěžka, ale nějaké ty sympatie si přeci jen získají. To už ale člověk spíš fandí tomu záporákovi, který je skutečně extra třída, jen škoda, že ke konci najednou nějak zhloupne a vymněkne, ale to už je právě ta slabota pro stránce scenáristické. Přesto všechno je film pořád na pět hvězd, protože takový akční sci-fi warp náboj Star Trek jako takový nikdy neměl. (04.07.2013)

Kdyby mě J. J. Abrams vzal na dvouhodinovou prohlídku vesmíru, užila bych si nejnovější přírůstek do Star Trekovské série asi více. Sotva se totiž na plátně objevily měsíce kroužící kolem planet a vesmírné lodě propadající se skrz mraky, byla jsem ochotná prohlašovat, že realističtější, vizuálně úchvatnější podobu vesmíru jsem v blockbusteru ještě neviděla. K mé smůle však byly tyto momenty (pochopitelně) zatlačeny do pozadí příběhovou linií, která mi (nepochopitelně) přišla pocitově chladná i v těch nejvypjatějších, nejdojemnějších momentech. Být Spock, řeknu, že Star Trek Into Darkness bude z racionálního hlediska trhák. Jako obyčejný člověk, který se neřadí k oddaným fanouškům série, bych si nicméně přála, aby nebyl tak předvídatelný a aby mě alespoň nějak emocionálně zasáhl. (13.05.2013)