Voják v modrém
Soldier Blue
Režie:
Ralph NelsonScénář:
John GayKamera:
Robert B. HauserHudba:
Roy BuddHrají:
Candice Bergen, Peter Strauss, Donald Pleasence, John Anderson, Jorge Rivero, Dana Elcar, James Hampton, Ralph Nelson, Lance Hool, Mort Mills, Martin West (více)Obsahy(2)
Příběh válečného westernu Voják v modrém se odehrává v období indiánských válek, kdy docházelo ke střetům mezi indiány a bílými osadníky. Na obou stranách konfliktu docházelo k nelítostným bojům, které často končily krveprolitím. Jedním takovým masakrem začíná i úvod snímku, kdy na dostavník s vojenskou pokladnou zaútočí šajenští bojovníci. Indiánský nájezd na jednotku americké kavalérie přežije pouze mladá dáma Cresta Maribel Lee (Candice Bergenová) a mladý naivní vojín Honus Gent (Peter Strauss). Ten zjišťuje, že Cresta strávila poslední dva roky v zajetí Šajenů, stala se manželkou jejich náčelníka Skvrnitého vlka a nesouhlasí s přístupem armády k původním obyvatelům. Přesto se společně vydávají na komplikovanou cestu do pevnosti Reunion, kde mezitím jednotka koloradských dobrovolníků chystá útok na šajenskou vesnici. Příběh snímku vrcholí proslulou scénou bitvy, která zpochybňuje oprávněnost krvavého masakru, ke kterému došlo 29. 11. 1864 v šajenské vesnici u říčky Sand Creek. Westernový snímek amerického režiséra Ralpha Nelsona (Polní lilie, Souboj u El Diablo) barvitě zachycuje hrůzy války, kdy touha po krvi překonává rozum. (Česká televize)
(více)Recenze (48)
Zaujímavý príbeh so smutným koncom, bod dole dávam za "holobriadka Honusa, ktorý aj týždeň v divočine bol furt čerstvo oholený (žeby ešte nezarastal?) a tá furt "vyčesaná" Cresta ... ts ts .prečo len tí američania furt hladia na svoje vlasy, účesy a upravené tváre. Už sa Trumpovi nedivím .. ved je americký prezident. :) ()
Podivné putování nesourodé a zvláštní dvojice, přičemž ona, bezbranná dívka, má převahu nad ním, rostřeseným vojákem, se přehoupne do roviny brutální výpovědi dvou národů, pro které prostě soužití, za všechny křivdy a masakry, nebylo možné. Nenávist zde vystupuje v podobě zkalpovaných těl a běsnícího násilného řádění. Tak trochu, jakožto příznivec žánru western, se stydím, že jsem tento film viděl až nyní. ()
Rok 1864 v Coloradu. Nenávist mezi bílými a indiány vyhnaná do krajností, povzbuzovaná zážitky z minulosti i vojenskými veliteli. Hlavními postavami filmu jsou mladý vojín a dívka, kteří jako jediní přežijí brutální útok indiánů z počátku filmu, putují ke zbytku jednotky, aby se stali na konci filmu svědky vybití a vypálení indiánské vesnice. Způsoby ani krutost se nezměnily, jen si útočí a bránící strany prohodily role. Patrně v zájmu co největší autentičnosti byly některé scény natočeny velmi realisticky, takže nic pro slabé povahy. ()
Možná kdyby nebyla Candice Bergen tak strašně nesympatická a kdyby mezi úvodní a závěrečnou bitvou nebylo tolik nesnesitelné nudy, dal bych i lepší hodnocení. ()
No doprdele! Tenhle film klame tělem. Na začátku je teda nějaké přepadení, které se ale nijak nevymyká normálu. A pak většinu stopáže je to dobrodružné, lehce nahláškované putování divočinou. Voják, který ztratil při indiánském masakru celou jednotku a dívka, která žila s indiány se snaží dostat do pevnosti, zažívají různá dobrodružství, hádají se a lezou mi na nervy :) On je přecitlivělý, mirkodušínovský nepraktický trouba a ona je napruděná, cynická a sarkastická drsňačka, navíc oba noname herci nic moc; zvlášť herečka co se "nenápadně" šklebí a háže ksichty do kamery jak v pornu. Zkrátka slabší 3* většinu filmu. A pak přijde vyvraždění indiánů v Sand Creek (takhle začínala Doktorka Quinnová) a je to z toho 5* MASAKR. Usekané hlavy dětí, znásilňování, uřezávání prsou, masové hroby a pocit naprostého šoku a bezmoci a vzteku. Brutální gore, které bych v tomhle filmu nečekal. Popravdě vůbec bych ho nečekal ve westernu a ani ve filmu z roku 1970. Ani horory z toho roku nebyly takové. Jestli chtěl režisér šokovat, tak se mu to povedlo, nakonec zvedám na 4*, ale příště zase radši normální western ano? ()
Velmi působivý a velmi hipísácký revizionistický western se skvělou hlavní dvojicí – zvláště postava Candice Bergen (a samozřejmě její kontrast se Straussovým vojínem Honusem) přispívá k zábavnosti první poloviny filmu. Kdy tito dva cestují nádhernou krajinou, jejíž záběry doprovází výtečná hudba (u níž jsem měl sice chvílemi pocit, že dost nepokrytě vykrádá jiné westerny, ale možná to byl jen chybný dojem...). Pak ovšem dojde na armádu – pohled na jednotku táhnoucí skrze pláň stál opravdu za to. A na konec dojde i na velmi krvavé finále... ║ Úvodní titulky. ║ ()
Syrový a drsný bojový scény na začátku a konci filmu. Nádherný exteriéry, ale ta ženská mě nějak srala. Zajímavý je konečný citát filmu generála Nelsona Appletona Milese o “nejhnusnějším a nejnespravedlivějším zločinu v historii Ameriky”, což mi přijde jako velká narážka na masakr My Lai ve Vietnamu, který prasknul ani ne rok před premiérou filmu.3,5 hvězdy. ()
Takové dřevo v hlavní roli jsem už dlouho neviděl, kde toho chlapa našli to netuším, k tomu žena s extrémně nepříjemným hlasem a připitomělý děj, který se rozjede až ke konci. ()
Na začátku lehce zkušené oko pozná záběry slibující ne úplně konformní podívaní. (spoiler:) Potom však jako by mělo svůj úsudek opravit. Člověk se skoro až nudí. Taková oddychová, lehce humorná, romantika si pomalu běží a běží, až ...už se mi párkrát spalo, že se mi u filmů udělalo nachvíli mdlo, ale tady doběhli titulky a já měl pocit že budu blejt stejně, jak hlavní hrdina těsně před nimi. (konec spoileru) Vlastně je to výborná filmařská práce... ()
Antiwesterny se začaly sice objevovat už v polovině 60. let, ale k dokonalosti je svým naturalismem dotáhli teprve Ralph Nelson a Sam Peckinpah. Zobrazení brutality v úvodu a hlavně závěru se kupodivu dobře snáší s komediálními prvky, které provázejí na cestě ústřední mladou dvojici naivního vojáka a Indiány kdysi unesené bělošky. O to otřesněji pak zapůsobí jako kontrapunkt konec příběhu... Při ignorování historického kontextu doby vzniku filmu by to bylo na 4*, ale dávám plný počet za odvahu tvůrců. To, že pro potomky někdejších barbarských migrantů z Evropy bylo počátkem 70. let 20. století ještě příliš brzy na sebekritickou reflexi vlastní minulosti, ukazuje i skutečnost, že tenhle výjimečný film nikdy nezískal ani jednu jedinou cenu. ()
Soldier Blue je slabší bratříček jiného revizionistického westernu, Malého Velkého Muže. Oba (na rozdíl od klasické éry) reflektují vyvražďování původních obyvatel (zde Sand Creek masakr). Explicitně je zde pronášeno: "Není to vaše země!" Když kavalerie při útoku na Indiány volá: "Za svobodu!" tak jsem si říkal, že by se měli volat spíše: "Za pokrytectví!" - to by bylo příznačné. Soldier Blue je kritický k americké historii (způsobům dobývání hranice), ale příliš mnoho času věnuje romanci mezi naivním vojáčkem a bílou ženou (Candice Bergen), která však vyrůstala s Indiány a tedy vidí skrze tu propagandu a pokrytectví. Strukturálně je ten narativ rozvržen funkčně, ale úplně to u mě neseplo, protože to není tematicky dostatečně prokreslené. Informačně to pro mě také nebylo zdaleka tak hodnotné, protože jsem si již dobře seznámen s tím, co se dělo a tento film na to spíše jen poukazuje, než že by to nějak široce tematizoval se všemi nuancemi. V závěru je natočen masakr indiánské vesnice, který si věru nebere servítky, ale vzhledem k tomu, že mezi Indiány nestrávíme prakticky žádný čas, tak to příběhově nepůsobí tak tragicky, jak by mohlo. ()
Film má dvě roviny, první část je o vztahu dvou lidí s dobrodružným nádechem a sexi blondýnkou, druhá je nesmírně brutální, masakr, řezání prsou, znásilňování, vraždění indiánských dětí. Rozhodně na konec filmu nezapomenete. Za slabost hlavního hrdiny dám jen průměrné hodnocení. ()
No kde bol schovaný tento netradičný westwern celé tie roky? Ženský element mi paradoxne nevadil asi preto, že mala väčšie gule ako väčšina chlapov. V podstate jediný rušivý moment bola divná farba krvi pri rezacích cvičeniach indiánov s kavalériou.. ()
Příběh se odehrává v roce 1877, tedy několik let po Little Bighornu (hlavní postava vojín Gent zmiňuje, že zde zemřel jeho otec). Celý film je pojat spíše umělecky, takže historickou věrnost lze brát pouze s přimhouřením obou očí (byť se jí film v úvodu ohání). Občas se postavy chovají značně nelogicky a je znát, že jsou vehnány scenáristou a režisérem násilně do scén a situací, které odporují zdravému rozumu, ale naplňují tvůrčí záměr. Závěrečná bitva je inspirována Sand Creekem (byť rozdíly jsou značné a zřetelné), ale zároveň je mementem pro tehdy aktuální Vietnam, kde se někteří američtí vojáci chovali podobně. ()
Dost dobrý film, ale přes dobrý začátek a strhující závěr nemůžu dát 5*. Klidně to mohlo být o něco kratší a hlavně tam byly dva totální nesmysly, i když se děj odehrává v roce 1864 tak je ve filmu zmínka o bitvě u Litlle Big Hornu, která byla v roce 1876 a když utečou pašerákovi zbraní, proč si, proboha nevzali alespoň jednu pušku a všechny zničí a do divočiny plné nepřátelských indiánů a pronásledováni jedním darebákem vyjedou zcela neozbrojeni. a ještě do třetice, když se hlavní hrdinka dostane do vojenského tábora tak její snoubenec ji okamžitě pozná i když předtím tvrdila, že spolu nikdy nemluvili. Tyto nesmysly bohužel jinak vynikající film poněkud degradují. Tak asi 70%. ()
Dost velké překvapení, takže jsem z toho byl i trošku vedle. Začátek byl ve stylu klasického (a dobrého) westernu - indiáni přepadnou vojenský konvoj a zmasakrují je. Další část je absolutně z jiného soudku - přeživší voják a bílá "indiánka spolu putují divočinou a rozehrávají rozmanité hříčky, vyplývající z jejich jednak opačných povah a jednak, vzhledem k pohlaví, z opačného chování a cítění. Voják je ukňouraná citlivka s přehnaným smyslem pro spravedlnost a ona je protáhnutá (nejen) životem a zvyklá řídit své okolí podle svých představ. Tato část zabírá převážnou část filmu a místy působí odlehčeně nebo i humorně. A na závěr přijde pecka přes držku. Vojenská kavalerie přepadne mírumilovné (?) indiány a vyvraždí celou vesnici. Předem dostanou rozkaz nikoho nešetřit a hlavně být co nejvíc brutální. Takže se zde najednou masakruje, uřezává, usekává, mučí a znásilňuje. Není to moralistická poznámka, ale v tomto filmu to najednou šokuje a přibije k zemi. Zpracování scén je dost naturální a překvapuje to i hlediska doby vzniku filmu. Spíš bych to čekal u současného filmu. A na závěr malá poučná poznámka: To vše se opravdu stalo a bylo to daleko horší ... Zajímavý příběh a dobře filmově udělané. ()
Hodně násilný, krutý a taky smutný western o válce mezi indiány a vojáky. Film začíná útokem Šajenů na kavalérii. Přežijí jenom vojín Honus a bývalá indiánská zajatkyně Cresta. Spolu se vydají na cestu do Reunionu, kde se na boj připravuje další vojenská jednotka. Od úvodní bitvy až po závěrečný útok vojáků na šajenskou vesnici je to dobrodružný film (v roli obchodníka se zbraněmi se tu objeví Donald Pleasence), pak se ale hlavní dvojice rozdělí a začne krvavý masakr. Zakončení filmu je velmi působivé, zvlášť když víte, že je to podle skutečné události. ()
To, že se hlavní ženská postava a mladý vojáček do sebe zamilují, mi bylo jasné od samého začatku. Z toho pohledu je to trochu naivní, ovšem scéna masakru všechno maže. Tu by měli vidět všichni ti, co mají na penisu vytetováno "U.S. Army". Na svou dobu to muselo být rozhodně šokující. ()
Už mi je jasné, proč tenhle film natočila nezávislá produkce. Hollywoodské studio by tohle nikdy (v té době a možná i později) nenatočilo. To víte, doláče by se tak nehrnuly. A vůbec, tady "naši hoši" nejsou zrovna k zulíbání, a kdo už by se na to chtěl dívat. Režisér se předvedl v tom nejlepším světle a postupné sbližování ústřední dvojice patří bezesporu mezi nejlepší část filmu (naštěstí tu podstatnou). Závěr vás už jen praští do palice. V rámci žánru za 4. ()
Poprvé viděno někdy v roce 1990 ještě v rychlodabingu z videopůjčovny, tehdy pro mne šok, zvláště ten závěrečný masakr indiánů. Znovu viděno po 19 letech, nic neztratilo z původního kouzla. ()