Na doraz

Scénář: Alan R. Cohen, Alan Freedland, Adam Sztykiel, Todd Phillips .. Taková přesvědčivá sedmdesátka, kterou rád zaokrouhluji nahoru - jelikož jsem Due Date viděl v dvojbloku se sedmým HP, který mne opravdu znechutil a znudil, takže tohle přišlo jako svěží, zábavný a vtipný vyproštovák! A tím také po většinu času je, byť Downey nejde tak na drsno jako Galifianakis a občasným momentům by slušelo dopracování. (11.12.2010)

Todd Phillips má komedie zkrátka na háku. Na doraz je sice o něco horší než Pařba ve vegas, ale styl vulgárního, ale přitom vkusného humoru si tento režisér drží stále. Stejně jako z řetězu utrženého Zacha Galifanakise, který vlastně znovu opakuje svou postavu z Pařby, akorát jde do ještě větších extrémů a pořád to funguje. Záda mu navíc kreje výborný Robert Downey Jr. a ti dva si sednou. Hlášek je pořád více než dost, vtipných scén taky a celé to uteče jako voda. Phillips se navíc opět s ničím nepáře a kromě stálého fuckování dojde např. i na mlácení dětí, masturbujícího psa či plyvání na psa. Výborná komediální jízda na závěr roku.70% (13.12.2010)

Pokud pojedete do Mexika na pláž, dejte pozor, ať neroztáhnete deku na benzince patřící jedné nejmenované ropné společnosti.. Cestovat z bodu A do bodu B to je navazování nových přátelství, vzdáleností od domova způsobená anonymita podporující uvolněnost k nekalé činnosti, související nedbání na důsledky a získávání doživotních zážitků. Zkrátka road movie. Vděčné to téma pro T.Phillipse, který v crazy/civilním hybridu Due Date i přes pár úliteb pro pubescentní mládež dozrál a dokázal v rámci žánru využít herce, kteří jsou zrovna v kurzu. Tzn. Tony Stark bez brnění vs. ganja Grizzly se záluskem na pupeční šňůru, který by jinak v méně tolerantním nefilmovém světě letěl obloukem hned z prvního mostu směr Mississippi a za ním plechovka s instantním tátou.. (02.06.2011)

Pro mě dost nevyvážená komedie, protože u mnohých scén jsem se neskutečně bavil a hltal je, zatímco u jiných jsem kroutil hlavou a říkal si: To už je moc. Zkrátka výborný námět, který v sobě nese i něco, co mi nezapadalo do kontextu a přišlo jako vystřižené z jiného snímku. První půl hodina byla v záři 4*, ovšem s blížícím se koncem se hodnocení snížilo na výsledné 3*. Nedostatek: Než dojde k autohavárii, má Peter sklopené sedadlo a pospává. Během krizové chvilky se sice zvedne, ovšem sedadlo stále zůstává v lůžkové úpravě. Po dopadnutí auta je ovšem v normální poloze pro sezení. (16.03.2011)

Jste „obyčejný“ chlápek, co má těhotnou manželku, která bude v nejbližších dnech rodit (v L.A.) a jste na cestě za ní (z Atlanty). Jednoduché, že? Bezesporu, má to však jeden (ovšem dost podstatný) háček. Nesmíte na letišti narazit na Zacha Galifianakise resp. Ethana Chase (pardon) Trembleye..., ikdyž kdoví, třeba budete nakonec rádi, že ten medvěd přestřihává pupeční šňůru vaší manželky. Tak trochu jiná road movie než-li Thelma a Louise :o) Přiznávám, čekal jsem totální střeštěnost (po přečtení jména režiséra a zejména jedné z hlavních postav). Té se divákovi také jednoznačně dostane, ale překvapivě tahle netradiční road movie nabízí i momenty, kdy se brnká na vážnější strunu. Přičemž kouzlo tkví právě v tom mixu. V jeden okamžik se tak např. téměř válíte v křečích při SPOILER masturbujícím duu Ethana s jeho psím miláčkem Sunnym, aby vás následně mile překvapila scéna, v níž Ethan hraje trenéra, co se právě dozvěděl, že má rakovinu a manželka ho chce opustit. Po hříchu těch vážnějších scén mohlo být víc, škoda. Líbí se mi to spojení Downey-Galifianakis a zejména momenty, kdy režisér Todd Phillips nechává jít Zacha až na "samou dřeň". Ten chlapík je vážně talent a nenechte se mýlit, dříme v něm mnohem více než-li komediální potenciál. * navíc přihazuju za úvodní scénu z Godfathera. p.s. sorry, že jsme ti vypili tátu... To nic, ještě pár šálků zbývá... Já musím (sám sobě) přiznat, že tomuto šálku kávy jsem s postupujícím časem přicházel čím dál tím víc na chuť a výsledkem je 75% zaokrouhlených protentokrát nahoru (i s přihlédnutím k povedenému konci) a s dovětkem, že naopak (od většiny z vás) v případě Pařby ve Vegas kde to napodruhé již nezafungovalo, v tomto případě se (po delší odmlce) opětovné projekci nebráním. Due Date je překvapivě příjemná oddechovka jejíž největší devízou není samotný scénář, ale spolehlivě fungující „chemie“ ústředního hereckého dua. (09.03.2011)