Boy

"Ok, you can see my dick, but I won't make you a baby." ____ Již retrospektivně paralelní prolog předznamenává, že tenhle snímek bude neskutečná komediální prča z pera novozélandského Wese Andersona se vším všudy. A kdo je signifikantním rukopisem a intonační scenáristickou rešerší majstra Taiky již políben, evidentně ví, že jeho snímky mají vždy jedno zásadní pojítko - a to dětského protagonistu, z jehož perspektivy celý snímek sledujeme - samozřejmě, 'Králíček Jojo' je takřka bezchybná protiválečná satira parodující nacistickou ideologii, ale právě zde Taika tento aspekt etabloval k nefalšovanýmu perfekcionismu.... Krom toho, že 'Boy' je jeho nejosobnější projekt, funguje jako zábavná sociologická sonda do maorské subkultury. Nejenže zde Taika nostalgicky vzpomíná na své rošťácké dětství, exaktně zde vykresluje dysfunkční peripetie vztahu mezi otcem a synem a jejich vzájemné interakce, perfektně kuchtí empatie s domorodými neherci, ale zároveň zde taktně implementuje přívětivý rustikální humor (slovní hříčky bizarního novozélandsky-britskýho dialektu nevyjímaje), který vás bezprecedentně zahřeje u srdíčka a náramně pošimrá na šulínku - ale v mnoha ohledech je zároveň dynamicky nekorektní, a nebere si jakýkoliv servítky - to vše pod ladným závojem malebné poetiky.... Ve výsledný rezoluci je 'Boy' naprosto boží žánrovkou, respektive nejzábavnějším autobiografickým celovečerákem co jsem doposud viděl, který diametrálně změní vaši perspektivu na Křováky ze země protinožců, a v neposlední řadě taky exemplární příklad nízkorozpočtového snímku, který lukrativně využívá své konceptuální nápaditost a scenáristické hravosti.... Snad Taika v budoucnu napíše a natočí něco tak autorsky originálního a intimně osobního a vykašle se na opulentní blockbustery, o který fakt nemám zájem, a radši bude preferovat další minimalistické projekty - tahle senzační oslava E.T.ho mimozemšťana a Michaela Jacksona mě prostě nadchla, a společně s Králíčkem Jojem pro mě 'Boy' symbolizuje jakýsi etalon Waititiho svérázný tvorby. Je navíc taky trošku ironický, že Taika si již zde sarkasticky utahoval z nacistů a kultovních marveláckých hrdinů (zejména pak z Hulka) - aneb Jolanda má prsty všude! .... Verdikt: 9,1 klacků baobabu z 10. Taika je bezkonkurenční kiwi král! ____ "People call me a dumb honky all the time. But I don't go round punching them." "Why not?" "Because they're usually children, or sheeps which have AIDS." (16.07.2020)

Kdo že to dělá na Novém Zélandu tak kouzelné děti? Podle rozkošně ohrnutých horních rtíků patrně jeden a tentýž člověk... ;-) Ani Alamein není ledajaký taťka, takového rozhodně nemá každý - umí nabudit fantazii, dodá potřebné sebevědomí a na pozemku má schovaný poklad, který ne a ne najít. Škoda, že mu při hledání poněkud uniká, že ty největší poklady má přímo před nosem... O smutných věcech zvesela - to je Vozvraščenije podle Taika Waititiho, naprostá pohoda v novozélandské angličtině, z jejíhož akcentu prý místní velmi snadno určí, z jaké společenské vrstvy pochází jejich spolubesedník :-) (08.09.2015)

Veľké sklamanie. Od snímku som vzhľadom na hodnotenie a ohlasy čakal podstatne viac. Alebo som len divný, neviem, pretože ako úžasné mi to teda vôbec neprišlo. Úvod ešte ušiel, ale potom to celé spadlo do absolútnej nezáživnosti a celkovej nudy. Na dobrú komédiu tu bolo málo humoru a na poriadnu drámu zase málo a nevýrazné dramatické udalosti okolo postáv. Naproti tomu ale trapošín tu bolo dosť. A to radšej nespomínam postavy, ktoré mi prišli dosť nesympatické, hlavne ten ich tatko, teda to bolo ale číslo. A tá babka? Len tak sa vyberie na niekoľko dní preč a doma nechá samé decká, veď sa nejako postarajú, nie? Neviem či je to v tejto komunite normálne, ale mne to prišlo teda riadne iritujúce. Ani tie deti po hereckej stránke neboli bohviečo a miestami som im dokonca ani nerozumel, a to s angličtinou nemám problémy. V tomto smere strčili do vrecka aj Jeffa Bridgesa. Bez titulkov by som bol stratený. Slabý priemer, ale musel som zažmúriť obe oči a zatnúť päste. 50/100 (08.03.2017)

Tenhle film má nepochybně svoje kouzlo a pokud bych to bral jen podle dětských představitelů, neměl bych vůbec žádných námitek. Je to správně dětsky naivní, nedopělé, prostě přesně na pomezí toho nejhezčího věku, kdy člověk chvála bohu nechápe v životě zdaleka všechno. Jakmile se ale objeví dospěláci, tak mi tenhle komediální žánr nějak začíná dost vadit a nakonec je z toho čtyřka opravdu jen silou vůle. Trošku zdramatizovat tu druhou půlku a byla by to senzace. Asi se bude muset chudák Dwejn dát i na scénářinu a ukázat těm Samojcům, jak u nás v Miami natočit úplně cool film. Hned zítra jdu na to! (21.04.2015)

„Ty lžeš, jako když tiskne! Tvůj táta není v žádný cizině. Sedí v base, protože kradl!“ - „Sklapni, Kingi! To nevíš.“ - „Vím, protože sedí na stejným bloku jako můj táta.“ - „Už ne. Utekl.“ - „Jak?“ - „Vykopal si díru pod plotem.“ - „A čím jako?“ - „Lžičkou.“ Boy je svůj, spolu s ním i všechny ostatní postavy (každá nějak divná) a vlastně i celý film. Především hlavnímu hrdinovi musíte fandit. Má „originální“ způsoby balení (projížďka autem, koukání do „bedny“, aportování, romantické vyznání), umí mistrně (rozuměj zcela zoufale) napodobit Jacksonův styl tance (asi geny od podobně nadaného otce), zvládá si sám vyrobit cucflek a nosí ten nejvíc „cool“ účes. Ostatní protagonisté se také vyřádili, nejvíc ale asi sám režisér v roli otce. Celý tenhle film je hodně bizarní, tragikomický (pohodový i smutný) a povětšinou jsem se u něj bavil. Svéráz Waititi u mě tedy i počtvrté za 4*. „To bylo super! A o tom to je, hoši, nebo ne?“ - „O čem jako? Vždyť nám nakopali prdel! - „Co blázníš, kámo? Taky jsme jim rozdali pár dobrejch ran.“ - „Třeba jak jsi mu srazil botu nosem?“ (14.07.2019)