Bratrstvo

Kdo očekává klasiku (jako jsem čekal já, a proto jsem byl tak překvapený, když se začal rozvíjet hlavní příběh), tedy jak jednoho chytrého zverbovala na povrchní kecy banda holohlavých idiotů, tak se dočká jen zpola. Jako ideologická sonda Bratrstvo sloužit nemůže, ale funguje jako zajímavý příklad toho, „jak se vlastně zachovat, když si příroda dělá, co chce a sere na to, co hlásám“. Lysohlávkám se u tohohle musí svírat zadky, zvlášť když si uvědomí, že celá ta jejich parta stojí na prepubertální psychice a silném homosexuálním pnutí. (14.07.2013)

Film jsem po několika letech viděla podruhé a děj jsem si pamatovala jen matně. Byla jsem zvědavá, zda na mě zapůsobí jako kdysi. Ze začátku jsem tomu moc nevěřila, ale když došlo k prvnímu náznaku citového vzplanutí mezi Larsem a Jimmym, tak už jsem v tom zase lítala. Každému je asi jasné, že prožívat homosexuální vztah a zároveň být členem spolku neonacistů je zaručená cesta do pekel. Jak já těm dvěma fandila a taky se o ně bála. Navíc Thure Lindhardt a David Dencik zahráli milence tak věrohodně, že to mezi nimi až neskutečně jiskřilo. V hloubi duše jsem si přála, aby jim to vyšlo. Přesto musím ocenit ten víceméně očekávaný destruktivní konec, bez nějž by příběh byl jen těžko uvěřitelný. (22.03.2020)

Film hodně stojí na sympatiích s hlavními hrdiny. Jestliže postava „Jimmyho“ prochází složitým a velmi zajímavých vývojem, tak „Lars“ je spíše otravný a ne příliš přesvědčivý (navíc herec je velmi nehezký). Námět těžící z kontroverzního prostředí neonacistů je vcelku originální, nějaké okamžiky mi však přišly až příliš nadsazené (koncert, tetování, motivace k jednání). Spousta prostoru je věnována pouze domněnkám, přičemž si myslím, že zrovna tohle téma by mohlo být zpracováno více explicitně. Hudba: několik opakujících se strunných motivů zajímavě přispívá k atmosféře snímku. (04.04.2013)

Od samého začiatku som vedela, ako sa to asi bude vyvíjať, a ako to asi skončí, ale aj tak ma to poriadne vzalo. Možno preto, lebo to tí dvaja chlapci zahrali výborne ... najmä Dencik. Jeho brat Holst tiež výborný. Smutný príbeh, kde súdržnosť bratstva je nad bratskou láskou a o tom, že láska, tá pravá, vždy prebije to ostatné. V tomto prípade tá Larsova. Dosť dobrá muzika a ten otvorený koniec vlastne môžu za tú moju piatu hviezdu. (17.09.2015)

„Co to říkal o gayovi u vodárenský věže?“ - „Ebbe je naštvanej, že skončil v nemocnici.“ - „Proč?“ - „Bojí se, že půjde na policii.“ - „Ne, proč jsi ho zmlátil?“ - „Protože byl gay. Trik je v tom zmlátit jen gaye, kteří to tají, protože ti se bojí to někomu říct. V naší organizaci nemáme gaye rádi, víš?“ Lars je zhrzený vyhozením z armády a otrávený snahou rodičů řídit mu život. Jeho osamělost a vyděděnost zaujme neonacistického předáka Tykkeho, který v něm vidí silného potencionálního člena Strany. Larsova ostrá zásadovost se začne otupovat…Zajímavý náhled na nečekaný vztah uprostřed neonacistické skupiny. Baví počáteční nevraživostí, postupným oťukáváním, dobíráním se až skutečným jiskřením. Neměl jsem problém těm 2 jejich vzplanutí věřit, stejně jako přicházející obavy, pochyby, podezíravost. Natolik byli Lindhardt a hlavně Dencik přesní. A Bro byl zase dokonalý představitel demagoga, který ví, jak jednat s lidmi. Konec byl nevyhnutelný, přesto jeho podoba trochu překvapí, aneb co člověk zaseje, to i sklidí. Vidím to na solidní 4*. (26.01.2024)