Finisterrae

Už když jsem zjistil, že s tímhle filmem je spojeno slovo "podobenství", tak nějak jsem věděl, že tohle nebude něco, co mě dostane. A bohužel to tak je. Jsou zde scény, které jsou na první pohled zajímavé, ale podobné filmy mi prostě jako celek mnoho nedávají. Tvůrce mě tady nezaujal tolik, abych chtěl zjišťovat, co tím chtěl říct. (09.12.2016)

"Kde sa končí zem, začína sa more." Stojí napísané na portugalskom myse Cabo da Roca, ktorý je skutočným najzápadnejším miestom kontinentu. A vedľa v koši si môžete pozrieť asi najväčšiu zbierku vetrom polámaných dáždnikov. Čo tým chcem povedať? "Kde sa začína nestráviteľná avantgarda, tam sa končí moja trpezlivosť". Cap Finisterre či Santiago de Compostela (s výslovnosťou ruského ducha ovšem "Sanťiago ďe Komposťela") boli hlavným lákadlom, prečo si film zapnúť. Celý čas som však nakoniec uvažovala, čo si asi o celom dianí vôkol seba musí myslieť ten chudák vystresovaný kôň. Vo väčšine prípadov je mi surrealizmus blízky, lenže tu akoby ani samotní tvorcovia presne nevedeli, čo chcú skryť za svoje symboly... (21.03.2020)

Ak by som mohol nazvať nejakú snímku "film s iného sveta" zaručene by som asi nesiahol po žiadnom inom než tomto. Finisterrae je čudesný kúsok. Je to surrealizmus v tej najčistejšej podobe kde sa nachádza plno metafor a symboliky avšak divák sa v plných dávkach snových výjavov nestráca. Ono sledovať dejovú líniu nieje vôbec náročné a to s tohoto robí nesmierne snový bizár. Celí čas sledujeme dvoch duchov ktorý sa chcú pretransformovať do živých organizmov a preto sa potrebujú dostať do Santiaga.. Putujú jesennou krajinou, potom zimnou a nakoniec skončia na začiatku jari. Pomerne krátky poetický dej ma bavil hlavne v častiach kde sa nerozprávalo ale sledovala sa naturalistická forma, lesy, zvieratá a tak. Nesmierne čudesný ale zato originálny kúsok. (15.03.2015)

prapodivný film, který rozhodně překvapí svou originalitou. Poetická roadmovie zaujme netradičními postupy a liduprázdnými exteriéry, kde se objevují jen duchové, sem tam nějaká zvířata a divoženka. Krajina tu hraje rozhodně velkou roli a příjemná kamera ji umí dobře využít. Film se dá zvládnout i bez titulků, protože duchové mluví hezky rusky - omlouvám se mladé generaci, ale ta je všehoschopná a poradí si ;-) Rozhodně to není film pro každého a nejvíc si ho užijou poetické duše. Dokážu si u tohoto filmu představit artového fajnšmekra s žehličkou - tato aktivita je ideální, protože s ní líp utečou dlouhé záběry, u kterých se občas zívá. Za svou originalitu zvedám nakonec na slabší 4*, i když nemůžu říct, že bych ho chápal ;-), ale byl mi příjemný i svým jemným absurdní humorem. [ PŘÍBĚH: X /// ATMOSFÉRA: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1 /// ART: 2 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (17.07.2013)

Jo, tyhle wtf surrealistické bizarnosti já můžu. Dva duchové (co mluví rusky) se chtějí vrátit zpět do světa živých a tak putují hodně zvláštní a hodně poetickou krajinou, ve které potkají mluvící zvířata, Temnotu, divoženku, přátelské jeleny, moudrou sovu, stromy s ušima a další podivné bytosti. Tempo filmu je dost pomalé i na 79 minut, ale na mě to kupodivu zabralo a vůbec jsem se u toho nenudil, jenom jsem se těšil na to, co se objeví teď. Do toho se tu objevuje i absurdní humor (chodí duchové k psychiatrovi?) a celé to překvapivě dobře funguje. Vzpomněl jsem si přitom na pár dalších podobně divných filmů, ale jenom jeden z nich se mi líbil - Ghost Story (vizáž duchů), Ornitolog (občasné výjevy vycpaných zvířat) a Black Moon ("spojení s přírodou" - btw, Black Moon se mi jako jediný z těch tří zmiňovaných filmů, ostatní stojí za starou belu). Surrealistické to je jako sviňa, je tu spousta znaků, ale jestli všechny s dějem souvisí, to nevím, na jedno zhlédnutí se to asi všechno dát nedá. Nutno říct, že tohle fakt není film pro každého, ale kdo má rád filmy, kde se putuje poetickou krajinou, nebo kde se děje mnoho bizarností, tak by se vám to mohlo líbit. Mě to uchvátilo a nenudilo. 4* (26.05.2019)