Kohout na víně

Nebudem to naťahovať. Skratka veľmi jednoduchý, avšak veľmi sympatický film od obľúbeného nemeckého herca T. Schweigera. Scenár je výborný, no mám taký pocit, že samotná réžia bola len na druhej mieste. Herecké výkony sú miestami nadpriemerné, no celkový obraz je priemerný. Ešte raz zdôrazňujem: scenár je dobrý (vždy aktuálny príbeh/prípad). Odporúčam to vidieť (min. 2x) s manželkou resp. s priateľkou. Osobné hodnotenie: 73% (***) (15.09.2012)

Téééédy, to jsem se zas jednou sekl.... Ač, jako každý suděťák mám v sobě mnoho německé krve, tak nějak historicky z principu koukám na obzvlášť německé filmy s určitým despektem - asi tak jako autosalon na TV Prima na všechny auta mimo německých a zvláště z koncernu VW.... Ale, že se budu 2 hodinmy bavit a usmívat jsem fakt nečekal... Opravdu, ale opravdu ne... Ač má film nějaké nmouchy (no a co), je to film báječný a krásný a lidský.... No není to krásná omluva a poklona německé kinematografii? Tak německý filme sorry.... (23.11.2012)

Ak chcel Til Schweiger pred celým svetom vyvolať nechuť k jeho vlastnej dcére, tak sa mu to dokonale podarilo. Tak nesympatické dieťa, to by sa bežne muselo dlho hľadať. A ešte jej aj napísali tak hlúpu povahu, že o žiadne zlaté dieťa nejde, ale o mrchu, čo nechcete vidieť. Otravná nesympaťáčka, ale v podstate to platilo aj o okolité ženské osadenstvo. Proste Germánia. Niektoré scény boli priam nechutné, pritom mali byť akože vtipné. Najmä grganie do ksichtu. Celkovo sa dá vyzdvihnúť len skvelý soundtrack, čo pesnička, to perfektne zapasovala do deja. (02.03.2022)

Film jsem měla původně puštěný spíš jako background a málem jsem ho v první půlhodině přepla, protože mě ta malá doháněla tak docela k šílenství. Nakonec se z backgroundu stala hlavní činnost a já se nechala vtáhnout do děje, možná i díky skvělému soundtracku. Snímek mě dost překvapil díky pár milým momentům a má dušička se nad tím vším jen smutně pousmála... (24.09.2012)

Moje teprve druhá Schweigerovka. A něco na způsob biologičtějšího Kolji. Téma nenadálého otcovství a problémů spojených s jeho přijetím je bohužel drceno vysokou mírou nerealisičnosti. Hlavní hrdina, tedy biologický otec dítěte, už od začátku působí uvolněným dojmem a že ho tato situace vlastně vůbec nezasáhla, což si protiřečí s jeho vlastním výrokem, že neví, co s tím. Během poloviny se film až zbytečně přehupuje v zdlouhavou, natahovanou kaši, která se zdá nemít konce. Slibný začátek tak vyplýtval veškeré zbytky potenciálu a zbyla jen snaživá, ale nudná skořápka. Líbilo se mi hudební podkreslení, snažící se navodit až emotivní atmosféru, nicméně tentokrát to nefungovalo tak dobře, jako třeba v Kuřeti s ušima. To mi připomíná... co jen přijde příště? Cvrček na stáži? Jinak Til si opět až egoisticky odkroutil jak režii, tak i hlavní roli, kde stejně tak jde v druhé řadě o psaní scénáře a lehké zasazení do filmového průmyslu. Tak si říkám... není to skoro jako boření asi už páté zdi? Film se mi tedy nezdál úplně nepovedený, ale když jsem se začal ani ne v půlce nudit, nevypovídá to ani o tom, že by dostál svého nemalého potenciálu. Milé, ale nesympatické. 50% (25.02.2018)