Režie:
Vladislav PavlovičKamera:
František LukešHudba:
Miroslav BrožHrají:
Jana Hlaváčková, Jozef Adamovič, Ivan Rajniak, Dušan Blaškovič, Oľga Zöllnerová, Božidara Turzonovová, Dobroslava Nováková, Slávo Záhradník, Jozef Dóczy (více)Obsahy(1)
Když mladá hrdinka nastoupí do velkého závodu, obtížně se tu sžívá s místním prostředím, prožije řadu konfliktů, než se konečně zařadí do pracovního kolektivu. Vznikla příkladná ilustrace teze, že teprve práce člověka řádně polidští a pomůže mu nalézt duchovní rovnováhu. (oficiální text distributora)
Recenze (15)
"Ta mladá dobre zvárá", ale že "Je to ještě dieťa" jaksi nevadí Adamovičovi, aby rozvíjel své donchuánské vlohy a nezkoušel to na ní. Jednadvacetiletá Jana Hlaváčková hraje sedmnáctiletou svářečku "Púpavu" a je to největší klad filmu. Oduševnělá a jemná, s jistou podobností k mladé Janě Brejchové. Je dobře, že se děj více zaměřuje na osobní život a lásku dívky, než na pracovní úsilí úderníků. ()
Debut Jany Hlaváčkové. ()
Parta odhodlaných svářeček (míněno děvčata, která se vyučila svářečskému řemeslu a úspěšně se mu věnují) připravených splnit plán před termínem, dostávají posilu. Mária a její továrnické zakořenění není lehké. Na jedné straně bezcharakterní sukničkář a na druhé zase tvrdohlavá a neústupná povaha mladé dělnice hlídající si svou počestnost. Souboj charakterů v docela slušné režii, s klasicky poctivými výkony slovenských protagonistů. ()
Agitačné filmy sa dostávali do úzadia, o budovaní sa začalo hovoriť poskromne a sofistikovane. Začiatok novej dekády priniesol aj nových hercov ( príjemné prekvapenie z výkonu mladého Jozefa Adamoviča ), ale aj väčší dôraz na človeka. Zatiaľ len tak po socialisticky, ale predsa. Film je trochu rozháraný, snaží sa držať pokope, darí sa mu tak pol na pol. Potešením bolo, že tématicky začalo svitať na lepšie filmové časy. ()
Film Most na tu stranu je takym mixom rokov 50. a 60., kedy sa pomaly opustal budovatelsky patos a nastupovala nova vlna filmarov. Zo vsetkeho najviac mi vadila Turzonovova, ktorej hadam vadili vsetko a vsetci. 31 % ()
Skôr ako príbeh, ktorý je znova o hľadaní seba a vzťahu k ostatným, ma nezaujalo spracovanie. Hlavne réžia Pavloviča nemá čo ponúknuť, v niektorých scénach priam irituje. Rovnako to vidno aj v slabších hereckých prevedeniach. ()
................Vznikla příkladná ilustrace teze, že teprve práce člověka řádně polidští a pomůže mu nalézt duchovní rovnováhu. ..............UPŘÍMNĚ ŘEČENO NETUŠÍM CO JE TO TA DUCHOVNÍ ROVNOVÁHA.....snad ještě duševní :) ()
Film o mladych lidech z tovarny. Nemuselo by to byt uplne marne, ale bohuzel tam scenariste zaradili nekolik klise a nekolik vychovnych scen, ktere otravovaly a jakoby do pribehu nepatrily. Skoda. Navic Hlavackova neni uplne muj typ, takze jsem ji nejak moc nefandil. Potesila mlada Bozidara a Maja Velsovicova. Prumer nakonec dam, ale kdyz film minete, o nic neprijdete. ()
Velice prazvláštní romance. Originální. Napínavá. S mnoha zvraty. Mnohdy podivné vyjadřování především Milana. To ale k takovýmto frajerům (v dobrém) asi patří. Hlaváčková se pro roli skvěle hodila – krásná a zároveň lehce vyšinutá. Konec je excelentní. Přesně takto by to mělo vypadat, ne? Nekoná se totiž žádný cingrlátkový happy end. Žel na hodnocení to moc vidět není. Fabrika je jenom taková kulisa. Ale autentická a uvěřitelná. Na pracovištích snad taky vznikají lásky. Překvapivé je jen to, že ještě v 60. letech frčí ženy v typicky mužských profesích. Zde svářečky. Na Slovensku trochu zaspali. Již je povolená kritika: „Zvárať, to nie je štrúdl ťahať.“ Nechybí humor: „Majstrovská poklona, Milan. Tomu sa vraví rychlík na hlavnej kolaji.“ Reklama (ne na cigarety, ale na vesmír): „Globusky nemajú.“ „Dekujem, fajčím Globusky.“ Krásná hudba. Symbolika: 5:54 – devil horns; 1:05:27 – možná 3 x 6; 1:07:10: rouhání se, Blaškovič: „Čtyři ženy neuhlídá ani sám Pán Bůh.“ ()
"Mária, máš čas byť ženou, buď ešte trošku Marienkou!" Mladá vyjukaná sedemnástka Hlaváčková opúšťa rodnú vidiecku hrudu, v kufri zbalený včelí plást a daddy issues, a nastupuje v montérkach do závodu S.M.Kirova zvárať rúry na export. Vo fabrike aj na ubytovni sa okolo nej obšmieta a do uška tklivé gitarové tóny hrá miestny záletník Adamovič. Varovania a ironické poznámky kolegýň nepadajú na úrodnú pôdu, donchuán príliš tlačí na pílu, ovdovelá mať tiež neplánuje zostať do smrti sama a v náhradnom pracovisku v osamelej kabíne žeriavu je jednému otupno, až to naša hrdinka prestáva všetko zvládať. Film je niekde na polceste, už to nie je nadšenými asexuálnymi pracantmi obsadená budovateľská agitka, ale ešte to nie je plnohodnotnými neschematickými postavami obsadený film a psychologické zmietanie sa v ublížených pózach je skôr otravné než zaujímavé. Ale ako predzvesť lepších filmov budúcich môže byť. Za tri glóbusky vyfajčené na chodbe nemocnice. ()
Je to zvláštní film. Takový hybrid mezi 50. a 60. lety, respektive mezi budovatelskou agitkou a psychologickým filmem nové vlny. Na jedné straně se tu uzavírají pracovní závazky, řeší se tu zrovnoprávnění žen, takže dívky se snaží stát se dobrými svářečkami (něco jako Štika v rybníce, kde se ženy cpaly mezi zedníky - obojí je hrozná kravina, promiňte, dámy) a hlavní hrdince pomáhá dělnický kolektiv továrny. Na druhé straně je tu ale řada citlivě ztvárněných pokusů o intimně laděné scény z hrdinčina milostného života a taky nezvykle propracovaná psychologie hlavní postavy. Jana Hlaváčková tu předvedla velmi nezvyklý a plastický herecký výkon a její hrdinka je hodně životná a uvěřitelná. Škoda, že se tato herečka později ve filmu už moc neuplatnila. Zkrátka: každý divák si tu vybere to svoje. ()
Psychologický film? Ta psychologie spočívá v tom, že se hlavní představitelka chová jako blázen a jak je to celé domotané? Zarputilá sedmnáctka, která vypadá na pětatřicet (ostatně jako všechny mladice té doby) je první filmovou rolí Jany Hlaváčkové. Neříkám, že nepovedenou, ale její nejlepší byla stejně v Údolí včel. Tam to její vzezření a projev vynikl dokonale. Tohle mladické "zrání" budovatelek industrializovaného Slovenska moc ke koukání není. ()
Kiez by vsetky filmy z tovarni a z vyroby v 50-tych rokoch boli taketo... malo agitky a udernictva, zato vacsi zaujem o samotnych ludi. ()
Film ma očaril hneď z úvodu, nakoľko sa odohráva v častiach, kde bývam. Závody S.M.Kirova (terajšie SES Tlmače) sú krásne zobrazené vo filme ešte za čias, kedy boli funkčné len dve haly. Mestká časť Lipník, kde je situovaná ubytovňa je tiež na nepoznanie. Vo filme je krásne vyzobrazená politika tej doby, ako to vlastne aj naozaj fungovalo a herecké výkony Hlaváčkovej a Adamoviča boli priam excelentné. ()
To bych teda fakt nečekal, že budovatelský film o mladé svářečce v pohodě dodívám až do konce. Sorela překvápko. ()