Predátor X

Chcel by som vedieť prečo tento film nazvali ALIGATOR X. Pýtam sa preto lebo o žiadneho aligátora tu nejde. Ide o vyhynutého prehistorického pliosaura ktorého vyklonuje spochabený profesor univerzity. Chudáka vyhodili za pokusy klonovania vyhynutých tvorov. Prvá hodina bola nesmierne zábavná, samozrejme tým myslím zábavná na céčkový film. Slušný rozbeh, dobré postavy na čele s Lochlyn Munrom, dobrý bol napríklad vo Freddy Vs. Jason. Monštrum síce vyzeralo smiešne a skutočnej vyhynutej predlohe sa podobalo iba v tvare ale v tej prvej hodine sa aspoň nepohybovalo na zemi ako suchozemský tvor. Bolo to celkom tajomné a nenútilo ma to trhať si vlasy. No všetko dobré čo tu za voľačo stálo úplne potopila posledná pól hodina. To bolo niečo hrôzostrašné. Vôbec by mi nevadilo keby to bolo padnuté na hlavu alebo absurdné, aspoň by som sa zasmial, ale tuto to bolo akoby improvizované. Akoby mal tvorca už iba jeden deň na dokončenie filmu a tak vymýšľal scény čo najrýchlejšie aby to už bolo hotové. Nebudem tu rozoberať všetky absolútne nelogické a idiotské momenty, posledný pól hodinový šmejd ma nahneval.1* (07.07.2014)

Nízký rozpočet, tragikomická technická kvalita, herci střídavě k smíchu a pláči. Tyhle atributy jsou už nezbytným pravidlem filmů, kde se vyskytuje přerostlé a zubaté bůhvíco ze světa fauny, či jako v tomto případě prehistorický dravec, co si pár století dáchnul. Holt zakletý žánr, aneb jsou chvíle, kdy pouhý entuziasmus nestačí.. Lochlyn Munro má stejný osud jako mop uklízečky pánských záchodů na Wilsonově nádraží - taky už vymetl spoustu sraček.. (16.12.2011)

Amir Valinia dostal již několik příležitostí přesvědčit diváky, že v něm něco je, ale v tomto případě platí staré známé „je to marné, je to marné, je to marné…“ Příběh samotný by se dal při troše dobré vůle označit za alespoň trochu zajímavý, jeho zpracování však již nikoliv. Klasická kostra příběhu (bažiny, nějaké to monstrum – výtvor šíleného vědce, nesmí chybět ani zloduši, tupé postavy) tohle všechno už jsme viděli tolikrát, že už to snad ani nikoho nebaví a přesto se točí další a další filmy. Důležité je sehnat několik známějších tváří (které si už v posledních letech moc neškrkly), aby se to lépe prodávalo, druhořadý expert na digitální efekty se taky hodí – však bohatě stačí ukázat ono monstrum jen párkrát – udělat pár gumových končetin či hlav taky stačí ke splnění „gore zábavy“ – no a v neposlední řadě je potřeba vymyslet několik neuvěřitelných zvratů, aby alespoň na oko vznikla jakási napodobenina atmosféry. Čert vem logiku – docela by mě zajímalo, jak dáma bez obou rukou umí tak precizně házet dynamit na cíl… Takže jediné co mě alespoň trošku potěšilo, byl návrat Eleny Lyons z mateřské dovolené, leč tentokrát nám ze svých ženských zbraní toho moc neukázala - třeba jako tomu bylo ve filmu Club Dread (2004).20% (26.01.2018)

Kdyby z filmu vystříhali všechny záběry s herci a gumoidním pliosaurem, byl by to celkem pěknej dokument z podzimních floridských bažin, ta krajina je úchvatná. Závěr filmu je jedna z nejvíc LOL scén v dějinách monster braku. "Ta hnusná věc mi ukousla ruku, tak jsem si sehnala dynamit.", tomu říkám vyvrcholení :D (08.03.2013)

Louisiana a jej bažiny sú tu opäť. A samozrejme, aj s nejakým novým obyvateľom s dlhým telom, šupinatou pokožkou a papuľou plnou ostrých zubov. Akurát, že ta potvora je nechutne digitálne spotvorená, herci nechutne nesympatickí a film nepozerateľný. Jeden z najhorších filmov o krokodíloch, aký som kedy videl pozostávajúci z celej haldy klišé, ktoré do seba často ani nezapadnú, len sú na seba ponadväzované bez ladu a sklad. Vrcholom je uvedomelý darebák, ktorý j tak uvedomelý, že uznajúc si svoju chybu, nedá sa zachrániť z horiaceho auta a radšej tam uhorí.. (14.08.2014)