Reklama

Reklama

Hobit

(festivalový název)
  • angličtina The Hobbit
Animovaný / Krátkometrážní / Rodinný / Fantasy
Československo / USA, 1966, 10 min

Předloha:

J.R.R. Tolkien (kniha)

Scénář:

Gene Deitch

Hudba:

Václav Lídl

Obsahy(1)

Netradiční zpracování Hobita představí Gandalfa, Bilba i draka. Jen je vše trochu jinak, než by se čekalo. V příběhu chybí trpaslíci, ale naopak přebývá princezna Mika, do které se Billbo zamiluje. Nasazením prstenu se nestane nikdo neviditelným a trol se na slunci změní ve strom místo ve skálu. (mr.filo)

Recenze (57)

Dizzy_eM 

všechny recenze uživatele

No na to, že tohle dílko vznikalo v bývalém ČSSR v podstatě téměř "na koleni" a tvůrci na něho měli pouhých 30 dní (protože si milý pan producent William Snyder na poslední chvíli vzpomněl, že mu doutná koudel u prdele a může tak přijít o práva a následně o pěknou sumu peněz z jejich prodeje), je to vlastně celkem povedený kousek. Navíc to byl první film v kariéře tenkrát ještě téměř neznámého Adolfa Borna. Díkybohu, že u toho zůstal, neumim si představit dětství bez Macha a Šebestový! :) k vidění zde: https://www.youtube.com/watch?v=UBnVL1Y2src ()

Petike 

všechny recenze uživatele

Viac o zákulisnej histórii tejto filmovej kuriozitky tu: http://the-hobbitmovie.com/short-animated-version-of-the-hobbit-surfaces-on-the-internet/ Je to úsmevné a poučné čítanie o ďalšom z mnohých raných pokusov dostať Tolkiena na plátno. A film ? Úmyselne extrémne zhustená a úmyselne extrémne nepresná adaptácia. Krátka kuriozitka - obzvlášť pre nečakanú spoluprácu Borna a Deitcha - ale ako seriózna adaptácia to kvôli všetkým tým zmenám samozrejme zlyháva. Dlhý tieň nad týmto kraťasom vrhá smutný fakt, že chlap, ktorý dal zaplatiť jeho výrobu, ho zjavne chcel použiť na vydieranie filmových práv na Hobita od Tolkiena. Fujtajbl, velebnosti. Nad 1 hviezdičku nejdem, hodnotu to má len ako bizarnosť v dejinách kinematografie. //// Zaujímavé komentáre: T2, Jezinka.Jezinka ()

Reklama

salahadin 

všechny recenze uživatele

Ale proč ne, mohl bych alespoň říci, že komerční a neumělecký Jackson byl deklasován nekomerčním a uměleckým Bornem. Ale to bych nebetyčně lhal. Ať už si o Jacksonově přístupu k Hobitovi myslím cokoli, pořád stvořil smyslově nejsugestivnější verzi Středozemě a je úplně jedno, jestli pro peníze nebo pro jinou marnost. Postavičky v tomto krátkofilmu totiž vůbec, ale vůbec nepasují do fantastického světa, který se vylíhl v jednom geniálním britském mozku. ()

Lepidus 

všechny recenze uživatele

Inu za prvé tento film je z roku 1966 co bychom na ten rok taky chtěli. Tento film si jisté skutečnosti z knihy vykládá ale úplně jinak než je známe. Zase na druhou stranu na film nebyl čas ani peníze a vejít se s dlouhou knihou jak je hobit do 10 minut je celkem fuška. Podle mě má film jistou uměleckou hodnotu a na prvního hobita který byl kdy na televizních obrazovkách to není zlé. Dávám 4 hvězdy, hlavně za krásnou animaci pana Borna. ()

JamesSi 

všechny recenze uživatele

Wou. Naprosté naprosté naprosté selhání při adaptaci (Nejsou tu trpaslíci, ale random princezna). Hlavní zápletky a myšlenky knihy jsou přeskočeny, důležité detaily naprosto změněny. Narozdíl od adaptace P. Jacksona trpí tenhle kraťas naprosto jinými problémy jako například - nepochopitelný příběh, animace neexistuje a jsou to jen ilustrace, divný scénář a hrozná adaptace knihy. To, o co se autoři snažili se jim vůbec nepovedlo, ale přesto je film divně koukatelný jen pro tu šílenou mišmašovou naivitu. "Then don't even gooooo at aaaaal" shouted Bilbo. Trochu se bojím, že Gene Deitch a Adolf Born na něčem v šedesátých letech jeli. ()

Galerie (1)

Zajímavosti (11)

  • Vypravěčem děje je Američan Herb Lass, který v tu dobu pracoval jako hlasatel anglických přenosů pro Československý rozhlas v Praze. (mr.filo)
  • Film byl v podstatě vyprodukován jen jako zástěrka při obchodu s filmovými právy, aby mohl producent William L. Snyder vydělat na obchodu s licencí k „Pánovi prstenů“. Původně byla totiž práva k Tolkienovu dílu Snyderovi prodána za velmi nízkou cenu s tím, že nákladat s právy mohl však pouze do konce června roku 1966. Součástí smlouvy byla ale klauzule, která by jeho práva na námět prodloužila v případě, že by natočil do konce června roku 1966 barevný film o Hobitovi. Poté, co Tolkienův příběh nabral na známosti, proto Snyder možnost, kterou klauzule ukládala, využil, a to právě prostřednictvím tohoto filmu společně s českým ilustrátorem Bornem. Snyder práva prodal se slušným ziskem 100 000 dolarů. (mr.filo)
  • Po vizální stránce má film na svědomí Čech Adolf Born a hudebně Čech Václav Lidl. (mr.filo)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno