The Hobbit
Scénář:
Gene DeitchHudba:
Václav LídlObsahy(1)
Netradiční zpracování Hobita představí Gandalfa, Bilba i draka. Jen je vše trochu jinak, než by se čekalo. V příběhu chybí trpaslíci, ale naopak přebývá princezna Mika, do které se Billbo zamiluje. Nasazením prstenu se nestane nikdo neviditelným a trol se na slunci změní ve strom místo ve skálu. (mr.filo)
Recenze (57)
Still better fairy tail then Jackson's version. A nebo taky ne. Protože ačkoliv toto krátkometrážní dílo je z Československa a o vizuál se postaral Adolf Born, tak v sobě raději zapřu vlastence a namísto sledování tohoto nepojmenovaného čehosi z doby před pražským jarem ilustrované člověkem, jehož kresby se mi nelíbili již jako malému (mluvím o tobě Šebestová!) se radši podívám na devítihodinový tří filmový paskvil našeho pojídače mrkví. Ačkoliv se může zdát, že srovnávat čtvrthodinové vyprávění s natahovaným přehledem CGI akce, prostě nejde, opak je pravdou a srovnání je namístě. Minimálně po stránce schopnosti pracovat s předlohou, protože jestli příběh, kde mocný generál Thorin, trpasličí princezna bez vousů a trpasličí strážný slovenského původu, vyhledání čaroděje Gandalfa ve věži ze Skyrimu, jen aby se dozvěděli proroctví o mocném hobitovi, který nakonec zabije draka Škváru pomocí balisty sestrojené z důlního náčiní a šípu s hrotem z Arcikamu, jen aby si potom vzal princeznu a.... A jakkoliv absurdně toto zní, je to skutečně děj těchto skoro patnácti minut a princezna Mika je bohužel o dost sympatičtější, než její nástupkyně Tauriel. Rudé právo mělo v roce 1977 psát o tomhle a ne o Pánu prstenů jako o dalším útoku, proti socialistickému zřízení. Toto musí být pravý důvod Vpádu vojsk Varšavské smlouvy!!! ()
No na to, že tohle dílko vznikalo v bývalém ČSSR v podstatě téměř "na koleni" a tvůrci na něho měli pouhých 30 dní (protože si milý pan producent William Snyder na poslední chvíli vzpomněl, že mu doutná koudel u prdele a může tak přijít o práva a následně o pěknou sumu peněz z jejich prodeje), je to vlastně celkem povedený kousek. Navíc to byl první film v kariéře tenkrát ještě téměř neznámého Adolfa Borna. Díkybohu, že u toho zůstal, neumim si představit dětství bez Macha a Šebestový! :) k vidění zde: https://www.youtube.com/watch?v=UBnVL1Y2src ()
Inu za prvé tento film je z roku 1966 co bychom na ten rok taky chtěli. Tento film si jisté skutečnosti z knihy vykládá ale úplně jinak než je známe. Zase na druhou stranu na film nebyl čas ani peníze a vejít se s dlouhou knihou jak je hobit do 10 minut je celkem fuška. Podle mě má film jistou uměleckou hodnotu a na prvního hobita který byl kdy na televizních obrazovkách to není zlé. Dávám 4 hvězdy, hlavně za krásnou animaci pana Borna. ()
Dívat se na to prismatem filmů PJ nelze. Jinak to ale je pěkná zkratka. Vyškrtli trpaslíky, což je jen dobře, protože úlohu vlastně nemají, prsten je užitečnější, než v knize, vyškrtli dlouhé popisy, Barda Lučištníka také, draka snadno zabili. A proč ne? Vždyť to docela stačí. Animace je pěkná, i když občas dost vzdálená tomu, co si asi běžně představíme. ()
Český epický příspěvek k Tolkienově předloze, aneb nač dělat tři megafilmy, když to jde vše stihnout za zhruba čtvrthodiny. Jakkoli by mohlo jít o hezký večerníček, skutečnost, že si film půjčuje věhlasné jméno, aby pak nerespektoval nejelemtárnější zásady předlohy, mě dokáže pouze naštvat. Navíc se přiznám, že přehnaná barevnost ve mě vyvolávala pocit, že tvůrci občas ujížděli na tripu... ()
Galerie (1)
Photo © Anifilm 2013
Zajímavosti (11)
- Jako diváky Hobbita sezval Dietch na premiéru filmu kolemjdoucí chodce. Ti platili 10 centů, které obdrželi od Deitcha, a podepsali potvrzení o promítání. (mr.filo)
- Film na délku jednoho 35mm filmového kotouče vznikl za 30 dní. (mr.filo)
- Film byl v podstatě vyprodukován jen jako zástěrka při obchodu s filmovými právy, aby mohl producent William L. Snyder vydělat na obchodu s licencí k „Pánovi prstenů“. Původně byla totiž práva k Tolkienovu dílu Snyderovi prodána za velmi nízkou cenu s tím, že nákladat s právy mohl však pouze do konce června roku 1966. Součástí smlouvy byla ale klauzule, která by jeho práva na námět prodloužila v případě, že by natočil do konce června roku 1966 barevný film o Hobitovi. Poté, co Tolkienův příběh nabral na známosti, proto Snyder možnost, kterou klauzule ukládala, využil, a to právě prostřednictvím tohoto filmu společně s českým ilustrátorem Bornem. Snyder práva prodal se slušným ziskem 100 000 dolarů. (mr.filo)
Reklama