Reklama

Reklama

Život Adèle

  • Francie La Vie d'Adèle - Chapitres 1 et 2 (více)
Trailer 2

Film se silným tématem o milostném vztahu mezi dvěma mladými ženami natočil tunisko-francouzský režisér Abdellatif Kechiche a hlavní role ztvárnily mladé herečky Adele Exarchopoulosová a Léa Seydouxová. (oficiální text distributora)

Videa (3)

Trailer 2

Recenze (480)

castor 

všechny recenze uživatele

Realisticky vykreslený vztah dvou méně či více tápajících duší, který urval vítězství na posledním ročníku mezinárodního filmového festivalu v Cannes. Stačí jedno otočení hlavy a jeden pohled na modré vrabčí hnízdo, který protočí směr sexuálního probuzení mladé francouzské studentky. La Vie d'Adèle je ideálním příkladem toho, že když se k látce přistupuje s citem, i mnohokrát viděný příběh nabídne emociálně tepající dílo. Intimní realismus, zakořeněný konzervatismus a zobrazování jinakosti v plné „nahotě“. Přerod dívky v ženu hledající vlastní identitu sice vezme tři hodinky života, litovat však nebudete. Vzplanutí mezi sofistikovanou umělkyní a na první pohled obyčejnou studentkou nabízí silné poselství těm, kteří v něm neuvidí pouze explicitnost sexuálních scén. Ostatně tvůrci nám to neusnadňují ani v případě běžných dialogových scén, kdy si kamera ani náhodou nedrží odstup, lpí na velkých detailech i dlouhých sekvencích bez střihu. A mladistvou krásu záměrně plácá přes prsty. Hlavní hrdinku tak sledujeme, jak nevábně spí s otevřenou pusou, jak jí neustále něco teče z nosu, jak se jí na tvář lepí prameny vlasů, jak se cpe špagetami. Ale je to nesmírně obyčejné, civilní, nepřikrášlené, přirozené. Stejně jako přirozeně působí na plátně homosexuální vztah. Se všemi vrcholy i pády. 80% ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Čím to je, že na začátku je Adèle Exarchopoulos ošklivá a na konci si budete na internetu hledat její fotky a ukládat její profilovou stránku na nudography mezi své záložky - co kdyby se objevil další nahatý film. Tři hodiny jsou moc a chvílemi se opravdu děje velmi málo. Čím je Adèle i její charakter postupně hezčí, tím ošklivější se stává Léa Seydoux (ačkoliv ve skutečnosti je to docela kočka). A k těm tolikrát zmiňovaným scénám - wau, to byl dost mazec a jakkoliv kolega castor vzývá poselství, já v tom viděl především velké vzrušení. To stejný scéna v restauraci s prsty. Divně působily jen dlouhé posuny, několik minut sledujete nepřerušenou scénu, střih, a jsme o rok dva dál.. ()

Reklama

Adrian 

všechny recenze uživatele

Malokedy v poslednom case hovorim v spojitosti s nejakym filmom slovo "dokonalost", ale tento film si to zasluhuje. Ovsem plati to pre verziu, ktora bola v Cannes a potom u nas na Art Filme. Netusim, aka bude zostrihana verzia, ktora pojde do distribucie (Kechiche uz v minulosti bol prinuteny strihat svoe filmy a zatial vzdy islo iba o par minut), ale neviem si predstavit, ze bude lepsia ako ta verzia z "Cannes". Ustredne predstavitelky to zahrali maximalne presvedcivo, dokonca az uhrancivo - smial, citil a aj plakal som s nimi. Ich vasen a laska je prezentovana na platne s takymi silnymi emociami, ze citit z toho nefalsovanost, uprimnost ba priam skutocny zivot (i ked skutocnost je prave opacna). ()

MikeCool 

všechny recenze uživatele

Ten pocit, když se kvůli vám, resp. kvůli vaší žádosti, promítá film v městském divadle. Aneb film na přání. V kině nás bylo jenom pět (včetně mě), ale stálo to určitě za to! Život Adele je zároveň můj nejdelší kino-zážitek vůbec. Ona tříhodinová stopáž byla z mého hlediska největším negativem, nebo spíše paradoxem celého příběhu. Ale když se na to podívám z druhé strany, tak musím uznat, že kdyby se tento dramatický kousek sestříhal na nějakých 90 minut, vznikl by podle všeho uspěchaný a nepříliš zdařilý průměrný film ze života, protože ve stopáži o délce menší, než 100 minut by jste neviděli všechny ty malé, psychologické momenty, které mnohdy na člověka hodně zapůsobí. Trošku mě mrzela absence hudby, zvláště při tak dlouhém filmu. V určitých momentech by hudební podklad dodával scéně na velkolepé až epické atmosféře. Při scéně, kde Adele (Adèle Exarchopoulos) tančí při poslechu moderní písničky na jedné "house párty", mě to najednou vtáhlo do děje a vcítil jsem se do povah hlavních aktérek filmu. Byl to jakýsi myšlenkový 3D efekt. Rovněž nezapomenu na úžasný výkon Adèle Exarchopoulos a Léa Seydoux, které předvedli oscarový výkon. Zvláště při "rozchodové scéně", mi z úžasných výkonů málem spadla čelist údivem. ___ (Jiráskovo divadlo, Nový Bydžov) ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Klíčové slovo je tu časovost. Tři hodiny, a nespustíte oči z plátna, ale nebudete se většinou cítit příjemně, jen fascinovaně, a privilegovaně, že smíte cítit, jak noblesně a nenápadně snímek dokáže navodit až fyzické stavy (divákovi!), kdy je nám vnímání času nejvíce nepříjemné - jak v řádu vteřin, tak i celých let a desetiletí. *** Prožívání bolestivě natahovaného času (v poměru 1:1 budete místy opravdu počítat vteřiny, minuty, a ošívat se, z vlastní zkušenosti), drtivou většinou ve chvílích, kdy si postavy neuvědomují svoji trapnost, a divákovi-voyeurovi je trapno za ně, za to, že se dívá, jak hloupě vypadají (když spí s křivou, odulou, zarudlou tváří, když srkají špagety a mluví s plnou pusou v domácnosti, kde mezi sebou členové přestali dbát na kulturu) a, jak se nevhodně snaží, jak beznadějně usilují o něco, co jim nemůže přinést uspokojení (určitý vztah, určitá práce, pozice mezi umělci etc.) - o imaginární vybalancovanost mezi tím udržet si tvář a zároveň neudusit tu doutnající jiskérku vlastní osobnosti, živé touhy, zájmu, originality, při naprosté nechuti či neschopnosti si důsledně porozumět - o kompromis, kterého v životě právě nelze dosáhnout, poněvadž už první krok k němu je rezignací a pádem po příkré skluzavce do kontejneru s ostatními zaprodanými a zapomenutými dušemi, smířenými konzumenty, kteří vzdali svůj potenciál a za snesitelných podmínek čekají na konec... A čas na pozadí pořád odbíjí, nehlasně tiká, plyne, zatímco postavy se v sobě osudově a povrchně pletou a míjejí, a zatímco se na sobě navzájem snaží o to surověji a zoufaleji v námluvách, rozmíškách, bojích, milostných pokusech a společenských tenatech vydobýt své vlastní, ale názory druhých už k nerozeznání pokřivené sny a představy, a ono to nejde, nejde, nejde... a vy jste přítomni, každou vteřinou, a mimo jiné i znovuprožíváte vlastní osahávání světa, omyly, vlastní stud, boje i prohřešky, špatně upínané touhy a (ne)smiřování se se stavem věcí... a kamera nic neodpouští... každý fald, špek, zkřivená tvář, nevkusné oblečení, hloupá poznámka, plná ústa, trapno, trapno, a z filmu dojemné mrazení - protože jste zároveň, třeba i nechápavě, blažení, že to smíte cítit, že se smíte dívat, že se vás to dotýká... a zatímco oni všední, korumpují se, vy o ně krásníte svou citlivou, živou zpřítomnělostí, jihnete vděčností, že i jen dívat se, zblízka vidět a chápat, je krásné.... a tak oni svou trapností činí vás vědomými krásy, dodávají vám vědomí vlastní živosti, a možná ještě i životnosti... Jejich ještě pubertální nerozvážnost, od počátku už nasáklá citovým kalkulem a společenskou korupcí, a odsouzená k zoufání (ještě nikdy jsem neviděla na plátně tak zoufalé milování, když se po sobě ty dvě vrhají a chtějí se přesvědčit, že se chtějí, a lapají se a nutí do vášně, a potlačují cizost a rozpaky, protože ony se musejí osudově milovat, jinak co by byl život za bídnou bažinu, nepřehledný a jalový citový močál... a pár let jim to pak vydrží, ten omyl, ta past, do které se spolu vehnaly... )... *** A na druhou stranu - dějinnost. Ani se nenadějeme (ono opravdu, za dvě tři hodinky, kdo by se nadál), a to milostné pubertální klání těch trapných a zároveň dojemně krásných (co už je přece život, než krása nových a nových omylů na cestě za chimérou) pokusů s někým být a někým být se překlopí do hořké bilance, co všechno se z koho po letech nestalo... *** Adele je citlivě a rafinovaně vymodelovaná postava: je to průměrně ošklivá, průměrně sympatická, ne moc bystrá dívka bez obzorů, ale když už se na ni díváte, když už vám ji okolnosti postavily do života, není těžké si ji soucitně oblíbit, oblíbit si tu její psí oddanost, nešikovnost, tupost a o to větší ochotu, poctivost a pomalu rostoucí, leč o to důkladnější a nevykořenitelnější náklonnost vůči relativně nadanějším - Adele je na rozdíl od ostatních postav jediná k sobě poctivá (ale ne dost inteligentní, aby se chápala, natož aby se chápala v kontextu druhých), a když na konci snímku bilance ukáže, co se stalo se všemi těmi budoucími génii a umělci, ona odchází ze scény stejně jako na začátku filmu - nevkusně oblečená, obtloustlá, nepříliš přemýšlející, a sama, zmatená, pomýlená ve svých citech a upínáních, ale jediná nezaprodaná, jediná si neomlouvá žádný kompromis, nevzdává se své bolesti z nešťastné lásky, když už se jí nedovede zbavit - jenže právě, možná na to prostě jen není dost chytrá. To je další silný moment filmu, nikdo z něj nevychází černobíle, cítíte, že nejlepší životní čas právě minul v přípravách a pomýlenostech, a místo tušené velkoleposti přišla jen nutnost se nějak zajistit, a kdo to nedokáže, zůstane trčet jako v poli orvaný strom. *** Jak se ošklivé káčátko i přes polibek prince(zny) proměnilo v hloupou husičku a nekonformní princezna v úplně obyčejnou mamku v sice lesbické a umělecko-filosofické, ale jinak úplně obyčejné a trapné domácnosti. Sny? Pára nad hrncem, kterou rozptýlí čas... *** () (méně) (více)

Galerie (61)

Zajímavosti (25)

  • Natočenie najdlhšej, osemminútovej sex scény trvalo až 10 dní. (megajalec)
  • Film sa natáčal v Robaix, Lille, Livin, Paríži (Francúzsko) a Bruseli (Belgicko). (Arsenal83)
  • Natočeno bylo více než 800 hodin záznamu. (Cheeker)

Související novinky

23. ročník festivalu Mezipatra se blíží

23. ročník festivalu Mezipatra se blíží

31.10.2022

Queer filmový festival Mezipatra nabízí pokaždé to nejlepší z queer světové kinematografie. Desítky filmů a doprovodných akcí na týden ovládnou Prahu a Brno. Letošní už 23. ročník si klade za cíl… (více)

Be2Can: Filmy z Berlinále, Benátek a Cannes

Be2Can: Filmy z Berlinále, Benátek a Cannes

30.09.2016

Festival Be2Can, který se uskuteční v kinech v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci a Zlíně od 6. do 12. října 2016, zveřejňuje kompletní program, jehož ozdobou bude čerstvá držitelka Ceny poroty z Cannes,… (více)

Přehlídka Crème de la Crème II

Přehlídka Crème de la Crème II

12.05.2015

Druhý ročník přehlídky francouzských filmů Crème de la Crème se uskuteční od 13. do 17. 5. v pražských kinech Lucerna, Evald a Mat a poprvé vstoupí do regionů. Do kin za nevšedními zážitky mohou… (více)

Známe první novou bondgirl?

Známe první novou bondgirl?

10.10.2014

Zatímco agent 007 mění tvář jen jednou za čas, jeho dámská společnost je pokaždé čerstvá. A stejné to bude i ve čtyřiadvacáté bondovce, kterou začne Sam Mendes (Skyfall) točit už letos v prosinci.… (více)

Reklama

Reklama