Režie:
Jérôme EnricoScénář:
Jérôme EnricoKamera:
Bruno PrivatHudba:
Michel OchowiakHrají:
Bernadette Lafont, Carmen Maura, Dominique Lavanant, Françoise Bertin, André Penvern, Jean-Baptiste Anoumon, Axelle Laffont, Paco Boublard (více)Obsahy(1)
Paulette je zapšklá stará babka žijící sama v paneláku na předměstí Paříže. Důchod má malý, exekuce jí zabavila skoro všechen nábytek, odstřihli jí telefon a ona neví, jak dál. Jednoho večera se stane náhodným svědkem pochybného obchodu. Vidí v tom znamení osudu a rozhodne se, že začne prodávat hašiš. A proč by ne? Paulette byla kdysi cukrářkou. Její smysl pro obchod i kuchařský talent jsou pro ni dostatečnými trumfy, aby našla originální řešení k provozování svého nového „povolání“. Přesto ale není jednoduché stát se ze dne na den dealerem! (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (197)
Skvělá oddechovka. Je to takové reálné nakouknutí do dnešní Francie. (veselé, ale i jistém slova smyslu smutné) Film po chvilce v táhne do děje a všechno v tu ránu začnete prožívat s hlavní hrdinkou. Její nezdary a její úspěchy a doslova jsem se přistihl, jak jí fandim a držim palce, aby její podnikání vyšlo. Viděno v rámci Festivalu francouzských filmů v Lucerně a musim podotkout, že byl úplně plný sál. 80%. ()
Od Hašišbáby jsem čekal mnohem více. Jérôme Enrico nedokázal z nadějného námětu vytřískat ani polovinu komediálního potenciálu. Jeho scénář je vyveden do absurdnosti, je extrémně zkratkovitý, nekonzistentní a mnohokrát si musí vypomáhat primitivními berličkami, aby se mu děj nerozpadl pod rukama. Co je však hlavní - vtipnost filmu je velmi sporná. Ještě rozpačitější jsou snahy o citovou hloubkovost, které jsou načaty a nedotaženy, a tudíž zbytečné a rušivé. Nejvíce pobavil kněz. Ostatní herci na mě působili velmi průměrným dojmem. 50% ()
Dala bych lepší hodnocení, ale instantní proměnu zatrpklé důchodkyně v kůl babičku jsem nežrala. Vždyť ona jenom dealovala, nekonzumovala. Každopádně příběh je spíš pohádkový a občas tvůrci nevědí, jestli víc řešit realitu (třeba střet s žárlivou konkurencí) nebo vše podřídit srandě (zločinci nepoznají hračky). ()
BACHA OBSAHUJE SPOILERY!!! Ve svobodném světě, o kterém sní každý utlačovaný důchodce v naší republice, žila jedna paní zabezpečená propracovaným systémem sociálního zabezpečení, a proto vůbec neměla důvod uchylovat se k zoufalému kroku, jako je prodej drog. Jako myšlenka na film to nebylo špatný, ale takovou srágoru, co se frantíkům podařila natočit, aby člověk pohledal. Na spravení žaludku, který jsem u tohoto snímku znechucením málem vyzvracel, jsem si dvakrát pustil Bílou vdovu a bylo hej. Jo a hlavně nevolte komunisty, at´ nedopadneme jak ti chudáci francouzi ()
Bílá vdova byla vtipnější, nápaditější a jednoznačně lepší. Hašišbába má zase větší důraz na rasové a sociální problémy (chudák babička Paulette bere důchod 600 euro a nemůže z toho vyžít - schválně, zkuste si to přepočítat na koruny). I tak ale v souboji filmů o drogových dealerkách v seniorském věku vítězí britský film. Ten už totiž od začátku pracuje s nadsázkou, zatímco francouzská komedie je zobrazená zprvu realisticky, aby pak chvilkami neústrojně přecházela do pohádkových momentů. Navíc jsou v logice děje díry jako v ementálu. /26. 2. 13./ Bílá vdova ()
Reklama