Cut
Strih
Režie:
Amir NaderiKamera:
Keidži HašimotoHrají:
Hidetoši Nišidžima, Takako Tokiwa, Takaši Sasano, Šun Sugata, Denden, Takudži Suzuki, Ikudži Nakamura, Rjósuke Takei, Satoši NikaidóObsahy(1)
V Japonsku, zemi, jejíž legendární filmová tvorba Naderiho zásadně ovlivnila, se rozhodl íránský tvůrce usazený v New Yorku natočit svůj nový snímek. Příběh mladého filmaře a milovníka klasické kinematografie Šudžiho, na kterého dotírá mafie požadující zaplacení dluhu jeho zavražděného bratra, umístil na terasu mladíkova bytu, sloužící jako filmový klub, a do baru, kde se scházejí členové jakuzy. Nevábně vyhlížející podnik se stává dějištěm bizarního spektáklu, který je Šudžiho jakýmsi dalším „režijním počinem.“ Sveřepý milovník filmu ze sebe totiž nechá udělat boxovací pytel coby kratochvíli agresivních gangsterů a zároveň způsob splacení dluhu. Svůj rozhořčený výkřik na obranu uměleckého filmu Naderi koncipuje jako metaforický pamflet o příkoří, kterými si v dnešní době musí projít filmař, pokud se rozhodne nekompromisně zachovat věrnost vlastní vizi. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (13)
Ač natočený íránským klasikem, Amirem Naderim, působí film "čistě japonsky" (jako kdyby na režisérské židli seděl Sono nebo Kitano). Velice zajímavý příběh mladého neúspěšného režiséra a cinefila, který si nechává rozbíjet ústa za peníze, aby splatil dluh jakuze (jedna rána za 5000 jenů, no, nekupte to). A taky film, kde je sebedestruktivní chování povýšené na umělecký manifest. Pocta velkým režisérům minulosti, film pro milovníky klasik. ()
47th KVIFF 2012 - ANOTHER VIEW - Jiný pohled (Cut / CUT / Střih) ()
Je to zvláštní pocit (a velmi nepříjemný), když vám před promítáním představí režiséra filmu (podle všeho mezinárodně uznávaného íránského tvůrce), a vy pak trpíte (snad téměř stejně jako podivný hlavní představitel) celých 133 minut v sále, který opouští jeden odevzdaný divák za druhým. A když to pak opravdu vydržíte a zvednete se ze sedadla, zjistíte, že režisér celou dobu seděl přímo u vchodu, kterým prošly v průběhu filmu snad desítky diváků. 47. MFF KV. 2/10 ()
líbil se mi nebo ne? to nevím ani já sám. film od samého zčátku po drsný konec Japonský až do morku kostí. A to ho filmoval nejaponský režisér! ()
Takhle by měl vypadat nezávislý film. Takhle by měl vypadat filmový fanatik (tvořitel). Posledních 20 minut jsem se chtěla schoulit do rohu a plakat... // 47. MFF KV ()
Spojení iránského a japonského prvku vyznívá zajímavě a poměrně brutálně. Hmmm, pro umění se musí trpět, jak nám chudák Šudži, mlácený na potkání, pěkně ilustruje. Nebo že by ne? Že by se nemuselo? ()
Art-Film 2012 Dá sa povedať že film je natočený klasickým kitanovským štýlom, dlhé zábery, rozbieha sa veľmi pomaličky, ale ako vždy koniec stojí zato! Naviac film riešil práve veľmi aktuálny problém, dnes sa už netočia filmy pre umenie ale pre peniaze! Vďaka tomuto námetu som sa dokázal stotožniť s hlavným hrdinom a určite kvôli tomu hodnotím ako hodnotím... Je to síce dráma ale viac rán ste určite nemohli vidieť ani v iných akčných fimoch ;) ()
Představitel hlavní role nám během snímku několikrát vysvětlí, že "film není děvka." Bohužel se nemůžu ubránit pocitu, že si režisér udělal děvky z nás diváků. Nekonečně dlouhé scény a ustavičené omílaní replik dovedlo několik desítek lidí k útěku ze sálu či spánku z nudy. Ti otrlejší, kteří vydrželi tuto filmovou agonii až do konce, byli odměněni filmovým TOP100 režiséra a ne dvakrát originální pointou. Dvě hvězdy dávám za výkon herců a celkovou myšlenku filmu. Přesto si myslím, že filmu "Cut" by pár střihů vůbec neškodilo. ()
Film byl vcelku zajímavý, jen nerozumím některým názorům režiséra, jako třeba tomu, že nejprve pláče nad smutným osudem neobjevených režisérů, aby na konci filmu vyzdvihl hromadu neprofláklejších filmových děl. ()
Hlavní hrdina i režisér tvrdí, že film má spojovat zábavu a umění, podle mě Cut nesplňuje ani jedno. Film jehož dění se dá shrnout jako dvě hodiny záběrů na mlácení hlavního hrdiny, má hlubší myšlenku, která vyplyne až z posledních slov filmu. Chápu, co chtěl autor říct, a chápu i jeho názor, ale formu jakou zvolil...?! ()
Dost šokující a v podstatě jednoduchý snímek, u kterého zcela chápu rozporuplné reakce u publika. Hlavní hrdina, afektovaný milovník klasického filmu, jehož prostřednictvím se režisér Amir Naderi snaží vyjádřit svůj názor na stav současné světové kinematografie, dostává jednu ránu za druhou od mafiánských goril a tímto způsobem se snaží splatit dluh po svém bratrovi. Buďto nejsem až takový pesimista, filmový labužník anebo tolik nechodím s popkornem do multiplexů, ale zas tak černě bych to neviděl - že by se za posledních dvacet let nenatočilo nic, co by stálo za to vidět, mi připadá jako hodně silné a ukvapené tvrzení. Tvůrce je sice fanatik, nicméně výsledný film za to stojí - atmosféra, japonština, schopnost vtáhnout diváka, syrovost a divná chuť po krvi, kterou nechá na patře. Nezafunguje na každého, to je mi jasné. Na mě ale ano. ()
Artové jednou a dost! Pro znalce kinematografie tak trochu nadbytečné, pro neznalce tenhle kousek musí být absolutně nezáživný. Za poctivých 100 kousků na konci má Amir plus. ()
133 minut jen o živém boxovacím pytli a odříkávání úspěšných světových filmů. Kromě toho, že žádný člověk by něco takového nepřežil - jinak byl by to nejlepší boxer na světě, který by porážel soupeře jeho unavením se, ani okolní děj nedával smysl ()