Hobit: Bitva pěti armád

Peter Jackson je vážně šašek. Jak jen si mohl myslet, že natáhne útlou jednu knížečku do tří velkofilmů na způsob Pána Prstenů? Kdyby se nejednalo o příběh z vysoce poutavého a promyšleného Tolkienova světa středozemě, s nejvyšší pravděpodobností by tahle slátanina skončila odpadem. Efekty v bitvě je jediná věc, co je na tomto filmu uspokojivé (i když plné nelogičností). Film je provázen velice otravnými postavami především mezi lidmi a je celkem obtížný úkol se s někým ztotožnit, neboť trpaslíci nejsou zrovna nejsympatičtější bytosti. A to v čele s pološíleným Thorinem. Zbytečná výplň ve formě Legolase, také příliš uspokojení nepřinesla, neboť zde vypadá celkem staře a je to celkem nesympatický egoista, což je v této trilogii celkem populární scénářový balíček. Netřeba dodávat, že se Legolasovo chování zcela vymyká jeho přirozenosti z předchozích filmů. Pak láska mezi trpaslíkem a Elfkou? To už snad nemohou ani myslet vážně. Bylo to trapné a přehnaně se při tom tlačilo na pilu. Co vymyslí příště? Rozdá si to v seriálu černý Frodo s indickým Gandalfem? Mezi klady patří především provedení bitvy, která sice vypadá moc hezky, ale co se vojenské taktiky týče, je uplně nesmyslná. Například: Proč by elfové přeskakovali připravenou štítovou hradbu trpaslíků? Jak je možné že hrstka trpaslíků smířená s porážkou se najednou rozmnoží a rozdrtí drtivou přesilu skřetů když je vede Pavéza? Záchranná akce Orlů je také přitažená za vlasy a o obraně města lepší se nezmiňovat. Meh. A to jsem ani nezmínil, že nejlepší scény byly vystřiženy z kino verze. Dávám 2 hvězdy a jsem opravdu zhnusený! Tým režie toto dílo znásilnil pro peníze na úkor kvality a mírně mi zošklivil dokonce i vydařenou knihu. PS: Prodloužená verze sice nevyvrátí žádné filmové chyby a ponechá v tomto snímku většinu hloupostí všeho druhu, ale stále je to mnohem lépe utvořený celek, na který se docela dobře kouká. Samozřejmě jde především o propracované bojové scény. Special edition: 65% Cinema version: 45% (27.02.2019)

Digitálně epický konec jedné cesty. Pro Jacksona je možná návštěva Středozemě velice osobní událostí, ale bohužel pro mě, to v žádném díle Hobita nedokázal přenést na plátno a vše působí velice rutinně. Jeho hrdinové na mě působí odcizeně, kromě Bilba jím nikterak nefandím, vizuální skladba a některá "překvapení" působí velice účelově (zlatý zvon rozbije provizorní obranný val a pak zmizí?). Poslední díl je v podstatě složen z "původního" konce dvojky, kde se dokončí příběh s drakem Šmakem a pak sledujeme jen pomalou a rozvleklou bitvu, zakončenou osobními příběhy některých hrdinů. Trilogie byla natočená vcelku a tak pilování posledního dílu mělo nejvíce času, přesto na mě působí odfláknutě a obsahuje dost chyb (logických i vizuálních - zvon, nekromant, vývoj bitvy, zjevení beranů...). Přijde mi také dost smutné, že jednu knihu lze rozdělit na tři díly, které trvají vždy více jak 2 hodiny a současně každý díl působí tak, že z něj dalších 20-30 minut někdo vystříhal... je opravdu ta látka tak nosná? Nemyslím si. A ten Legolas je asi Jacksonův kamarád a prakticky vymizení krve z bitev jen ukázkou snahy o pohádku (ale vychází to? Vzali by jste na film, kde umírají stovky postav, přicházejí o hlavu, jsou 10x probudnuti, své děti?). Ve výsledku Hobit těží z původní trilogie, papírově je skoro identický, ale filmově mu chybí ta zásadní atmosféra a osudovost. Je to prostě jen horší kopie... I díky minimalizace mých očekávání (po shlédnutí dvojky) udržela film na 3*. Všem, co jsou filmem uspokojeni závidím! PS: tolik smíchu jsem u takového filmu nečekal, snad byla aspoň půlka situací vtipná záměrně:) PPS: Alfrid to vůbec nemá být, je pro mě jak z jiného filmu, trapné komedie... (13.12.2014)

"Trpaslík, jehož jsem poznal na dně pytle, by nikdy neporušil slovo." Jenže hobit míní a kurz zlata na středozemní burze mění. Ta část s mamoněním mě osobně moc nebavila, ale jakmile se do sebe pustily armády, tak to bylo pěkné pokoukání. Jenže udržet pozornost při asi hodinové bitvě je vysoko nad mé schopnosti a když je celý ten adrenalin zakončen půlhodinovým mudrováním o pravdě pravdoucí, tak to u mě zase na víc než tři hvězdy nevyleze. Nicméně jsem při monitorování přírody dospěl k závěru, že by si Nový Zéland patrně zasloužil, abych ho navštívil, takže se oficiální pozvánce vlády, s V.I.P. pohoštěním a návštěvou rugbyového derby s Austrálií, bránit nebudu. (06.02.2017)

Není to tam. Bylo by pěkné, kdyby bylo, ale hobití produkce zkrátka pozřela sama sebe ve chvíli, kdy se rozdělila na tři filmy. A ne, není nepatřičné to zas a znova připomínat, protože tohle rozhodnutí nejenže z nás vytáhne o dvě kila navíc, což by byl poslední problém, především ale rozbilo děj na nepřirozené kusy. Na co jsme minule čekali tři hodiny (a nedostali jsme to), tedy pořádné střetnutí s drakem, se odbude zcela nevzrušivě během první čtvrthodiny, takže až bolestně poznáme, že nůžky měly původně zastříhat někde úplně jinde a bitka se Šmakem zjevně neměla být vrcholem dlouhé přípravy. Po jejím vyřízení jsem si jen říkal "to bylo fakt snadný" a napětí budované celým minulým filmem vyletělo z okna - tady se mělo ubírat nejvíc. Samotná bitva pěti armád pak sice nezklame úrovní efektů a několika stylovými záběry, už ani ten nejoddanější jacksonofil ale nemůže popřít, že Peter umí bitvu gradovat jedním jediným způsobem a páté deus ex orel po dvaceti minutách teskné hudby v pátém filmu v řadě už působí spíš směšně. Vrcholem Hobita je pro mě jedna komornějších scén (relativně), střetnutí Bílé rady se Sauronem plné efektních nápadů, i když tak trochu rozbíjí kontinuitu děje a můžeme se jen ptát, proč se o padesát let později všichni dohadují, jestli se Sauron vrátil, nebo ne, když zde jsou si tím všichni jistí. Nejsmutnější na Hobitovi ale pro mě je absence jakýchkoli lidských emocí. Už jen proto, že polovina trpaslíků zůstává anonymní a Freemanův Bilbo, nejlépe zahraná postava, stojí většinou stranou. Největší prostor pro hlubší city byl u příběhu Thorinova zešílení (nejspíš dost opsaného od Ejzenštejnova Ivana Hrozného), ale přetaženost téhle linie mě opět od emocí odtrhla. Samozřejmě že "emocionální dopad" na mě nemůžu nikomu tlačit, já si ale nedokážu z toho filmu cokoliv lidského odnést - na rozdíl od Pána prstenů. A tak je to vlastně s celým Hobitem. Okázale nadupané megascény ve mně probouzejí apatii a nezájem, protože mě tu lidsky nikdo a nic nezajímá. A jo, mrzí mě to. Trojka je nejlepší (protože nejkratší a nejdějovější) díl, ale pořád jen lepší průměr spoléhající na kdysi funkční trademarky. 65 % (11.12.2014)