The Zero Theorem

Brazil pre novú generáciu? Asi ťažko! Aj keď Terry Gilliam by ho očividne chcel natočiť. Zero Theorem síce v jadre skrýva množstvo silných tém na zamyslenie, či už je to kritika súčasnej spoločnosti nezdravo závislej na technológiách, vzájomné odcudzovanie sa ľudí kvôli životu v online svete, dokonca hľadanie zmyslu života a nechýba ani riešenie zložitých matematických výpočtov vysvetľujúcich takmer až zánik sveta/skazu ľudstva. Ale čo z toho, keď vo výsledku to je len kvázi filozofický úlet, ktorému v jadre chýba akékoľvek zmysel. Takmer hodinu som dúfal, že by sa mi to nakoniec aj mohlo páčiť, ale Gilliam potom už nekontrolovane vrství jednu absurditu za druhou (otrasné scény na digitálnej pláži, metafyzické poletovanie vesmírom) a akákoľvek tolerancia diváka je preč. Uznávam, že predloha by možno mohla byť fajn, ale v rukách Gilliama sa všetky témy stratili v prezentácii chaotického, až nezdravo bizarného sveta plného pestrofarebných svetielok, prapodivných kostýmov a prazvláštnych postáv, ktoré divák nemá dostatočnú šancu plnohodnotne pochopiť a len bezcieľne tápa a čoraz viac posúva svoje hranice, až mu nakoniec dôjde akákoľvek trpezlivosť. Mám pocit akoby Gilliam v tomto veku strácal všetku súdnosť a strácal sa vo vlastnom koncepte, vo vlastných predstavách, ktorým nevie dať komplexnú podobu. Už to nie je originálne, nápadité, ani hravé. Pripomína mi starého páprdu s Alzheimerom, ktorý nevie schopne podať jednu myšlienku a pritom by chcel točiť na oko intelektuálny film, ktorý je však v jadre len ťažko uchopiteľným projektom. Vizuál je v prvých minútach síce fajn a až sa čudujem, že na niečo podobné Gilliam zohnal financie, ale čo z toho, keď po prvotných 15. minútach sa film doslovne zasekne v jednej miestnosti katedrály (kostolu? alebo čo to bolo?!) a potom už len sleduje čoraz nemožnejšie výstupy vyholeného Christopha Waltza, rapujúcej Tildy Swinton. To už ani nie je herectvo, ale šaškáreň. Vďaka aspoň za tú Melanie Thierry v tesnom kostýme sestričky, inak by som to so Zero Theorem vzdal oveľa skôr. CELKOVO: 1,5* (3/10) (17.07.2014)

V jednotlivostiach výborne poukazujúce na charakter spoločnosti, v akej sa ocitáme a do akej smerujeme. Ak sa pozriem okolo seba na ulici, v električke, v práci, tak mám pocit, že drvivá väčšina z nás túžobne očakáva telefonát, ktorý mu všetko objasní. Zároveň sami sledovaní, sledujeme sledovaných. Zmysel je, samozrejme, v nájdení prostého šťastia v náručí milovanej osoby. Lenže vplyvom pokrivenej práce, internetového sexu, snahy dobrať sa vyššieho zmyslu, informačnej a dezinformačnej explózie, kedy všetci tušia veľa, no nevedia (takmer) nič sa napriek tomu môže stať, že sa vo vysnenoom raji nakoniec aj tak ocitneme. Sami. (07.12.2020)

Hodně rád bych ještě tu jednu hvězdu dal, protože to bylo úplně poprvé, kdy mi Gilliamův vizuál plně sednul a zajímal mě po celou stopáž (no... teoreticky podruhé, ale u Krále rybáře se to asi moc počítat nedá), jenže to bohužel není dostatečně promyšlené, hlavně co se celého toho světa týče, a ani ten námět není využitý naplno. Nápadů to má samozřejmě zase dost, ale opět se jimi Gilliam nechal až moc opájet a s obsahem bohužel nepracoval tak moc jak měl. No a taky zde kopíruje ze svých starších sci-fi, kterým je The Zero Theorem chtě nechtě prostě podobné - a hlavně závěr silně připomene Brazil. Jenže i tak mi to sedlo, nenudil jsem se u toho, byl jsem neustále zvědavý, kam se to celé bude vyvíjet a natočené i zahrané je to fakt dost slušně. I ten svět, ve kterém se to odehrává, je dost zajímavý a proto tolik zamrzí jeho nepropracovanost, protože přímo vybízel k rozvití hlubší zápletky i závěrečné myšlenky - hlavně ty všudypřítomné reklamy venku, kterým nelze utéct. Ty mě snad z celého filmu zaujaly nejvíc a přitom v něm bohužel neměly žádnou větší roli... Ale určitý přesah to má i tak, sice celkem jednoduchý, ale dobře vedený a v závěru i poměrně silně podaný. A za tenhle názor mě určitě bude spousta lidí chtít lynčovat, ale tohle bych si zopakoval radši, než právě Brazil. Neptejte se mě proč, sám to nevím, ale tady mi to podání sedlo prostě víc. Možná, až se mi to rozleží v hlavě, to tu rozliším a tu čtvrtou hvězdu přidám, ale zatím pro ni bohužel nenacházím důvod. A fakt mě to mrzí, protože Gilliam mi sedne skutečně jen výjimečně, jen je to prostě nedopracované a osudy vedlejších postav nejsou pořádně uzavřeny. Ale uvidím časem, tady to hodnocení mám fakt dost mezi. Silné 3* (07.05.2022)

Další z Terryho temných pohledů do budoucnosti. Tenhle svět je chaotický, klaustrofobický, skoro až cynicky otravný svou přetechnizovanou všudypřítomností. Hlavní hrdina, zmítaný snad všemi fobiemi pramenícími z té nicoty kolem něj, má jedinou naději vymanit se díky tajemné Bainsley, jenže i lásku poznává spíše virtuální než tu pramenící z její reálné chemie. Zmatený, skoro až autistický Chris Waltz, zabydlený v tomhle filmu po celou její délku, byl zajímavou figurkou v rukou režiséra, ale zaujali mě spíše herci s menším prostorem, třeba další z chameleonských rolí Tildy Swinton nebo prodejná a záhadně zamilovaná Mélanie Thierry .. (12.08.2014)

Tak jako mě nedávno maximálně potěšil nový Jarmusch, potěšil mě teď i nový Gilliam. Nedoufal jsem, že by ještě na stará kolena natočil film srovnatelný s geniálním Brazilem, ale povedlo se. A nelze jinak, než tenhle film s Brazilem srovnávat, skrze Brazil ho komentovat, protože se Brazilu hodně podobá. Takže: Pokud se vám Brazil líbí, měl by se vám líbit i The Zero Theorem. Stejně jako u Brazilu platí - úžasná hravost a fantazie, nekonečně nápaditá, typicky gilliamovská výpravnost, fantaskní děj zaplněný bizarními postavami... Ale ani omračující, úchvatná a bombastická vizuální stránka bohužel nezastře fakt, že filmový příběh neskrývá žádné velké moudro a poselství, ačkoliv je jeho leitmotivem Gilliamovo oblíbené téma - hledání smyslu života. Na film se hezky kouká, ale obsahově je myslím hodně plochý, i když to zpočátku tak nevypadá. A ta pohádka, kterak se do starého ošklivého povislého chlapa zamiluje mladá krásná samička, která v bílém latexu a zrzavé paruce vypadá jako ztělesněný sex, to už není orwellovská groteska, ale jen úsměvná erotická fantazie starého dědka (promiň, Terry). Nejlepší věta z celého filmu je jeden z úvodních reklamních sloganů: "Znuděni buddhismem, otráveni scientologií? Církev Batmana Vykupitele může být odpovědí!" Škoda, že filmový děj nešel radši tímhle směrem... (04.08.2014)