Hluboko

Pokud islandskou ódu na plavání prsou srovnám s jinými plaváčky dostávám nejvěrohodnější snímek. Ne vždy musí být přeživším ten nejsympatičtější. Guli je obyčejný obtloustlý mamánek, který kromě neobvyklé fyzické zdatnosti měl i velké štěstí, že přežil. Pan Baltasar Kormákur natočil krásný snímek o vůli přežít. (03.05.2013)

Islandský surviválek o rybáři, který se zachránil několikahodinovým plaváním v Severním ledovém oceánu, a ze kterého vyplývá, že tlusťoši mají v ledové vodě daleko větší šanci na přežití díky tuku, který udržuje teplotu a nadnáší nad vodou. Slušnej film, akorát já otevřený moře a vodu moc nemusím, tak jen lepší tři. 69% (14.09.2013)

Baltasar Kormákur je s přírodou neodmyslitelně spjatý. Na takřka každý jeho film má příroda nějaký vliv a nejinak to je i v případě tohoto filmu. Hluboko je o krásné, byť nesmírně drsné, islandské přírodě a vypráví příběh, který se opravdu stal, leč mu dosud nikdo nedokáže uvěřit. Příběh člověka, kterého perfektně hraje Ólafur Darri Ólafsson, a který přežil vlastní smrt. Místy je to hodně temné, nic není vidět a koukáte spíš do černoty, než abyste něco viděli. Navíc hlavní postava si hodně povídá s racky, a kdekdo by si mohl říct, že je to bláznovství a zfušovaná zfilmařina. Jelikož už ale za ty léta vím, že Islanďané mají lásku k přírodě silně zakořeněnou (až na ty sežraný papuchálky), tak pro to mám pochopení a musím říct, že mi všechno totálně sedlo. Člověk je tvor nepředvidatelný, za jakýchkoliv okolností. (09.10.2020)

Technicky kvalitne sfilmovaná zaujímavosť o týpkovi, ktorému sa pre fyzické predispozície podarilo neslýchané. Flashbacky, ktoré nám o ňom hovoria viacej, herecký výkon hlavného predstaviteľa, ani širokoúhlo a cez filtre nasnímané prostredie islandskej lokality však neubránia dojmu, že to malo ostať na poli kvalitného dokumentu. Divák, odchovaný na dokonalých búrkach, čaká od podobného celovečeráku predsalen hutnejšiu story. (20.04.2013)

U Ódina, to byla tedy ledová koupel! Já byla zmrzlá už při úvodních záběrech islandského ostrůvku, co vyhlížel jako sněhová dekorační koule a jen pouhé nalodění v mrazivém rozbřesku by mě zabilo, jako úlevu nevnímám ani kocovinu z předešlé pijatyky, plus sto dvacet vykouřených cigaret... Fascinující příběh, který z velké části sestává ze skřeků mezi plaveckými tempy a hovorů s rackem, místy si zahrává s hororem i laškuje se zázrakem a nenudí ani na chvíli... Věcná - proč nemají námořníci každý svůj dalekohled a musí se tahat vždycky o jeden? :-) A jinak - špeků se nezbavujte, nikdy nevíte, jestli právě ty vaše neobsahují tulení složku, která se může hodit, třeba při plavbě ledovým Atlantikem. (01.12.2013)