Gangy z Birminghamu

Někde mezi 3 a 4.. Sice mě to docela bavilo, ale je to točené tak moc na efekt až to občas sklouzává do karikatury. Jedním příkladem za všechny je Brodyho variace italskoamerického gangstera který je se svým párátkem v hubě, gestikulací a kloboukem sraženým až absurdně do čela, souborem těch nejprimitivnějších klišé které ve výsledku působí až komicky (nehledě na to jak kvalitně hajzlovsky je ta postava napsaná).. Faktem taky je, že opravdu napjatý jsem začal být až v průběhu čtvrté série. Do té doby mi to bylo tak nějak jedno a vlastně jsem neměl o nikoho strach (jednak jsem věděl, že se z toho vždycky nějak vysekají a druhak bylo fakt těžké vytvořit si vztah k postavám které jsou v zásadě banda dementů bez hodnot).. Zde často zmiňovaný Boardwalk Empire je o několik levelů výše.. U Peaky Blinders jsem za celou dobu vlastně ani nerozluštil o čem to jako celé vlastně je. Jakože jasně, že chápu děj, ale nějaký ucelující motiv s přesahem, něco co by tomu celému dalo smysl, co by mě připoutalo k obrazovce a donutilo držet postavám palce..to jsem tam nenašel.. Ale Murphy, Hardy, Anderson, Wallis a pár dalších s podporou Cavea a PJ to tahají nahoru a nakonec tomu člověk ledasco odpustí.. Takže vlastně dobrý.. EDIT: Pátá série pořád s přehledem drží standard.. Zase ale platí, že jde o hodně poutavý příběh, vyprávěný skrz pozérské obrazy.. (09.05.2018)

Peaky Blinders byli vždycky víc o póze a o tom jaká cool hudba hraje na pozadí zpomaleného záběru ve kterém hlavně samopalů vykukují z mlhy a cigaretového kouře.. Vždy si to ale udrželo jakous takous koukatelnost. V šesté sérii padla kosa na kámen, nebo, přesněji řečeno, tubera na mozky scénáristů a rozlučka to teda není bůhvíjak důstojná. Škoda. (10.04.2022)