Nesmrtelný

„Nesmrtelný Ital, zase z hrobu leze, kdo seriál neznal, naskočí mu léze.“ Vsuvka mezi 4. a 5. řadu Gomory, s flashbacky do sirotčince, pohříchu bez jeptišek (přitom o nich Ciro vždy básnil). A když seriál neznáte? Pak oceníte OKÉNKO INFORMACÍ: [][] Ciro di Marzio je plešatý sirotek a plaváček, včera králem Neapole, dnes úředně mrtvý. ## Kromě vadného držení těla má vadný i charakter. ## Kam Ciro příjde, sto let tráva neroste. ## Mafiánské dohody padají, příměří bere za své a začíná válčit každý s každým. ## Ciro se střídavě přidává na jednu či druhou stranu, kuje pikle s třetími i čtvrtými a úplně všem slibuje hory doly, „Až zvítězíme.“ ## Na gangsterských schůzích žvaní o svobodě a do mafie zavádí demokracii, pomalu i hlasování. Oblíbená fráze: „Musíme si navzájem věřit,“ což si i rozverně pobrukuje, kdykoli ostatním mydlí schody. Ten se měl narodit v Palermu. Cosa Nostra rozložená, stovky mrtvých, celé klany vyhubené po meči i po přeslici a soudci Falcone a Borsellino bez práce, jen křížkují fotky mafiánů na nástěnce. [][] Závěr výbušný aneb Ciro pyrotechnikem. Nakonec ruského bosse odstřelí před jeho netečnou (!!!) ochrankou, se slovy: „Konečně budete svobodní.“ Tyhle seriálové kydy poznávám. Celej Ciro. (30.10.2023)

Taliani sa opäťraz vytiahli! Po ich (podobnom) filme Suburra, je to ďalší film, ktorý stojí za to vidieť. Tempo je síce pomalšie, no nedá mi nespomenúť vynikajúci soundtrack. Okrem zaujímavého hlavného predstaviteľa, ktorý toho síce veľa nenarozpráva, zaujme aj netradičné prostredie či už na severe Európy alebo na juhu v Neapoli. PS: zo seriálu som nevidel ani jednu jedinú epizódu... (15.04.2020)

Ono to bylo celou dobu za 4, ale ten konec, ten mě rozebral, já prostě mám slabost pro chlapský přátělství až za hrob a dál. Je to možná patetický, ale kdo vyrůstal na Žižkově tak může tomu rozumět víc. Ciro byl nejvýraznější postava seriálu Gomora a tak se nedivím, že dostal vlastní film a je super, drsnost zůstala, ale přibyla pořádná porce zásad, který vedou Cira k rozhodnutím a povaze jakou má, což ti velmi dobře objasňují flashbacky z Cirova dětství. Cesta do hlubin Cirovi duše je pro mě úplný gangstersko - chlapský balzám. Tradičně výtečný hudební doprovod. Není co řešit, jasná pět (24.10.2020)

Pro fanoušky seriálu Gomora asi povinnost, přestože to žádná velká pecka není. Spíš to vypadá, že když v seriálu skončil M. D´Amore, tak chtěl chytit šanci za pačesy a využít momentální popularitu své postavy. Napsal kus scénáře, stoupnul si za kameru a zároveň si střihl i hlavní roli. No, na jednu stranu obdivuhodnej výkon, na druhou ten výsledek, to prostě není ono. Už jenom to, že se fanoušci na jeho postavu těší a on přitom za celý dvě hodiny řekne jen pár vět, jinak se zachmuřeně čumí, nasazuje si a zase sundává sluneční brýle. A to je prostě málo! Linka flashbacků z jeho dětství je možná zajímavá, dozvíme se, jak se vlastně dostal k mafii, ale postupem času začne nudit. Naopak odkazy na seriál potěší. V Itálli sice nejnavštěvovanější film za poslední dekádu, ale jinak slabej odvar skvělýho seriálu. (07.07.2020)

Cože? Jak je toto možné? Ciro aneb brejličky a cigáro žije? Ani jsem pomalu nestihl postřehnout, jak se to vlastně stalo (jo, musel jsem si to rewindnout)... a hlavně jsem měl za to, že už jsme se s ním rozloučili a tohle bude spíš nějaká retrospektivní záležitost. Ale ni. Žijeme a hezky nekompromisně se dostaneme zase do starejch drsnejch kolejí. K tomu nějaké to dokreslení detailů z dětských let. A to je vlastně všechno. Teda lotyšská situace kolem jeho byznysu se vyvinula díky němu opět úplně náramně, ale jinak je tenhle film jenom asi taková berlička, aby se jeho postava mohla objevit v páté sérii Gomory. Průměrná berlička. (02.04.2024)