Reklama

Reklama

Žut

  • Západní Německo Der Schut (více)

Obsahy(1)

Jméno Žut vnáší do srdcí obyčejných lidí děs a hrůzu. Bandita, který se takto nazývá, za pomoci svých pohůnků ovládá širokou oblast Balkánu a nezalekne se před žádnou odporností, která by mu upevnila jeho moc a bohatství. Jednou z jeho nejnovějších obětí je i francouzský obchodník Galingré. Zprávu o jeho únosu donese k lordovi Davidovi Lindsayovi obchodník s drahými koberci Nirwan. Lord vyhledá proslulého hrdinu zvaného Kara ben Nemsí, jenž si již získal slávu na Divokém západě pod jménem Old Shatterhand, aby ho požádal o pomoc. Kara v doprovodu věrného pomocníka hadžiho Halefa Omara okamžitě vyráží na cestu po stopách banditových pohůnků. Zanedlouho přijíždějí k usedlosti rolníka Oska, kterou napadli a vypálili Žutovi muži jako trest za to, že jim odmítl vydat část úrody. Současně unesli Oskovu dceru Čitu. Ke Karovi se přidává její snoubenec Omar, jenž přísahá pomstu za životy svých blízkých. Čitě se mezitím podaří utéct a zachrání ji Nirwan, jenž ji odveze do svého sídla. Uhlazený obchodník ale není tím, kým se zdá být.
Po ohromném diváckém úspěchu Pokladu na Stříbrném jezeře v produkci Horsta Wendlandta se začal po zlaté žíle v podobě adaptací románů Karla Maye poohlížet také konkurenční producent Artur Brauner. Po právně problematickém snímku Old Shatterhand, který mohl natočit jen díky tomu, že Wendlandtovo výsadní právo na Mayovy indiánky obešel faktem, že film vznikl podle původního scénáře a nevycházel z žádné předlohy, se Braunerova pozornost obrátila k Mayovým románům zasazeným do jiných prostředí než Divokého západu. Na základě odborného posudku, jenž si nechal vypracovat již v roce 1963, pouze několik měsíců po premiéře Pokladu na Stříbrném jezeře, se jako první rozhodl do filmové podoby převést dobrodružstvím a dramatickými zvraty nabitou knihu "Žut", závěrečnou část cyklu "Ve stínu padišáha", zasazenou do balkánské oblasti Osmanské říše. Role Kary ben Nemsího, tedy postavy totožné s Old Shatterhandem, logicky připadla Lexu Barkerovi. Také do dalších partů byli obsazeni populární představitelé a známé tváře z dříve natočených mayovek. Halefa hraje Ralf Wolter, jenž se v roli komické figurky osvědčil již coby Sam Hawkens, a podobně part za všech okolností korektního anglického sluhy připadl Chrisu Howlandovi, představiteli roztržitého Brita Tuff-Tuffa z Vinnetoua. Hlavního záporáka opět ztvárnil italský herec Rik Battaglia a part dívky v nesnázích připadl Marii Versiniové, kterou k velké popularitě katapultovala role Nšo-či. Režie byla svěřena Robertu Siodmakovi, zkušenému řemeslníkovi, který v předchozích desetiletích působil v Evropě i USA a proslul jako autor výtečných noirových snímků Zabijáci a Pláč města, ale i populární dobrodružnou komedií Pirát Vallo či působivým detektivním dramatem z války Noc, ve které přišel ďábel. Finální scénář napsal Georg Marischka, jenž v padesátých letech režíroval tehdejší adaptaci mayovky Karavana otroků. Natáčení opět probíhalo v osvědčené Jugoslávii, tentokrát především v oblasti kosovského města Peć. (Česká televize)

(více)

Recenze (92)

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

Lex Barker na chvíli nechal Old Shatterhanda Old Shatterhandem a pustil se do mayovek pro změnu orientálních. To u indiánek nezůstalo bez následků, ale to je již jiná kapitola. A kdo že je ten odvážný a čestný hrdina Kara ben Nemsi? Žádný strach, to nám hned na začátku prozradí Hadschi Halef Omar v podání Ralfa Woltera. Producent Arthur Brauner nechal vypracovat scénář ještě před natáčením své vlastní mayovky ´Old Shatterhand´, aby se přeci jen od té Ameriky krapet odlišil. Rodinný příběh má přes své dobrodružství i unylou pohádkovost, což kouzlo mayovek přeci jen krapet sráží na kolena. Humorný charakter Sira Davida Lindsaye a jeho sluhy je v rámci odlehčení vážnosti hlavní dějové linky přirozeným přínosem, ale v tomto případě čeho je moc, toho je příliš. Děj se zabývá posledním dobrodružstvím Kara ben Nemsiho v tomto kraji, jak prozradí konec, což svým způsobem vyznívá podivně. Je záhadou, proč se tak Brauner rozhodl. Nevěřil v přijetí diváků? Těžko říct. Každopádně se jednalo o příjemnou změnu. Mayovky z Orientu do dnes nejsou tak známé jako indiánky z Ameriky, a i když je děj očekávaně své knižní předloze na hony vzdálený, film jako takový potěší, i když na tom má největší zásluhu právě přítomnost Lexe Barkera. Přiznejme si, že bez něj by to prostě nebylo ono. ()

sud 

všechny recenze uživatele

Kvalitní Mayovka, jedna z nejlepších z těch bez Vinnetoua. Lex Barker jako Kara ben Nemsi má velký prostor ukázat své umění a Ralf Wolter jako jeho průvodce Halef je taky dobrej. Navíc krásná Maria Versini jako Džita a Rik Battaglia v roli záporáka Žuta. Žut je asi nejdrsnější záporák ze všech Mayovek. Filmu dominuje krásná autentická příroda a mohutná hudba. Čtyři hvězdičky po právu zasloužené. ()

Reklama

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

May má buď velmi malou fantazii nebo ví, co zabírá na kluky. Vždy když hlavní záporák má bezvadnou příležitost zabít Kara ben Nemsího, nevyužije ji. Postavy se neustále nechávají zajímat, aby se mohly osvobozovat a zase zajímat a pak se někam harcovat a to vše jen proto, že jedinou zápletkou je "Zlý Žut zajímá lidi, trápí lidi, je třeba jej odstranit." Děj tak i přes neustálou akci totálně stagnuje, jako v nějaké klukovské hře na vojáky, v níž děti "umírají" a zase "ožívají", moc jim nejde o to, za co bojuje, spíš o pronášení "velkých" frází, pobíhání po lesi a dělání "pif paf." May ale už nebyl kluk, můžu na něj mít jiná měřítka. +++++ V Žutovi se mi zcela proti mému očekávání nejvíce líbilo, jak komická dvojice lorda a sluhy pomocí polního vybavení proměňuje své zajetí v kobkách v Anglii. ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

Old Shatterhand utekl od indiánů k muslimům a stal se Karlem z Německa. Ano, z toho Německa, ve kterém Alláh trestá pracující lidi daněmi. Karel přitom předvádí standardní střelecký i boxerský výkon, ale ve výsledku se musí sklonit před svými spoluhráči. Třeba takový Hádží Halef Omar ben hádží Abú'l Abbás ibn hádží Dávúd al Gossarah je v souladu s knihou zábavně neschopný, ale ani on nemá na sehrané hláškující duo lord Lindsay - sluha Archibald. A taky musím ocenit, kterak se Nšo-či proměnila v ještě krásnější Džitu. To je pro heterosexuálního diváka opravdu příjemný pohled. ()

Kakho-oto 

všechny recenze uživatele

Když jsem tento film viděl před 14 lety poprvé, byl jsem spíš zklamán. Očekával jsem více akce a méně humoru. Postupem času jsem si film oblíbil natolik, že mu dávám plných pět hvězdiček (čtyři by byly objektivnější). Film vsadil na přijatelný humor, napětí (byť pro čtenáře a pro diváka po prvním shlédnutí není překvapením, kdo je Žut) a na překvapivě dobré výkony skoro všech herců. Film je narozdíl od drtivé většiny ostatních filmů na motivy K. Maye alespoň z 50-60 procent natočen podle knižních předloh (knihy V roklinách balkánských, Zemí Škipetarů, Žut - tj. poslední tři díly cyklu "Ve stínu padišáha"). Naprosto výborná hudba, krásné a téměř autentické prostředí (bývalá Jugoslávie představuje albánské prostředí), odpovídající stopáž (není dlouhá, kratší stopáž by filmu uškodila, poněvadž by z knih bylo vynecháno něco podstatného). Osobně mám z orientální trilogie přece jen radši následující snímek "Divokým Kurdistánem." Až na slavnou mayovskou čtyřku a film Old Shatterhand jsou podle mého názoru první dva filmy orientální série tím nejlepším, co bylo v 60. letech natočeno podle nebo spíše "podle" díla Karla Maye. 90 % Howgh! Zajímavé je, že knižní předlohy byly použity v 70. letech, kdy byl natočen seriál Kara ben Nemsi (celkem 26 dílů - stopáž á 25-30 minut). Tento seriál se ještě více drží románových předloh. V roce 2009 chtěli Němci natočit film "Ve stínu Žuta." Z tohoto projektu však nic nevzešlo, poněvadž je prý choulostivé točit dnes film, ve kterém se jakkoliv odráží střety či soužití muslimů s křesťany... (jak bylo uvedeno v německých článcích z internetu). ()

Galerie (14)

Zajímavosti (17)

  • Celé jméno hlavního hrdiny zní Emír Hadží Kara ben Nemsí Efendi. (Hans.)
  • Premiéra filmu se konala dne 20. srpna 1964 v hamburském kině "Die Barke". (hippyman)
  • Kdo by si chtěl potrápit paměť, tak může zkusit plynně říci plné jméno Halefa (Ralf Wolter): Hadži Halef Omar ben Hadži Abdul Abbas ing Hadži Dáwúd al Gosara. Kdo ještě nemá dost, nechť vysloví bez zadrhnutí jméno Archieho (Chris Howland), sluhy sira Davida Lindsaye (Dieter Borsche):  Archibald Douglas Jonathan Timothy George Kenneth Clarence Caldwell of Gowey Filbert Percival Brian Winston Oliver Howard Christopher Marmaduke of Phip. (Robbi)

Reklama

Reklama