Pompeje

Nechapu, proc se musel Anderson srat s nejakym pribehem o zamilovanym gladiatorovi a pomste za vrazdu rodiny, velkoleposti to beztak na Gladiatora nema a ac jsou souboje docela pekny, precejen serialovej Spartakus je naprosto jina uroven. Navic kazdej beztak ceka, az se o slovo prihlasi sopka. Kdyby aspon ten Harington za neco stal, neda se mu sice uprit, ze si zamakal ve fitku, ale stejne oproti jinejm gladiatorum je to takovej chcipacek, navic absolutne bez charisma nebo hereckyho nadani. Ne ze by me ty prvni dve tretiny vylozene nudily, Anderson dokaze natocit zabavnej film, ale zaver je daleko lepsi, zdemoluje se komplet vse za podpory solidnich triku a kdyby to takhle bylo uz od zacatku, mozna bych uvazoval jesli ne o 5, tak urcite o 4*. (10.05.2014)

Po zjištění, že půjde o akční katastrofickou romanci mé nadšení lehce opadlo (teaser trailer totiž působil spíše jako nefalšované historické drama), nicméně nakonec jsem na film přeci jen vyrazila a peněz nelituji. Paul W.S. Anderson, jehož žánrová nevyhraněnost mě nepřestává udivovat, se tentokráte pustil do zfilmování jedné z nejprofláklejších (myšleno v dobrém) přírodních katastrof v dějinách lidstva a světe div se, výsledek je překvapivě dobrý. Ano, něco jako zkáza Pompejí by si určitě zasloužilo dramatičtější pojetí, které by se více zaměřovalo na samotnou katastrofu než na typicky "hollywoodský" příběh, ale pevně věřím, že se časem taky dočkám(e).:-) Andersonovy "Pompeje" si na nic nehrají, netouží po titulu blockbuster roku (to by nešly do kin v březnu), jejich primárním úkolem je diváka - lze-li to tak vzhledem k náplni snímku říct - pobavit. Film je to nenáročný, pěkně udělaný (nevím, jaké je 3D-čko, ale záběry na řítící se materiál obklopený popelem mohly vypadat dobře...), za zvláštní zmínku určitě stojí práce Clintona Shortera, jenž nenápadně zamaskoval ostatní nedostatky (navíc mě momentálně nenapadá žádný jiný film, který by měl po celou dobu svého trvání tak výrazný hudební doprovod), popřípadě Kit Harington (ten chlap je vážně kus XD) a Kiefer Sutherland, jehož slizký římský záporák je sice jak přes kopírák, ale přejete mu pomalou a bolestivou smrt a tak to má být.;-) P.S.: "Noahu", ty si můžeš jít s brekem sežrat nějakej kořínek nebo zmasakrovat pár potomků Kainových, protože tomuhle popcorňáku nesaháš ani po kotníky. (29.03.2014)

To si takhle jednou leželi Paul Anderson a Milla Jovovich u velkého bazénu ve svém přepychovém bejváku na floridské pláži, na stole hroznové víno, v láhvi Richebourg ročník 61, z talířů přepadávaly lanýže a krabí klepeta a nudili se. „Hele, Millo“, přemítá Paul, „chtělo by to náš manželský vztah nějak oživit, dát mu nový impulz!“ - „No jo, Paule, napadá mě pouze nová, krásná, přepychová plachetnice. Tu ještě nemáme, to by byla ta jiskra, kterou v našem životě potřebujeme!“ – „To máš Millo pravdu…“, dí Paul “…plachetnice by byla fajn, má jí i Abramovič, ten co má tu Chelsea, nebo jak se ten soccer tým jmenuje a moc si jí pochvaluje. Ale kde na ní vzít? Resident Evily už tolik nesypou. Já mám nápad! Natočíme….“ – „Resident Evil 6 and Three Musketeers: Revenge From the Past!!! Crossover, po kterém se diváci utlučou!“ , přeruší ho s nadšením Milla. - „Neee…“, mávne rukou Paul „…musíš na to jít chytřeji. Přeber si v hlavě, které filmy v posledních letech nejvíc sypaly? Ale OPRAVDU sypaly? Titanic a Gladiator!!“ – Mila vykoulí oči na Paula, až jí zaskoči lanýž v krku. A Paul vstane z křesla, evidentně ve svém živlu, a vypráví tak vášnivě, až u toho šermuje rukama. - „Smíchat tyhle dva bijáky dohromady, to by byl zářez! POMPEII by se to jmenovalo! Z Gladiatora ukradneme gladiátorské zápasy, celý jejich koncept, průběh i pointu, z Titanicu tam narveme osudovou lásku, ať si i dospívající holky přijdou na své. Hlavního hrdinu bude hrát nějaký mladý fešák, nevadí, že neumí hrát, holky tohle neřešej. A na scenáři ušetříme, ten není důležitej, hlavně ať tam je nasráno co nejvíc digitálních triků. Jooo, tohle bude hit!!“ kříčí nadšením Paul, až se mu dělá tik v oku. „Millo, to bude KURVA VELKÝ HIT!!!“. - Milla chvilku přemýšlí, polkne hrozen vína, přelomí klepýtko a pak se mrazivě, v očekávání kladné odpovědi, zeptá: „A miláčku, bude tam role i pro mě?“ (03.05.2014)

Tak co, klucí? Tesilky škrtily při tom zhodnocování tupé gladiátorské vyvražďovačky? Špatně se při tom hloubalo nad předsókratovskými principy dialektiky Zénóna z Eleje? Že prý Pompeje nenabízí obhajobu Parmenidovy nauky o nedělitelnosti bytí a nemožnosti pohybu? No kurva! Žehrovali jste na nedostatek epikurejského axiomu, že strachu z bohů netřeba jakožto i ze smrti? I vy klucí jedni! Nebylo vám po chuti trochu lásky a potu na pozadí epické přírodní katastrofy, že jste tu tím tak ostentativně pohrdli? Existencialismus vás úplně zkazil, vy ch*y*t*r*o*l*í*n*i. Pompeje snad poprvé ukazují příběh, který zaujme i bez zpomalujících záběrů a zcela dokonale hraje hru na kočku a na myš, kdy se mírné otřesy neustále připomínají a nenápadně útočí a hlavně oznamují: "Vaše starosti bychom chtěly mít." Načež v situaci nejkritičtější sopka vychrlí své smrtící magma, které se nám zprvu může jevit jako osvobozující. Přísahám, že se ještě nikomu nepovedlo vytvořit takovou symbiózu mezi živlem a osudem člověka. A že tu takových pokusů bylo, že pane Emerichu? (30.05.2014)

Jakožto výplachový blockbuster Pompeje obstávají celkem bez problému. Jediné, co filmu výrazně ubližuje je uchcany PG-13 rating, který bolí hlavně proto, že většina děje se odehrává v gladiátorské aréně. Navíc, kdo se trochu vyzná v historii, tak ví, že Pompeje byly něco jako hardcore verze Sodomy a Gomory ... smolík. Ale jak říkám, pořád se tu někdo řeže nebo to tu digitálně vybuchuje, takže ani "minimalistické" herectví Kita Herinka (který je vlastně jen o něco starší verze Taylora Lautnera) moc neruší.... Prostě a jednoduše, blbost tu jede na celé čáře, tečka. (31.07.2014)