Pompeje

Pompeje jsou přesně tím filmem, kterej než vyšel, tak už jsem četl celou kupu názorů od samozvaných odborníků, že ten film vlastně bude stát uplně za hovno. Točí to totiž Anderson a ten nikdy nenatočil dobrej film. Zdejší písálci a všeznalí odborníci měli názor jasnej ještě předtím, než film vůbec viděli. Co bych taky čekal jinýho. Já pro změnu držel hubu a čekal, až se na film podívám sám. A musím říct, že jsem byl překvapenej slušnou filmařinou, která ale byla zasazena ne do antického Říma, ale do antického Říma upraveného Američany. Ale já to překousnu. Líbili se mi herci, líbil se mi příběh a hlavně se mně líbila druhá půlka filmu, která z prostředí udělá totální peklo. Ve svém oboru tak Andersenovi nemůžu nic vytknout, tohle je prostě přesně to, co jsem od něj čekal a co jsem si také parádně užil. (11.05.2014)

Tak na tenhle spektákl jsem šel s tím, že přesně vím co od něj čekat a víceméně jsem to i dostal. Očekával jsem bezmozkovej vejplach z nějakými těmi souboji a smrští gigantických digitálních efektů. Tak nějak to dopadlo nebylo to špatný, ale mohlo to bejt lepší a teď zkusím rozvinout proč. Takže v první řadě zapomeňte na jakoukoliv originalitu příběh je jedná velká hromada klišé který už tu byli asi tak 50x hlavní hrdina kterýmu jako dítěti zmasakrovali lid on přežil stal se bojovníkem potažmo gladiátorem a musel bojovat za svoji svobodu (tenhle námět se velmi úspěšně recykluje od dob Conana je asi tak zhruba v každým druhým filmu) Netradiční je tu určitě taková žánrová rozpolcenost kdy film kombinuje klasickou historicky dobrodružnou zábavu z katastrofickým filmem a po pravdě moc to nefunguje. Jasně, že příběh je tu takovej jakej je jenom proto, že tu prostě aspoň něco jako příběh musí být. Jenomže já doufal, že příběh který je opravdu podle očekávání neskutečně stupidní tu bude jenom na pozadí té katastrofy a ono je to spíš obráceně. Samotné katastrofě se film věnuje spíš jenom okrajově v poslední půlhodině aby si tvůrci zablbli z totální destrukcí za pomoci fantastických efektů, což je škoda, protože ta destrukce je famózní. Už v traileru ty efekty vypadali fakt vymazleně a musím se přiznat, že se mi fakt líbili akorát, že film prostě působí dojmem, že je to hlavně story o hrdiném otrokovi co náhodou najde člověka co mu vyvraždil lid, který je náhodou vysoce postaveným politikem. No a náhodou se zamiluje do na první pohled nedostižný ženský, která se do něj náhodou zamiluje taky jo a jenom tak mimochodem tam vybouchne nějaká sopka aby všechno a všechny doslova pohřbila. Sorry, ale takhle to na mě prostě působilo. Jinak co se technické stránky týče, tak v první půlce je hodně soubojů ve kterých se sice stříhá jako o život, ale aspoň se neklepe kamera a tvůrci si odpustili i ty dementní zpomalovačky kvůli použití 3D efektů který mě maximálně nasrali v posledním Herkulesovi. Vůbec 3D je tu (díkybohu) využitý hodně málo. Na druhou stranu pak člověk přemejšlí proč by si měl připlácet na vstupným, aby viděl pár bortících se sloupů létajících ohnivých balvanů a občas něco vystřelí do kamery a tím to hasne takže 3D opět naprosto k prdu. Takže abych to zrekapituloval tak Pompeje jsou lehce nadprůměrnej no brain vejplach kterej rozhodně neurazí když od něj čekáte, že bude přesně tímhle, tady nejde o logiku, originalitu, ani o historickou pravdu. Tady jde o nenáročnou zábavu, kde mě však jak ještě musím uvést příjemně překvapil konec. Na to jak je film nacpanej různými klišé od začátku až do konce tak na úplném konci jsem čekal klišé největší a ono nepřišlo. Konec mě fakt potěšil ve zkratce MEGA SPOILER : Nikdo nepřežije! Všichni chcípnou a hotovo! KONEC SPOILERU to se mi zamlouvalo a beru to. Takže v konečným výsledku mám tak nějak smíšený pocity, ale nakonec to docela ušlo a moje hodnocení je 60% (24.03.2014)

Tak co, klucí? Tesilky škrtily při tom zhodnocování tupé gladiátorské vyvražďovačky? Špatně se při tom hloubalo nad předsókratovskými principy dialektiky Zénóna z Eleje? Že prý Pompeje nenabízí obhajobu Parmenidovy nauky o nedělitelnosti bytí a nemožnosti pohybu? No kurva! Žehrovali jste na nedostatek epikurejského axiomu, že strachu z bohů netřeba jakožto i ze smrti? I vy klucí jedni! Nebylo vám po chuti trochu lásky a potu na pozadí epické přírodní katastrofy, že jste tu tím tak ostentativně pohrdli? Existencialismus vás úplně zkazil, vy ch*y*t*r*o*l*í*n*i. Pompeje snad poprvé ukazují příběh, který zaujme i bez zpomalujících záběrů a zcela dokonale hraje hru na kočku a na myš, kdy se mírné otřesy neustále připomínají a nenápadně útočí a hlavně oznamují: "Vaše starosti bychom chtěly mít." Načež v situaci nejkritičtější sopka vychrlí své smrtící magma, které se nám zprvu může jevit jako osvobozující. Přísahám, že se ještě nikomu nepovedlo vytvořit takovou symbiózu mezi živlem a osudem člověka. A že tu takových pokusů bylo, že pane Emerichu? (30.05.2014)

Když jsou lásky či motivace hlavních postav tvořeny jediným dialogem či průhlednou situací, nepomůže ani excelentní casting. Kit, Kiefer i Adewale se mohou přetrhnout, aby svým šablonovitým figurkám dodali alespoň trochu svěžesti, ale daří se to vždy jen na tak dlouho, než jim scénář vloží do úst další jednovětné doznání. Po velezábavných Třech mušketýrech jsem čekal, že bude Andersonovi další výlet do historie náramně sedět, ale i přes souboje, koně, destrukci nebo lávu Pompeje mnohem víc uspávají než baví. (17.06.2014)

Jakožto výplachový blockbuster Pompeje obstávají celkem bez problému. Jediné, co filmu výrazně ubližuje je uchcany PG-13 rating, který bolí hlavně proto, že většina děje se odehrává v gladiátorské aréně. Navíc, kdo se trochu vyzná v historii, tak ví, že Pompeje byly něco jako hardcore verze Sodomy a Gomory ... smolík. Ale jak říkám, pořád se tu někdo řeže nebo to tu digitálně vybuchuje, takže ani "minimalistické" herectví Kita Herinka (který je vlastně jen o něco starší verze Taylora Lautnera) moc neruší.... Prostě a jednoduše, blbost tu jede na celé čáře, tečka. (31.07.2014)