Případy 1. oddělení

Seriál ma príjemne prekvapil svojou autenticitou, absenciou krkolomných zápletiek a choreograficky dokonalých bitiek. Sústredil sa viac na trpezlivé, praxou overené pátranie po zločincoch a na kvalite mu pridali aj neúspechy a ľudské zlyhania, ktoré sa pri takejto práci nutne vyskytujú. Po zhliadnutí troch sérií upravujem hodnotenie na silné tri hviezdičky. Seriál si udržal vyrovnanú úroveň všetkých dielov. Kriminalistická práca sa nenásilne prelínala so vzťahovými otázkami, ktoré boli neraz výbušnejšie než pekelné stroje. O pozitívach píše väčšina nadšených užívateľov, ja spomeniem aj negatíva, ktorými boli postavy stvárnené Vladykom, Štěpánkovou a Remundovou. Nepochybujem, že neschopáci typu Sršňa existujú, ale skôr prežívajú vo väčších kolektívoch, kde sa stratia. Pri postave Drápovej tlačenie na pílu viedlo k jej nereálnemu skarikovaniu. A Remundová demonštrovala, že herecké vlohy sa dedia iba výnimočne. Skončil seriál, na ktorý sa bude spomínať. Prinajmenšom do doby, keď sa stane zázrak a niekto nakrúti seriál porovnateľných kvalít. (20.05.2016)

"Halo, halo, slyšíme se?!" "To je Maigret?" Z druhé strany telefonického spojení se ozývá: "Ne, jakej dekret?!" "Tady je Polívka, z prvního oddělení kriminální ústředny." Odpovídám zklamaně: "Aha, tak já zavolám, až tam bude Maigret". Na druhý den volám znovu: "Halo, halo, je tam Hercule Poirot?" Rozespalý hlas mně odpovídá nevrle: "Jakej zas polaroid, tady je kriminální ústředna - první oddělení!!!" A vztekle zavěsil. Třetí den volám naposledy, naléhavě a s prosbou: "Dobrý den, je tam alespoň kapitán Bábovka?!" "Mně se totiž ztratil křeček z chovného páru, můžete mně, prosím Vás, pomoci ho nalézt?" Otrávený a zachrchlaný hlas znějící po asi třiceti cigaretách odpovídá až po pomlce: "Jo, dobře, už tam jedeme!" A tahle prvotřídní blbost si dovolila vlézt na obrazovky a otrávit 14 večerů svým neumětelstvím po všech stránkách. Od technické až po řemeslnou. Prosím pěkně, vzkažte někdo těm dvou nemožným režisérům, aby šli točit dokument o hovniválech. Tam snad nic neposerou. 0% (06.01.2014)

Jsem na tom podobně jako uživatel Jara.Cimrman.jr, seriál si mě získával postupně, od prvních váhavých 70% až k 90%, které uděluji teď. Za moje váhání může částečně i to, že jsem neznal zajímavou osobnost  Josefa Mareše. Definitivně přehodnotit Případy mě přiměly Devadesátky, bravurní majstrštyk. Poznal jsem, jak jsou Případy skvěle vystavěné, lpí na detailu, každý díl má několik dílčích point, jsou jako skládačka, která do sebe zapadá, za doprovodu hudby čím dál lepšího Juraje Dobrakova. Samozřejmě, téměř vše má své chyby a velitel Prvního oddělení VV je v psaní přece jen samouk, ale mám seriálu vyčítat takovou blbost, jako že každý z hlavních postav je nositelem nějaké výrazné charakterové vlastnosti? Nebo si vymýšlet (kdo ví, z jakého důvodu), že parta ze seriálu jsou všichni klaďasové?? Možná by to chtělo nečíst jen propagační materiály a hodnotit povýšeně po dvou dílech, že. Třetí řada Případů je můj nejočekávanější seriál letošního roku, takže uvidím. A pak by měl přijít Docent, tak se, chlapi, ukažte!! (06.09.2022)

(Viděny první dvě epizody.) Češi chtějí kriminálky. Pokusy ale selhávají. Kriminálka Anděl se snažila imitovat americkou řadu CSI. Výsledek byl směšný. Film Ve stínu zkoušel oživit noir, na to však byl příliš vyměklý. Cirkus Bukowsky imitoval drsnější školu severských krimi, ale chtěnému dojmu se leda přiblížil. Nyní přichází 1. oddělení s náměty inspirovanými realitou, zaštiťující se ze všeho nejvíc právě autenticitou a "čistotou žánru". Provedení se však na první pohled zdá velmi toporné, jako by si Česká televize „čistý žánr" představovala coby žánr zbavený jakéhokoliv ozvláštnění, kde vše přesně odpovídá nejklasičtějším vyprávěcím vzorcům tak, jak si je diváci pamatují ze svých desítky let vyhasnutých československých seriálů. Případy skutečně vypadají v mnoha ohledech jako ne zrovna modernizovaná verze Malého pitavala z velkého města, díla, jehož úkolem bylo primárně dělat reklamu na vyšetřovatele a ukazovat, jak jsou to všechno féroví a obyčejní chlapi z lidu a jak nakonec vše vyřeší bez ztráty aury hodných strejdů. Kdybyste se náhodou začetli do distribučních materiálů, dozvěděli byste se, jak skvělé je pražské oddělení vražd, jak vše vyšetří, jak prakticky nechybuje. Dojem jedné velké propagační kampaně se jen prohlubuje. Tohle (v žádném případě netvrdím, že jakkoliv politicky motivované) následování normalizačních a starších trendů, vyznačující se bezmeznou důvěrou ve státní složky, směřuje zcela proti standardům moderních amerických kriminálek, kde jsou sice vyšetřovatelé také většinou horliví klaďasové, ale jejich souboj s vlastní institucí bývá leckdy stejně vysilující jako pátrání po pachateli. Jen těžko můžu tvrdit, že dělat policistům a policii za každou cenu dobré jméno se nesluší, rozhodně to ale narušuje myšlenku krimi, tedy špinavého žánru reflektujícího drsný svět. A mě to nudí. (06.01.2014)

No vida. Kdo by to byl řekl, že ještě dojde ke skutečně plnohodnotnému vkříšení klasického českého kriminálního seriálu a že to bude tak dobře fungovat. Případy jsou zajímavé a různorodé, za což jistě vděčíme jejich skutečným předobrazům, herci jsou přirození, což napomáhá celkové realističnosti, a prakticky ze všeho sálá příjemný tradiční styl, připomínající občas starší, ještě československou, televizní tvorbu. 80 % (16.03.2014)