Zrození národa

Zrození národa. No jo, ale jakého? Griffith si mohl z odmítavých reakcí černošské komunity hlavu nechápavostí udrbat, jakoby v tom filmu nebylo tyvole doslova napsaný, že je potřeba bojovat za zachování Spojených států v árijské tradici bílé nadřazenosti. Žádný schovávačky. Při groteskním vykreslování černošské komunity co s kradenými slepicemi hrabe na bílé panny jsem se smál nahlas, abych tak nemusel přemýšlet nad tím, nakolik se podobné stereotypizační zkratky používají ve veřejném prostoru dodnes. Není třeba kolem toho chodit - ten film je ZLO. Zákonné. Že to v něm Lillian Gish až do své smrti údajně neviděla, dávám za vinu tomu, že má od sebe oči stejně daleko, jako normální lidé bradavky. Pokud máte ideový úhel při sledování filmů, nedáte to a netřeba se za to stydět. Mě zajímá forma a exekuce a tady jsem místy zapomínal zavřít kušnu. Vezmeme-li v potaz technické limity roku 1915, lze říct, že v něčem jsou davové sekvence v tomto filmu skutečně nepřekonané. Griffith předepisuje i tomu nejzapomenutějšímu statistovi nějaké rozmáchlé gesto, takže záběry, ve kterých vidíme stovky reálných lidí působí správně chaoticky a lze z toho vyloženě vytípávat reminiscence na dobové válečné výjevy, o což mu koneckonců šlo. Jakkoli přiznávám, že 190 minut němého filmu je porod šesterčat. ____ Ale baví mě, že zatímco se tady místní debílci můžou ubrečet nad černošskými Kleopatrami na Netflixu nebo kde, že politická korektnost, vymývání mozků a kdesi cosi, tak místo toho, aby čuměli doma na televizi, mohli klidně vyrazit do artového kina, kde brnkala živá hudba k záběrům, kde bílý herci s blackfacema vyhrožujou bílým hercům bez blackfaců, vytahujou u toho dopředu bradu a hulvátsky žerou meloun. Lol. (12.05.2023)

„Zrodenie národa” sa skladá z dvoch častí: občianska vojna Juhu proti Severu + atentát na Lincolna a "OBNOVA" , t. j. vzostup rasistickej organizácie - Ku Klux Klan, označovaní aj ako: „BIELI RYTIERI” , pretože NEGRI, (takto sú často vykresľovaní vo filme, bez cenzúry), začali akosi príliš vystrkovať rožky, že zároveň režisér a scenárista David Wark Griffith ich chorobne uctieva, až to normálne hraničí s cielenou propagandou, ktorá oslavuje bielu, árijskú rasu nad menejcennou, čiernou, dovezenou z afrického kontinentu. V záverečných sekvenciách, vo veľkom útočiacich členov KKK, odetých v bielych plášťoch, s bielymi kapucňami na kotrbách, a so zapálenými krížmi v paprčách, si «xenofóbny» D.W.Griffith, každú chvíľu vypomáha hudobným audiom, čiže operou od Richarda Wagnera s názvom: „Jazda valkýr” , čím len podkopáva bezvýznamný-význam černochov, ako takých. Zatiaľ, čo som sa mohol s prvou polovicou filmu vskutku stotožniť, s tou druhou, som už mal značný problém ju vôbec prekúsnuť, lebo z každej strany sa na mňa valila lavínová nenávisť. Jednak je revolučne a nadčasovo - nakrútené, ale zase obsahuje extrémnu kontroverziu, z ktorej mi vlasy dupkom stáli, že aj taký »legendárny« Žid Süss, je oproti tomuto Nemému, (ale to vonkoncom neprekáža porozumieť hlavnému posolstvu) snímku z roku 1915, iba obyčajnou, mierumilovnou prechádzkou ružovým sadom ! Beloši sú nalíčení (na)čierno, Afroameričania sú tzv. pokusní králici, ktorí ani netušia, čo sa s nimi vlastne zamýšľa ? 2/2 filmu je z môjho úsudku strašne háklivá, režisér to väčšinou preháňal so zábermi, že to súčasne beriem i na škodu, ako sa nedokázal (u)držať na uzde, bol ako pes odtrhnutý z reťaze, akoby to nemal v hlave usporiadané, zrejme servíroval publiku to, čo už dlhšie túžilo vidieť na vlastné okále ! Najlepšou vo filme bola jednoznačne reálne jestvujúca postava "JOHN WILKES BOOTH" , ktorého stelesnil budúci, významný režisér Raoul Walsh. Najväčšou hviezdou pre zmenu bola Lilian Gish, ale ani na ňu nemám dobrého slova ! Tento viac, než tri hodiny trvajúci, nemý kolos, síce odporúčam, no po jeho celom vstrebaní, sa budete citíť možno dosť mizerne, a tak 1/2 sa javí, ako vôbec najideálnejšia alternatíva na pozeranie, pričom je asi potrebné ho vidieť v celku, kedy už divák výsostne trpí... (12.05.2020)

Birth of a nation je pre dnešného diváka exkurzia do filmovej histórie, akási povinnosť pre každého, kto chce o sebe povedať, že sa zaujíma vážnejšie o film. Ale dá sa brať aj čisto ako historický film, ktorý zobrazuje dôležité aspekty histórie amerického národa. Ja by som na tento fakt rád vopred upozornil, pretože ak si ho chcete skutočne užiť, aspoň čiastočné znalosti z jej histórie budú zrejme najdôležitejším faktorom jeho zábavnosti. Griffith totiž zaplnil svoj film historickými postavami, historickými udalosťami a pokiaľ ste zvyknutí na jeho typickú melodrámu, dočkáte sa jej až v poslednej tretine. Ja mám o histórii otroctva informácie iba zbežné, takže sa mi tieto postavy v priebehu deja dosť plietli a malo to dopad aj na to, že mi film nepripadal vôbec strhujúci. Trvalo dosť dlho, kým som si dokázal priradiť meno k postave a vyznal sa v ich vzájomných vzťahoch. Problémom bolo aj to, že politika je väčšinu deja v popredí a netvorí tak iba pozadie pre melodramatický príbeh, ako v prípade Orphans of the storm. Film je otvorene rasistický, ale je vidno, že Griffithovi išlo skôr o to, aby mohol hlavný hrdina vyslobodiť svoju milú z rúk zápornej postavy. Existuje množstvo filmov, ktoré zobrazujú bielych ako utláčateľov menšín, v ich prípade to nazývame ale sebareflexiou, aj keď sa jedná tiež svojim spôsobom o rasizmus. Pre dnešného diváka tak nebude film až tak šokujúci a môže ho brať ako určitý druh historickej rozprávky. (13.02.2013)

Ať už jde o jakkoliv přelomový snímek (protiproudově dlouhý, drahý, pořádný střih, montáž, detaily - zatemňování...) akceptovat rasisusmus prostě nechci. Jasně že podle měŕítek doby byl v podstatě Griffith jedním z mnoha (většiny), ale to není omluva. Tedy pět za techniku, děj za odpad (alespoň druhou půlku) - v průměru tři. Liberty and union, one and inseparable, now and forever! (11.03.2010)

Takový.... zvláštní film. Možná nejstarší dokumentární celovečerák. O čem je? "Svár započal, když byli přivezeni první Afričani. Omluvte prosím zobrazení krutosti války, kterou to vyvolalo. Hrdina Lincoln (naprostá adorace Jižany, zajímavé) tmelil národ zpět dohromady laskavostí k poraženým odpadlíkům. Proto byl zavražděn, aby mohl být Bílý Jih úmyslně uvržen pod knutu černého sajrajtu. Negři se posmívají bílým, a v nestoudné chlípnosti nabízejí sňatky běloškám. Ty raději volí smrt. Šlechetní rytíři Neviditelné říše (rozuměj Ku Klux Klan) napravují situaci spravedlivými soudy. I zaprodanci dříve věřící v rovnoprávnost negrů a mulatů nakonec prozřou. Národ kdysi rozdělený na Sever a Jih se spojí v obraně svého árijství. Již navždy jednotní a svobodní (toto heslo vždy podtrženo).".... No a to všechno byly doslovné citace. Na závěr úchvatná choreografie několika útoků cca 300 jezdců v kápích na koních za zvuků 2x opakované Jízdy Valkýr. Ano, závěrečných cca 40 minut je docela elektrizujících. Nicméně na prvních 2 a půl hodinách jsou trochu vidět plenky, které ještě kinematografie tu a tam nosila, a neexistence scénáře (no a bohužel tehdy bylo prestiží, aby měl film co nejvíc kotoučů -- ta stopáž je fakt drsná). (13.12.2011)