Bože, jak hluboko jsem klesla!

"Bože, jak hluboko jsem klesla!" Až do mé videotéky, holka. A ač jsem čekal trošičku více (ne, ne, ne, nahoty je tam více, než jsem čekal), jsem rád, že do mé videotéky nadržená a ranami osudu jaksi neukojitelná Eugenie zapadla. První půlhodina je opravdu až "třeskutá" komedie sršící vtipem, peskující a válející v blátě všechny ty pokrytecky čestné a "výstavní" smetánkovské trouby (skoro hned úvodní scéna, kdy se v klášteře radí, kdo nastávající nevěstě vysvětlí, co se děje o svatební noci). Pak humor trochu ustoupí, i když to ironické a škodolibé šťouchání je zde pořád (manžel/bratr Eugenie je tak skvělou karikaturou, až se mi z něj zvedal kufr), začne spíše romantika a ona opěvovaná erotika (nestěžuji si, jako milec plných oblých tvarů a huňatých klínů naopak) a humor se pak vrátí někde v poslední půlhodině. Výborná je opět často komentovaná svlékací scéna s nožem, mě u ní napadlo, že tehdejší komplikované, přeplácané a rafinované oblečení skvěle plnilo svůj účel. Než z něj muž ženu vysvobodit a dostal se k jejímu nahému tělu, jeho přešla chuť a ona se stihla třikrát udělat. Není to špatný film, není to špatná komedie, určitě se na to zase někdy kouknu, jen mi to přišlo možná zbytečně dlouhé a trochu nevyrovnané. (03.03.2013)

„Umývaj ma, vydrhni ma, očisti ma ...” • Počas svadobnej noci, sa [mlado]manželský pár, znenazdajky dozvie naprosto šokujúcu správu, spočívajúcu v náhlom zistení, že naprostá krásavica v podaní Eugenie Di Maquedaovej a vskutku i pomerne dosť výstredného jedinca v podaní Raimondoa Corraoa, čiže tým pádom: markíza Di Maquedu; že sú teda iba niečo na spôsob súrodencov v zložení: „Brata” a „Sestry”, čo je v podstate úplne zásadná informácia, s ktorou bude následne [zväčša bravúrnym spôsobom] pracovať nikto menší, než zrovna snáď »odborník na slovo vzatý«, menom Luigi Comencini, ktorý sa mimochodom už predtým, t.j. v dvoch dieloch: Chlieb, láska a fantázia & Chlieb, láska a žiarlivosť [... a vôbec, čo to tí Taliani neustále majú s tým chlebom?], pokúšal skrotiť mimoriadne zvodnú a hriešne sexy: Ginu Lollobrigidovú [diváci, ktorí medzitým už videli, tak dávno predsa vedia, či sa mu to i napokon podarilo?], no či sa mu to rovnako podarí i s touto aktuálnou, ústrednou protagonistkou v podaní talianskej herečky: Laury Antonelliovej, tak to je [oveľa] viac, než len otázne; nakoľko oproti Výtržníčke, používala neuveriteľne vyzývavejšie pózy, resp. akty, nad ktorými sa mi koľkokrát normálne rozbúšilo srdce, až v istý moment zrazu [RAZ] vyriekla: „Bože môj, ako hlboko som klesla!” • Taliansky herec: Michele Placido, ktorý sa síce čochvíľa [zhruba o 10 rokov neskôr] preslávi, ako komisár Corrado Cattani z «legendárneho serošu» : Chobotnica, tak podotýkam, že najprv zahviezdil v úlohe: šoféra Silvannoa Pennacchiniho, ktorá podľa môjho názoru patrí buď k jednej z jeho najlepších, alebo k jednej z najodvážnejších, k čomu sa asi viacej prikláňam: [no nemám až tak dôkladne zmapovanú jeho filmografiu, tak preto skôr dávam na svoje "prvotné dojmy"]. Ešte by som taktiež pochválil i postavu: mimoriadne dotieravého baróna Henriho De Sarceyho, stvárnenú francúzskym, charakterným hercom: Jeanom Rochefortom, ktorá energicky patrila k tej najlepšej v tomto eroticky ladenom titule, ktorého pôvodný scenár zo vzrušujúcich myslí: Iva Perilliho & Luigiho Comenciniho, ponúkal neúrekom úsmevných situácií, ktoré dokonca častejšie podtrhával najmä i sám „manžel”, alias markíz Di Maqueda v podaní Alberta Lionelloa, ktorý i napriek tomu patril medzi najslabšie články tohto titulu, pretože skrátka nemal až toľko hereckého priestoru, koľko by si jeho postava vyžadovala. • Summa Summarum: Estetický, dobový počin s peknou kamerou, výpravou a kostýmami; ďalej s geniálnym scenárom, a to ani nehovoriac o „hysterickom prejave” v podaní Laury Antonelliovej, čo je vari tým najväčším možným lákadlom, aké sa vopred ponúka ... (18.10.2023)

Jedna z Comenciniho velkých komedií, která bylo v roce 1980 nominována jako nejlepší cizojazyčný film na Zlatý Glóbus. Výborná a krásná Laura Antonelli v roli sicilské markýzy Eugenie, svůdník a její řidič Michele Placido, francouzký elegán Jean Rochefort a milující manžel a bratr, markýz Raimondo skvěle ztvárněný Albertem Lionellem. Eugenia a Raimondo zjišťují o svatební noci, že jsou bratr a sestra a před veřejností začnou tvrdit, že dali slib pohlavní čistoty. Eugenia vychovaná v klášteře, však "zápasí" mezi svou touhou a vychováním. Francouzký elegán Rochefort, když už se mu konečně Eugenia chce vzdát, utíká při zjištění, že je pannou. Eugenia nekonec naplní své vášně v rukou osobního šoféra. Fantastické a nezapomenutelné scény, poukazující na zastaralé zvyky a názory siciliánů na počátku minulého století, jsou svlékání markýzy šoférem v domku u cesty a poučení nevěsty před svatební nocí, svou starou tetou, bývalou svůdnicí a hříšnicí. (24.10.2011)

Od rodičů jsem si vyslechl, jakou měl film v jejich době pověst. Jenže mě, hocha otužilého internetem zahlceným pornografií, to nechalo chladným a film shlédnul bez jakéhokoliv očekávání a byla mi nabídnuta příjemná komedie s erotickým nádechem. Suveréně nejvtipnější scénou je proces deflorace hlavní hrdinky. (09.10.2008)

Tento film se stal ve své době kultovním právě proto, že se v něm mělo objevit víc než nahé rameno a právě proto se na něj tlačili i naprostí filmoví ignoranti. Mě se nejvíc vryla do paměti scéna, kdy Michele Placido přeřezává Lauře Antonelli šňůry u korzetu. Měla jsem starost jak to "po tom" dá dohromady. (31.01.2004)