Lesbičky
Les Biches
Les biches - Le cerbiatte
Bad Girls
Režie:
Claude ChabrolScénář:
Claude ChabrolKamera:
Jean RabierHudba:
Pierre JansenHrají:
Jean-Louis Trintignant, Stéphane Audran, Jacqueline Sassard, Claude Chabrol, Dominique Zardi, Henri Attal, Nane Germon, Serge BentoObsahy(2)
Frédérique, bohatá dědička, utrácí svůj víceméně zahálčivý život střídavě v Paříži a ve své vile v Saint-Tropez. Je obklopena přáteli, snad „umělci“, kteří žijí na její účet. V Paříži se seznámí s mladou nonkonformní malířkou Why, kterou pozve do své vily na Riviéře. Jejich vztah osciluje mezi intimintou, přátelstvím, tohou podřídit si toho druhého a přátelstvím. Do tohoto zdánlivě klidného soužití vstoupí mladý architekt Paul Thomas, který učaruje oběma ženám.
Přestože se titul filmu u nás překládá jako Lesbičky, vzhledem k odkazům jak v ději, tak v dialogu, uvádíme jej pod názvem Laně.
Jemně tkaný psychologický příběh patří k nejlepším filmům Claude Chabrola, a zcela zapadá do uvolněného závěru šedesátých let a lze říci, že režisér zůstal tomuto stylu věren ve své následující tvorbě. Vynikající kamera Jeana Rabiera, dokonale umocňuje Chabrolův způsob filmového vyprávění. Jedna z představitelek hlavních rolí, režisérova manželka Stéphane Audranová, si za svůj výkon odnesla ocenění z festivalu v Berlíně.
(oficiální text distributora)
Recenze (26)
Vyrovnat se se Chabrolem není vždycky snadné, někdy se vnucuje, jindy je zcela nepřístupný... Laň v lani, biches... Jacques Brel začíná svojí stejnojmennou píseň: "Jsou naším prvním nepřítelem / když mizí se smíchem na rtech..." a končí: "Jsou naším posledním nepřítelem / laně, které již jimi nejsou"... Chabrol natočil stylově čistý, nekomplikovaný film o komplikovaném milostném trojúhelníku, který se má rozpadnout tím, že jeden jeho vrchol prostě (pokud možno dobrovolně) zmizí. Ale ten/ta, na kterou to slovo padlo, se s ním nehodlá smířit. Why? Přiliš se dostala do vztahové závislosti, její vazba k ostatním vrcholům se již nedá zrušit chtěním, rozhodnutím, ani silnou vůlí. Ale co, jsou tu ještě dva další vrcholy... Od podstatného jména 'biche' je odvozeno sloveso 'bicher', skákat radostí jako laň - v tomto filmu se ale radostí moc neskáče. ()
Znuděná Frédérique si jednoho dne vyhlédne pařížskou bezprizorní dívku z ulice, aby jí pomohla ukrátit čas jejího přesyceného života. Je motivována nejen osobitým vystupováním neznámé ženy jménem Why, ale jak prozrazuje již "Prolog", i tělesnou touhou. Obě hrdé laně se pomalu sbližují, až vstupem do jejich těsného vztahu vytvoří architekt Paul vcelku konvenční milostný trojúhelník, v němž se dosud blízké ženy stávají skrytými sokyněmi. Why, neméně pyšná než Frédérique, která se i na ulici vždy sebejistě vzpouzela své situaci, se ani v nynějším nebezpečí, které jí hrozí ztrátou Frěděričiny přízně, nehodlá vzdát nově nabytého a dosud nepoznaného štěstí.... ()
Ony dve boli podľa mňa skôr len krehkými laňami, ako povedzme, že náruživými lesbičkami, a to snáď i napriek tomu, že zo začiatku mali k sebe naozaj veľmi blízko. • Táto, akosi z mojej strany zvláštne poňatá "chabrolovka", mala k priamej dispozícii jednak prológ, ale zároveň aj epilóg, a vskutku ešte zrovna i niečo medzi tým, čo by mohli kľudne reprezentovať i ústredné protagonistky v podobe Frederiky s Why, a teraz si následne pozorne všimnite úplne „koncový ypsilon”, čím sa konečne dostávam k podstate samotnej, scenáristickej veci, ktorá sa divákovi postupne rozprestiera na filmovom tanieri, z ktorého mimochodom si trochu odhryznúť, asi nie je práve najlepší nápad? • Ak predsa čosi málo naznačím, tak maximálne možno len to, že doterajšia, stabilizovaná rovnováha ženských vzťahov, sa s príchodom architekta Paula Thomasa, jednoducho extrémne narušila, ale zase si asi netrúfam tvrdiť, že sa tým pádom vytváral akýsi „milostný trojuholník”, aj keď to tak sprvoti vypadalo, skrátka, treba za tým hľadať voľačo viac. • Tentoraz sa jednalo len o slabší, kinematografický príspevok zo strany tohto (thrillerového) tvorcu, ktorý zrejme hneď tak nevytasí všetky svoje „esá z rukávu” ? • A venoval ho svojmu, ako pomaly zisťujem, „dvornému hercovi” Michelovi Bouquetovi. • Nie, v skutočnosti bola jeho »kmeňovou herečkou« Stéphane Audranová, to jest skutočná manželka režiséra, ktorá sa objavila až v rovných 25 tituloch svojho mentora, čiže čoraz viacej si začínam všímať jej pestrého hereckého repertoáru, ktorý určite ponúka neúrekom všelijakých možností... ()
On to Chabrol vystihol v podstate presne: temer všetky prívlastkové umelkyne a umelci (napríklad rôzne extravagantné poetky, nonkonformné dizajnérky, šokujúce dídžejky, neopozerané herečky, nezávislé spisovateľky, výstredné a novátorské šperkárky, punkovo uletené módne návrhárky) túžia v podstate po jedinom: urvať si čo najväčší podiel peňazí a z nich vyplývajúcej moci. Vznešené a zväčša chimérické predstavy opojnej mladosti a pocitu predvoja pravého umenia končia na najbližšej persóne oplývajúcej dostatočne veľkým majetkom. Hoci ich vlastné ideály v 99% smerovali proti hlúpej konzumnej dobe a reklamno-korporatívnemu zriadeniu plnému tupej zábavy pre masy. No v prípade vycítenia príležitosti získania moci a prachov, čo je skutočný cieľ ich avantgardného snaženia, sú ochotní poprieť a vykonať čokoľvek. ()
Na Chabrolovy filmy se hezky kouká, ale dějově jsou obvykle celkem slabý. Tady se v podstatě skoro celej film dost podrobně seznamujete s dvojicí hlavních ženských postav a "něco" se stane až úplně na konci. Co musim vyzdvihnout, to je výkon Stéphane Audran. Věřil jsem jí každý slovo, každý gesto, každej výraz v obličeji... Ta to zahrála tak famózně, že snad v životě musela bejt stejná svině jako v tom filmu :-) Jacqueline Sassard a Jean-Louis Trintignant hráli jenom druhý housle. Komická dvojka Zardi & Attal pobavila, ale přišla mi trochu mimo mísu. Jinak já film viděl až v roce 2015 a po tom téměř půlstoletí, co uplynulo od vzniku, to opravdu nepůsobí nijak odvážně nebo provokativně. Všechny ty "erotický" scény jsou hooodně decentní. Celkově průměr, kterej sice nenadchne, ale ani neurazí. ()
Reklama