Journal d'une femme de chambre
Diary of a Chambermaid
Denník komornej
Režie:
Benoît JacquotKamera:
Romain WindingHudba:
Bruno CoulaisHrají:
Léa Seydoux, Vincent Lindon, Clotilde Mollet, Hervé Pierre, Patrick d'Assumçao, Vincent Lacoste, Joséphine Derenne, Dominique Reymond, Rosette, Adriana Asti (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Ambiciózní a krásná pokojská Célestine přijíždí na přelomu 19. a 20. století pracovat na francouzský venkov pro zámožnou rodinu Lanlairových. Musí se vyrovnat jak se sexuálními návrhy svého pána, tak i s nevrlou paní domu, která vládne v domácnosti pevnou rukou. Zároveň je ale fascinována Josephem ― tajuplným zahradníkem se sklony k antisemitismu. (Film Europe)
(více)Videa (2)
Recenze (17)
Průměrné tři * jen proto, že na Léu Seydoux se docela pěkně kouká, kostýmy a prostředí také pěkné. Ale v průběhu mě to začalo nějak nudit. A taky, neznaje knižní předlohy, mi to přišlo krapet chaotické, nelogické, to proč pořád střídala rodiny, u nichž sloužila, ty jakési "konkurzy" či "pohovory" jsem nějak moc nepobral, to bylo dost zkratkovité. A konec vyznívá tak nějak do ztracena. ()
Dekadentný román Octava Mirbeaua opäť získal novú filmovú podobu. Benoit Jacquot sprostredkoval nový pohľad na život mladéj slúžky z prelomu 19. a 20. storočia. Film nám prináša úprimnú výpoveď o živote mladej slúžky, ktorú zlé skúsenosti priviedli k zlým rozhodnutiam. Snímka kladie na diváka vysoké nároky , nič neuľahčuje a nič účelovo nezjednodušuje, aby si ho ľahko kúpila. ()
Novodobé prevedenie známeho námetu od Mirabeaua, ktorý sa niesol v dosť pokľudnom a málo atmosferickom tempe. Postavy sa až tak nevryjú divákovi pod kožu, avšak Lea Seydoux v hlavnej úlohe potešila. Podobné spracovanie ako to zo 60-tych rokov, len myslím, že o niečo lepšie. Celkovo ale možno hodnotiť ako len priemerný snímok, ktorý nezaujme natoľko, aby som si spomenul na nejakú vážnu emóciu. 55 % ()
Pojetí Luise Buñuela mi přišlo mnohem lepší, protože snímek v jeho podání měl tu správnou společenskou kritiku. Tohle se z francouzského filmu z roku 2015 v podstatě vytratilo a vše je prezentováno jen jako určité borcení pozlátka, ale je to takové pozvolné, lehké, málo úderné. Hlavní hrdinka mě tu v podání Léy Seydoux nebavila. ()
Nová doba si žádá nové činy. Historické filmy s poskakujícími šermíři či nekonečně dlouhé výpravné opusy o významných panovnících či umělcích již současného diváka nezaujmou. Na řadu přišli osudy prostých a obyčejných lidí, lopotících se za mizernou mzdu na majetcích jejich pánů. O těch se nikde nemluví, kronikáři je většinou opomíjejí. Ovšem většina z nás diváků je má ve svém rodokmenu, jsou to naši předci. A tak nás zajímá, čím žili, jak se bavili a čím se trápili. Tento film nabízí pohled do světa služebných, které musí nejen prát, uklízet a vařit a ihned přiběhnout na zazvonění, ale v mnoha případech i podržet milostpánovi, aby nepřišly o práci. Léa Seydoux opět ukázala svůj talent, strhává pozornost divákovu na svou jemnou tvářičku, která tak dobře zrcadlí vnitřní emoce. Její hrdinka si zachovává hrdost chudého člověka a stále hledá svou cestu ke štěstí. ()
Galerie (37)
Související novinky
18. Festival francouzského filmu
18. ročník Festivalu francouzského filmu proběhne v Praze (18.-25.11.), Brně, Českých Budějovicích a Ostravě (19.-25.11.) a Hradci Králové (23.-29.11.). Festival uvede dvanáct předpremiérových titulů… (více)
Reklama