Režie:
Taika WaititiScénář:
Taika WaititiKamera:
Lachlan MilneHrají:
Julian Dennison, Sam Neill, Rima Te Wiata, Oscar Kightley, Rhys Darby, Cohen Holloway, Stan Walker, Taika Waititi, Rachel House, Tioreore Ngatai-Melbourne (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Ricky je těžce zvladatelný, hip-hopem odkojený teenager, vyrůstající v náhradní péči. Když jednoho dne skončí v nové rodině na novozélandském venkově, jeho život nabere zcela nový směr. Souhrou okolností se totiž Ricky, který dosud příliš nepřišel do kontaktu s přírodou, ocitá na útěku nehostinnou buší se svým bručounským náhradním strýcem (neodolatelný Sam Neill). V patách jsou jim ozbrojené složky a dvojici svérázných renegátů tak nezbývá než nechat stranou své odlišnosti a spojit síly k nevyrovnanému souboji... Po okouzlujícím upírském mockumentu Co děláme v temnotách přichází Taika Waititi s adaptací humoristického románu oblíbeného novozélandského spisovatele a legendárního bushmana Barryho Crumpa. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (235)
Kvůli Jojo Rabbit jsem se prostě musel vydat na stezku za zhlédnutím filmů od Taiky, protože mě svým jedinečným stylem začíná bavit čím dál tím více. A Hunt for Wilderpeople opět zahřál svou lidskostí u srdíčka. V jádru velice jednoduchý příběh bez nějaké inovativní zápletky, ale tím svým podáním si mě film získal. Sam Neill se dá rozhodně zařadit mezi ten největší tahák filmu, jeho suchý humor mě párkrát slušně rozesmál, a Julian Dennison už je pak tou pomyslnou třešničkou na dortu. Ta absurdnost, která z filmu číší na každém kroku, mě vůbec nevadila, ba naopak bych si teď ten film bez této obrovské nadsázky nedokázal vskutku ani představit. Jak jsem již zmiňoval, tak humorem je film protkán po celou dobu stopáže nazdory tomu, že opět přijde taktéž i vážnými chvilkami, z kterých vám do smíchu fakticky není.....A tím si mě Waititi zviklal na svou stranu, ta jeho schopnost bezchybně namixovat tyto dva žánry k sobě. Za mě dávám 79 % ()
Co se stylizace týče, tak je to značně své. Můj problém je však právě s ní, jelikož jednotlivé styly (poetika dětského dobrodružství, vážnější nota a naprosto střelená) zde vzájemně vůbec neladí. Nevytváří jeden soudržný celek, ale chvíli se jede tak a za chvíli zase onak, čímž se bortí celý koncept a nefunguje kvůli tomu emocionální stránka, na které to do značné míry stojí a padá. Jakkoli se to tedy snaží o jakýsi mix "Malého Ramba optikou Wese Andersona", tak zůstalo čistě u snahy, která sice nenudí, příjemně se na ní kouká a rychle uběhne, ale stejně tak rychle (ne-li rychleji) se z hlavy také vykouří. ()
Začalo to solidně a bylo to čím dál lepší. NZ můžu a moc, krásnější přírodu asi jinde nenajdete. Další vlna radosti mne zaplavila při zjištění, že ten nevrlej bushman je skutečně Sam Neill, můj oblíbenec. Bohužel po banální zápletce s lovcema a dvojsmyslným výkladem pobytu těch dvou v divočině se začne odehrávat great escape a film jde do kopru. Jakoby scénář psalo desetileté dítě jak řekla má drahá polovička.. A přesně tak jsem to cítil já. Vrcholem byla naháněčka psanců sociální pracovnicí s pomocí jednotky SWAT a obrněných sil. To že ona sama jela v českém transportéru SKOT (OT-64) je sice milá raritka pro českého diváka, na jednoduchý až hloupý děj, pardon - nadsázku... to ale nemá vliv... Mohlo to být solidní drama o útěku a hledání sebe sama pro oba hrdiny v divičině... Ale je to jen blbina odehrávající se v krásné přírodě. Kdo chce, může v tom hledat filozofiii, poselství, svobodu, cokoliv.... bude ale hledat marně, spíše to bude v urptném namlouvání, že by tam toho ždibec mohl být.... Film neurazí, já ale rád něco jiného. Škoda, stačil jen lepší scénář. 2 básně... * * ()
Na Hunt for the Wilderpeople jsem se těšila jako na Vánoce a k mému neštěstí jsem ho nestihla ani ve Varech, tak jsem si musela počkat až na domácí projekci. Vzhledem k tomu, jak vysoká byla moje očekávání, musím říct, že jsem trochu zklamaná. What We Do in the Shadows nemělo téměř chybu, tudíž jsem čekala komedii, která bude mít laťku ještě trochu výš. Zezačátku to vypadalo, že se Taika bude držet svých schopností, avšak humor nebyl přímo v tom duchu, ve kterém jsem ho původně čekala. Škoda, že si tam Louise Mills nestřihla o něco delší roli, ta mě tam bavila totiž nejvíc. Po hodince projekce mě to už přestávalo trochu bavit a bylo tak nějak jasné, že se to zpátky nevyšvihne. Sem tam zazněl ještě nějaký vtípek, ale celkově mám spíše průměrný dojem. Vyzdvihnu ale ještě skvělou hudbu a nádherné novozélandské exteriéry. A i přes mírné zklámání vyhlížím Taikovu tvorbu dál. ()
Taika Waititi mě poslední parodií na upíry rozesmál na tolik, jako hodně dlouho nikdo jiný. Předpokládal jsem tedy, že Hon na pačlověky bude v podobném duchu, jenže to jsem se trošku přepočítal. Rozhodně se nejedná o nevtipný film. Jen mi dobrý nápad a omezený vtip přetlačila novozélandská krajina, která je tou hlavní a nejdůležitější postavou celého filmu. Jasně, taky v tom má dost prsty ten malej tlustej kluk, co prezentuje národ Maorů potlačený současným komerčním světem, ve kterém v jeho případě vládne černej gang raperů v čele s Jay-Z. Jenže jsem se nemohl zbavit dojmu, že jeho postava je občas trošku za hranou v porovnání s tím, v čem jsem žil já. Po filmu jsem měl až skoro pocit, že dnešním mladým přestávám rozumět a to jsem jejich součástí byl ještě před nedávnou dobou. Taika Waititi to ale směřoval dobře a tak dnešní moderní svět chytře postavil proti samotné přírodě, ze které Maorové vychází, a i když byl závěr dost brutálně přepálenej, tak mě to pořád na necelé dvě hodiny dokázalo bavit. ()
Galerie (22)
Zajímavosti (19)
- Jde o čtvrtý film režiséra, který měl premiéru na filmovém festivalu Sundance. Všechny tři předchozí filmy (Co děláme v temnotách, Kluk a Orel kontra žralok) byly kritikou kladně přijaty. (Hal_Moore)
- Sam Neill už si roli uprchlíka v novozélandské divočině zahrál ve filmu Sleeping Dogs. (Hal_Moore)
- Kanec byl vytvořen pomocí kombinace CGI a fyzického kostýmu, který ovládali dva lidé pod ním – jeden jako přední nohy, druhý jako zadní. (KGBelik)
Reklama