Hon na pačlověky

Za prvé je to odpočinkový film, pokud je člověk v náladě užije si záběry přírody a jemný humor, kterého je ve filmu dostatek. Téma útěku do divočiny před paní ze sociálky je neotřelé a jelikož na útěku ti dva potkávají různé podivné lidi, i toto je docela sranda. Sam Neill byl výbornou volbou, ale i ten kluk to zvládá dobře, i když jsem se jeho zjevu na začátku docela lekl. Příjemný film, který mi připomněl návštěvu Zélandu před deseti lety. 80% (02.09.2017)

Můj druhá film od Waititiho a znova trefa do černého. Ten chlap zkrátka ví, co chce říct. Ano, máme tu starého chlapa a pubertálního kluka, kteří k sobě najdou cestu, ale příběh je vyprávěný poctivě a upřímně a je okořeněný trochou ujetého humoru. Je to film, na který musíte mít náladu, abyste ho dostatečně ocenili, ale přinejmenším výkony Sama Neilla a jeho mladého sekundanta stojí za to. (03.03.2017)

....to bola konejšivá pesnička a konejšivá klobáska....TO BOLO TEDA NIEČO....naivné, kvázi prvoplánové umenie, ktoré buď dáte absolútne alebo ani trocha....ja som sa zabával....paradoxne, akonáhle začal "hon", trošku sa stratilo tempo...každopádne, neodolateľné obsadenie, Ricky a Rima Te Wiata čoby Bella !! A geniálny koment JFL !! (12.07.2016)

Co se stylizace týče, tak je to značně své. Můj problém je však právě s ní, jelikož jednotlivé styly (poetika dětského dobrodružství, vážnější nota a naprosto střelená) zde vzájemně vůbec neladí. Nevytváří jeden soudržný celek, ale chvíli se jede tak a za chvíli zase onak, čímž se bortí celý koncept a nefunguje kvůli tomu emocionální stránka, na které to do značné míry stojí a padá. Jakkoli se to tedy snaží o jakýsi mix "Malého Ramba optikou Wese Andersona", tak zůstalo čistě u snahy, která sice nenudí, příjemně se na ní kouká a rychle uběhne, ale stejně tak rychle (ne-li rychleji) se z hlavy také vykouří. (17.10.2016)

Mnohokráte realizovaný koncept dostává famózní zpracování, kde se zúročují všechny přednosti Waititiho – hravá imaginace nespoutaná realismem, ale z reality vycházející, nezměrné sympatie k totálním outsiderům a asociálům, brilantní komediální timing, obliba v lokálních novozélandských motivech, obzvláště těch ze světa nejnižších sociálních tříd a perfektní cit pro naturščiky. V kombinaci s oblíbeným humoristickým románem pak není divu, že se výsledek stal divácky nejúspěšnějším novozélandským filmem všech dob. Podobně jako třeba Stephen Chow kdysi v Hongkongu také Waititi dokáže gagy nejnižšího registru ztvárnit s osobitostí a sofistikovaností. Tohle není žádný jalový bezmyšlenkovitý humor, ale dokonale vysoustružená zábava, která stojí na precizním načasování a dokonale zvládnutém filmařském řemeslu. Už Charlie Chaplin či Harold Lloyd věděli, že spadnout na zem umí každý, ale jen mistr to dokáže dokonale pro kameru. Co na tom, že někteří diváci, to nedokáží pochopit. (12.07.2016)