Upír z Feratu

K vám ty auta vyvážet nebudeme, i když by to pro vás bylo dobré. Víte přece jaká je situace s pohonnými hmotami. A věřte že náš vůz má směšně malou spotřebu... Druhý ropný šok prodělávala světová ekonomika dva roky před uvedením filmu a následky dosud zcela neodezněly. Herz tak v adaptaci Nesvadbovy povídky, na kterou se upomíná i přímo ve filmu, chytře spojuje hrůzu démonického narušení tělesné integrity s vroucným přáním ušetřit za pohonné hmoty. I když se i sám autor zaklínal tím, že kritika motorismu byla hlavně vějičkou pro komunistickou cenzuru, Upír funguje nejlépe právě v této rovině. Motiv oteklé nohy přišpendlené k plynovému pedálu totiž neztratil nic z aktuálnosti., zatímco se posunula senzitivita vnímání nenarušitelnosti těla. V současnosti, době hledání cest ze závislosti na fosilních palivech a vzývání úsporných opatření se sání z chodidla jeví jako ničím nezkalený splněný sen. Na druhou stranu se nelze divit Herzově distancovanému postoji od filmu. Zejména v prostřední části je film zřetelně nespojitý a dá se odhadovat, že cenzorovy nůžky zasahovaly hlavně zde. Ve zmrzačené verzi (která nikdy nebude napravena - vystřižené švankmajerovské a erotické záběry byly zlikvidovány) navíc působí natahovaně závodní pasáž, která naprosto nesmyslně střídá v rámci jediného závodu denní a noční záběry. I v této podobě pozoruhodný film. (29.05.2022)

Tři s odřenýma ušima - nápad byl zajímavý, ale jeho potenciál byl využit jen zpola. Chyběla zde silnější atmosféra a některé scény byly jen na efekt. Přesto musím ocenit žánrovou jedinečnost, neboť shlédnout normalizační horor s erotickým nádechem (dosti zajímavě na tom je Madam Ferat) se v jiném případě již nepoštěstí. (09.05.2008)

Zombíci nebo vampýři v českém filmu? Proč ne! Kór, když se režie ujme náš mistr filmového hororu Juraj Herz podle povídky dalšího hororáře Josefa Nesvadby. Bohužel výsledek je tak půl na půl. Místy je film dost zmatený a nepřehledný. Můžou za to samozřejmě zase zkurvení bolševici, kteří film Herzovi cenzorně hodně okleštili a vystříhali. Sám Juraj tvrdí, že je to jeho nejzmrzačenější film. A já je za to proklínám a přeju jim, ať shoří v pekle! Komunismus a umění zkrátka nejde dohromady. V Upíru z feratu jim vadili mimo jiné nejvíc erotické pasáže, které hodně zkrátili. Co těm šmejdů ale nikdy neodpustím je, že vystřihli zásadní scénu - vnitřek motoru Ferata, který měl ve své režii Jan Švankmajer (mimochodem Juraj s Janem byli kamarádi už od vojny a zajímavostí je, že se oba narodili ve stejný den, měsíc i rok. Inu genialita se nezapře). Ten vytvořil design motoru z veškerých kravských vnitřností, které se pohybovaly, čvachtaly a na kabely a trubky použil kravské krky, vše v jeho uměleckém vidění s pořádnou dávkou krvavosti. Z toho by se v zahraničí podělali a film by získal mnohem větší váhu a cenu. Veškeré vystříhané scény byly ztraceny. Je to obrovská škoda, protože jinak snímek těží z opravdu pěkné hororové atmosféry, o kterou se postaral i Petr Hapka a jeho hudba kolikrát pěkně straší. Je vidět, že jeho vzor byl Zdeněk Liška, jeden opakující motiv jako by vypadl ze Spalovače mrtvol. Design automobilu, který jezdí na lidskou krev navrhl Dóďa Pištěk. Každopádně i přes veškerou snahu film zkazit se to komunistům tak úplně nepovedlo. Ale kdyby výsledek byl takový, jaký zamýšlel Juraj Herz a jak ho měl už natočen, byl by Upír z feratu čistokrevným hororem reprezentujícím tehdejší Československo. (10.04.2018)

Politika do hororů a pohádek NEPATŘÍ. Začátek vypadá velice slušně (titulky i s hudbou nemají chybu), ovšem to celé jde po dobu filmu strmě dolů. A od druhé návštěvy na pitevně jsem měl pocit, že si asi Juraj Herz šlehnul dost silný matroš. No co se týče hereckých výkonů tak, až na prkenného Menzela jsou vcelku v normálu, v kladném směru vyčníval jedině pošukaný Jan Schmid. Škoda, námět byl slušný, dneska bez cenzury a s větším rozpočtem by to vypadalo jinak. (08.05.2008)

Česká sci-fi literatura a český filmový horor, to jsou pojmy, které znějí, jakoby je někdo právě vymyslel. Těmito věcmi se opravdu nemůžeme pyšnit. Prakticky vždy se jednalo jen o nějaké pokusy. Být uzavřen v socialistickém světě a nevidět Carpenterovu "Christine", dal by se tento experiment akceptovat aspoň jako něco trochu důstojného, ale takto je to jenom nudný a nepodařený blábol a nevěřím, že je to jen vina debilní komunistické cenzury. Ten film totiž podle mě neměl žádný větší potenciál už od samého začátku. 10% (02.06.2012)