Dayereh
Il Cerchio
Obsahy(1)
Třetí velký mezinárodní úspěch, korunovaný mimo jiné cenou Mezinárodní federace filmových kritiků pro nejlepší film roku, či fantastickým úspěchem a pěticenovou žní na filmovém festivalu v Benátkách, zaznamenal uznávaný íránský režisér Jafar Panahi v roce 2000 s koprodukčním snímkem Kruh. A stejně jako v případě pozdějšího filmu Offside se Panahi rozhodl v Kruhu soustředit na problematiku potlačování ženských práv v rodné zemi. V případě tohoto snímku jsou hlavní hrdinky z teheránských ulic, sedm žen, z nichž každá se nějakým způsobem dostává do střetu s oficiálními úřady. Tři z nich jsou právě na útěku z vězení, další je pak prostitutka, ale nechybí ani čerstvá matka Solmaz, jež se právě dozvěděla, že namísto očekávaného chlapce přivedla na svět holčičku, a bojí se reakce ze strany prudérního manžela a jeho rodiny. Všechny tyto ženy nechtějí nic jiného než normální život, ale všechny postupně zjišťují, že ve světě, kde vládnou jen absurdní rozkazy a nařízení, se svobody nikdy nedočkají. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (13)
Jafar Panahi (vynikajúci Biely Balónik) nakrútil film o postavení žien v iránskej spoločnosti. Príbeh sprevádza osudom viacerých žien (spojených s činmi, ktoré sú podľa iránskeho práva zločinmi) , ktorých životy sa stretávajú v určitom okamihu. Už od úvodného okamžiku, kedy sa matka rodičky dozvedá, že namiesto očakávaného chlapca sa narodilo dievčatko a jej následnej reakcie, cez kupovanie lístka na autobus či hotelovej izby až po cestné kontroly film zobrazuje kultúrne odlišnosti a obmedzenia života v Iráne, ktoré vám niekedy budú pripadať až absurdné. Filmu miestami dosť chýba tempo rozprávania (aj na iránsky film), ale výsledný dojem je predsa len uspokojivý. Herecky som zvyknutý u iránskych (ne)hercov na viac ako tu predvádzajú, ale tento film zase nie je typicky iránskym filmom (t.j. jednoduchý príbeh vypiplaný do pôsobivej dokonalosti). Tentokrát ide skôr o upozornenie na situáciu a postavenie žien v spoločnosti a možno aj preto, že ide o silnú látku si film všimli v Benátkach (2000) odkiaľ si odviezol Zlatého Leva. Moje hodnotenie je čistých 70%(3,5*) a nadol sa tentokrát prikloním iba preto, že som posledne Iránu tých 70%(Baran) prilepšil. Určite nejde o jeden z najlepších iránskych kúskov, ale určite je to silný a dôležitý film, ktorý stojí za videnie. ()
Íránci, Číňani a všichni vám podobní, kdo by vám jednou rodil ty vaše vytoužený chlapečky, kdyby nepřicházely na svět žádné holky? By jste si je vyseděli na vlastních vejcích? Panahi mně svým odvážným, devastujícím portrétem totální podřadnosti žen v islámské republice pěkně nadzvednul mandle. Oni jsou sice muži v Íránu v tom začarovaném kruhu absurdních zákonů uvězněni také, ale mají alespoň částečný prostor k dýchání. Ženy nemají vůbec žádný. ()
Íránský snímek, který nenadchne, ale ani neurazí. Má to pár opravdu zajímavých scén, ale většina jich je tak rozvleklá, že to prostě nudí. Chápu, mají více vtáhnout do osudu postav, ale funguje to spíše málokdy... Ale rozhodně cením odvahu něco takového natočit. 3* EDIT: Po čase zvyšuji hodnocení na 4*. ()
Sedm příběhů a sedm žen, které se chovají, na naše poměry, naprosto normálně, přesto nakonec skončí ve vězení. Takové filmy by se měly točit a promítat v Evropě, abychom věděli, jakou "kulturu" nám sem havloidi a sluníčkáři importují. Doufám, že se podobných praktik vůči ženám ve své zemi nikdy nedožiji. ()
Právem oceňovaný snímek okolnímu světu odhalující místy až absurdní zákazy, kterými jsou íránské ženy omezovány a jejichž důsledkem se častokrát dostávají za hranice zákona. Zatímco na zahraničních festival sbíral jednucenu za druhou, v Íránu logicky zakázali jeho promítání. Rozhodně jedna z nejsilnějších a nejotevřenějších filmových vypovědí o údělu žen v islámských zemí. ()
Zajímavosti (2)
- I přes značný mezinárodní úspěch nebyl tento snímek v rodné zemi Jafara Panahiho nikdy odvysílán a už deset let leží na dně trezorů íránských filmových cenzorů. (Krouťák)
Reklama