Děda

Na filmu je vidět, s jakou upřímností do něj tvůrci šli, ale až na pár spolehlivých herců (Čtvrtníček a jeho dcera, slušně autentický Segrado) je snímek pouze klasickým slepencem hospodských historek, záběrů přírody a kontrastních scén s dětmi a dospělými, které jako kdyby vypadly z šumavské trilogie s Tomášem Holým. Zajímavé byly scény z Valaška před sto lety, ale zdržovaly děj, přepálily stopáž, neměly vyústění a slušely by víc spíše samostatnému dokumentu. 50%. (20.11.2019)

Může být film totálně o hovně? Ale fakt totálně... Může. Jmenuje se Děda. Za bezmála dvě hodiny se v něm nestane lautr, ale lautr nic. Tu prázdnotu navíc ztvární lidé, kteří jsou na tom s herectvím asi tak jako vy nebo já. Štěky Bolka Polívky a Petra Čtvrtníčka nepočítám. Napadají mě dva důvody, proč to vzniklo: 1. Z lásky k Valašsku, 2. Za účelem propagace Zetoru. Tohle by ale mělo být v Obsahu. Určitě bych si pak rozmyslel, jestli na to mám koukat. Moje úprava úvodního textu: K dědovi (František Segrado) žijícímu na Valašsku přijíždějí na prázdniny vnoučci (Anička a Jáchym) z Prahy. Rodiče (Suchařípa a Hřebíčková) si skutečně potřebují odfouknout, jinak by ke starému alkoholikovi děti jistě nepouštěli. Správně tuší, že se děti budou na vesnici nudit, a že jim to děda neusnadní, ale nedá se svítit. Děda ovšem překvapí. Dětem slíbí promyšlenou celoprázdninovou hru. Za tím účelem jim sebere tablety. Hra se sice neuskuteční, děti ale na půdě najdou staré dopisy. Mohou si číst například o tom, jak chodili kdysi místní zemědělci sklízet pole. A vykutálený děda může courat po hospodě. Záběr na Beskydy. The End. (15.03.2017)

Pokud se snad čirou náhodou mezi diváky najde někdo, kdo nemá rád Moravu a vše, co je s ní spojené (hlavně Valašsko), čeká ho zde čistokrevné peklo. Já žádnou averzí netrpím, přesto byl film chvílemi pekelný i pro mě, prostě proto, že není dobrý. Dvě hvězdy za pár dobrých hlášek a za Polívku, který si zde bez servítek střihl o čtvrt století starší (vychlastanější) postavu Bohuše z Dědictví. (30.04.2017)

Tenhle film má svoje mouchy: pro obraz byl vzhledem k příběhu zvolen příliš široký formát, dialogy jsou často obtížně slyšet přes filmovou hudbu, narozdíl od vložené historické linie nedokáže udržet jednotnou atmosféru a styl a nejspíš měl být tak o dvacet minut kratší. Všemu tomu navzdory si myslím, že v rámci českého amatérského filmu jde o povedený počin. Z herců je nejlepší Anna Čtvrtníčková, ale bavila mne i Kristýna Frejová, naopak celou tu linii se Štefanem/Polévkou bych vyhodil. (30.03.2018)

Námět povedený (až na pozdvižení kolem Polívky), vstupy do historie, tj. čtené dopisy, ještě lepší, dětští herci, děda a prostředí příběhu v pohodě, hudba nádherná, ALE někteří spontání dospělí herci, některé situace a nářečí za každou cenu jsou většinou trapné. Škoda té nedotaženosti, alespoň tak mi to připadalo. (08.01.2017)