Stanfordský vězeňský experiment

Americký psychológ Philip G. Zimbardo, prišiel so “skvelým nápadom” , na začiatku 70. rokov, 20. storočia - na Stanfordskej univerzite. Hlavná myšlienka spočívala v tom, že mali skúmať pomocou EXPERIMENTU - poprípade - Simulácie , ako bude vplývať na študentov PREMENA - ( Zrekonštruovali v škole provizórne VÄZENIE, pričom má to celé trvať 14. dní - dva týždne ), že jedna skupina študentov sa ujme úloh DOZORCOV, druhá skupina sa ujme úloh VÄZŇOV, to všetko sa vytvorí v škole, cez prázdniny, kde samotný stvoriteľ - Zimbardo, bude mať zabudované kamery, pričom nie je na to sám, má niekoľko asistentov, medzi nimi i černocha, ktorý sedel natvrdo, a teraz je pozorovateľom. ŠTUDENTI sa prihlásili na miestny inzerát, každý z nich absolvoval vstupný pohovor, kde sa podľa toho rozhodlo, kto do akej skupiny pôjde. Očividne NAVRCH - majú dozorcovia, ktorí postupne preberajú nad nimi celú kontrolu, sú nadradení, kde sa do popredia - čoraz viac tlačí - jednak to, že študenti sa začínajú stotožňovať so svojimi rolami, až nadmieru autenticky, najmä dozorcovia sa správajú voči nim - ako k handrám. Skúšajú, aký konečný nátlak - dokážu zniesť, vydržať, či ich to zlomí, lebo si nájdu obetného baránka, na ktorého sa zavesia, On sa potom pokúša o vzburu, ale nebude mu to nič platné ! Vlastne, toto sú všetko chlapci, ktorí asi nikdy nemali väčší kriminálny priestupok, nie sú zvyknutí na štyri steny, vôbec pôsobisko je tak stiesnené, že sa začína vytvárať dusná - atmosféra z malého priestoru. Po niekoľkých dňoch - sú na tom po psychickej stránke - MIZERNE, že dvaja to vzdajú, tí, ktorí vydržali - musia ďalej znášať, čo si zase dozorcovia vymyslia... nočný budíček, kliky, brušáky, čokoľvek ich napadne, tak to musia splniť, a keď NIE, TAK HOR SA - DO DIERY ! Nátlak sa čoraz viac stupňuje, až to raz prerastie do záverečného extrému, ktorý tento PROJEKT - bude musieť ukončiť. Dlho som nevidel film, ktorý sa netvári ako film, je to rekonštrukcia, lebo Zimbardov - experiment - sa naozaj odohral. Neviem, či by som ja vydržal nátlak väzňov, a zase neviem, ako by som sa správal na mieste dozorcu, či by som bol tak krutý ? Je to v každej ľudskej povahe od samého narodenia, aký bude, keď má niekto veľkú nadvládu nad niekým, tak sa potom stane toto. Alebo Hitler ! Vtedy - to nie je možné len tak ukončiť. Réžia je majstrovská, niečo ako Lumet v 12. rozhnevaných mužov, herecké výkony - bezchybné, uzavretý priestor - klaustrofóbia, a takto by som mohol pokračovať - do zblbnutia... (28.11.2015)

Lidskost, lidské jednání to činí člověka člověkem. Tenhle film krásně ukazuje jakou může být lidskost tenkou hranici a jak málo času stačí k tomu aby se ve člověku probudilo něco skrytého. Zkrátka a jednoduše. Dejte lidem moc a budou z nich zvířata. Se Stanfordským experimentem už jsem obeznámen. Viděl jsem už film The Experiment(2010) a vím, že je i Das Experiment(2001) ale německým filmům a tvůrcům až na výjimky moc neholduju. Slabší 4 hvězdy. (26.03.2023)

Docela jsem se bál toho, že nebude moc k uvěření to, jak se experiment gradoval, ale povedlo se to tvůrcům hodně dobře, stejně jako se jim povedlo skvěle zachytit motivace jednotlivých postav. Nakonec si ale přece jenom řeknete, zda to celé mělo nějaký hlubší smysl. A ono nemělo, stejně jako některé experimenty někdy prostě nemají. (19.11.2015)

Niekoľko rokov som od jedného z mojich profesorov na výške počúval o tomto filme. Až som sa odhodlal si ho pozrieť. Ale ono Vás to už ani nebaví, keď dopodrobna poznáte celý dej a záver. Pevne však verím, že kniha musela byť lepšia. Ak však viete, kam sa kedy pozrieť, čo si kedy pomyslieť a aký k tomu zaujať postoj, film Vás zasiahne. A nie je to len o tom, že dajte ľuďom moc. Celá tá psychológia sa od niečoho odráža a niečo nám prostredníctvom tohto experimentu chce ukázať. Treba uznať, že sa jej to podarilo. 4 z 5 (15.08.2018)

Ani jeden z předchozích Experimentů jsem neviděla, takže nemůžu srovnávat. Můžu ale říct jedno, tohle byl tak strašně divný a těžko stravitelný film, že jsem se na něj dívala na třikrát. Ne že by byl těžko stravitelný po stránce nějaké explicitnosti nebo tyranie. To se tady právě drží hodně na úzdě. Ale ten vizuál na mě působil jako špatný vtip, prostě jsem to tomu filmu ani trochu nevěřila. Hlavně mě to šíleně nudilo. Vadila mi tu i hudba a všichni herci na mě působili tak nějak parodicky, ale za to si asi můžu sama. Dozorci se do svých rolí vžili na můj vkus až příliš rychle, bylo to celé dost podivné. Ale nebudu tu filosofovat. Asi poprvé v životě řeknu na účet nějakého filmu, že mi nepřipadal jako film. Vážně, nevím, jak svůj zážitek popsat. The Stanford Prison Experiment se mi začal líbit asi až v posledních dvaceti minutách stopáže. Až při záverečných rozhovorech jsem se rozhodla, že mu dám dvě a půl hvězdy a už o něm nechci slyšet. (21.02.2016)