Okno do dvora

Je zbytečné psát o tom, v čem je tento originánlní Hitchcockův thriller skvělý. Spíše bych chtěl upozornit na jeho největší slabinu, kterou je podle mě hudba. Tentokrát se pera chopil Franz Waxman a jeho kompizce se skutečně hodí do prostředí, v němž se film odehrává, ovšem nehodí se k samotnému příběhu. Velká škoda, že si tehdy taktovkou nezamával Hitchcockův dvorní skladatel Bernard Herrmann. Schválně jsem si zkusil pustit skladbu Temptation z Herrmannova Psycha k jedné ze scén, kdy se hlavní hrdina v noci dívá dalekohledem do "onoho" bytu, a atmosféra byla opravdu mrazivější. (07.06.2004)

Výhled z jednoho okna vystačí Alfredu Hitchcockovi k natočení vynikajícího krimi thrilleru, v němž není nouze ani o vedlejší trochu romantickou linii mezi fotografem Jeffem a jeho přítelkyní Kelly. Příběh má od samého začátku výbornou atmosféru, objevují se zde i úsměvné scény a zní příjemná hudba. V kombinaci se znamenitými herci jako je James Stewart či Grace Kelly pak můžeme z tohoto snímku mít opravdový zážitek. Atmosféra zde pomalu houstne, jak je to u Hitchcocka typické, a posledních několik minut je skutečný nervák. Pád z okna sice působil lacině, ovšem to omlouvá rok vzniku. Pro mě v tomto případě neexistuje jiné hodnocení než plné. (17.01.2012)

Filmy sešlé věkem často dojíždí na přemíru kýče, technické nedokonalosti a nechtěně úsměvné herecké kreace, tudíž mě snímek, mající se odehrávat v jediné místnosti, zprvu trochu děsil. O to větší bylo překvapení - Okno do dvora zůstává po celou svou stopáž svěžím, napínavým a zábavným dílem. Precizní herci, dialogy, gradace... Hitchcock je filmový perfekcionista, jemu čest. (18.03.2007)

Mnozí považují Okno do dvora za nejlepší Hitchcockův film. A pravděpodobně se k nim přidám i já. Ať už kvůli Grace Kelly (pojem bohyně ani přibližně nevystihuje krásu této skvělé herečky), Jamesovi Stewartovi nebo tomu lahůdkovému finále, kdy napětí dosahuje maximálních hodnot. Zkrátka a dobře, pokud chcete vystihnout tento film jedním slovem (což zřejmě není ani dost dobře možné, ale přesto se o to pokusím) tak by tím slovem byla DOKONALOST. (31.08.2010)

Ani nevim, proč se na tyhle Hitchcockoviny koukám. Ta prvotní myšlenka rozhodně neni vůbec špatná, ale zpracování je strašně naivní a chvílema až dementní. Když se na konci James Stewart brání tim, že na útočníka blejská foťákem, a ten vypadá, jak kdyby mu do xichtu chrstnul vařící olej, tak už jsem měl fakt dost. A pád z okna, to byl opravdu "majstršytk". Jinak se v těch 2 hodinách občas najde i nějaká lepší chvilka, ale jako celek to za moc nestojí. Mam pocit, že se tady hvězdičky rozdávaj za jméno režiséra, protože jinak si těch 87% nedokážu vysvětlit. Nicméně pořád je to o něco lepší, než slavnější Psycho. (23.08.2014)